Francie byla vždy moje srdcovka. Teď tedy na plné čáře Francii předběhlo Portugalsko a Madeira (tak moc, že jsme si tam koupili byt a náš byt v Portugalsku v Algarve nabízíme k pronájmu, tak budeme rádi, když i vy k nám přijedete na dovolenou, je tam fakt nádherně. Bližší info zde – https://lenkacestounecestou.cz/portugalsko-algarve/). Ale pořád mám Francii ráda, přece jen jsem francouzštinu vystudovala, takže jak k jazyku, tak k této zemi mám kladný vztah. Ve Francii jsem už byla více než 10krát, už ani přesně nevím kolikrát, na gymplu a na vysoké škole jsem tam jezdila docela často. Ale už jsem tam strašně dlouho nebyla, teď jsem jela asi po 19 letech. V Marseille jsem také jednou byla jako dítě ve 14 letech jen tak rychle na skok, takže před 25 lety… Uff, to zní strašně, to skoro vypadá, jako kdybych už byla docela stará :p Takže bylo příjemné do této krásné země po letech opět zavítat.

Příroda je tu nádherná, ale musím říct, že z Marseille jako města, z lidí a celkově atmosféry už jsem tak nadšená nebyla, tam opravdu Portugalsko vyhrává na plné čáře a jsem ráda, že jsme si byt koupili právě v Portugalsku a na Madeiře. Tady konkrétně v Marseille je to až moc multikulturní a když se člověk prochází večer venku ve městě a vidí různé hloučky různých individuí a bezdomovců, tak jsme byly rády, že cestujeme ve dvou… Taky mě překvapilo, jaký je tu na ulicích bordel, odpadkové koše jim evidentně nic moc neříkají a tak často vidíte, jak týpek před vámi prostě plechovku od pití prostě jen tak pohodí na zem, stejně tak se neobtěžuje vyhodit nějaký papír do koše, ale jen tak na zem…Doprava je tu taky docela šílená, tak jsme byly rády, že jezdíme městkou dopravou… Auta často při zatáčení ani neblikala, o nějaké ohleduplnosti se také nedá mluvit, na přechodu nás nikdy nikdo nepustil, prostě jsme musely počkat, až bude ulice prázdná nebo prostě udělat první krok a doufat, že pak teda auto zastaví. Teda kecám, jednou nám paradoxně jedno auto zastavilo, na přechodu se s semaforem, když jsme měly červenou, haha :p – takže jsme přecházely na červenou, když byl tak hodný a pouštěl nás :p 

Co se metra týče, tak nás překvapilo, že není prakticky bezbariérové, pohyb s dětským kočárkem by tu byl hodně těžký. Na většině zastávek nebyly jezdící schody a když už byly, tak jen v části a zbytek jen normální schody. Nebo často jezdící schody nefungovaly nebo byly jezdící jen v jednom směru. Taky nás celkem šokovalo, že docela často jsme zahlédly někoho, kdo v metru na nástupišti kouřil…

No a co se týče restaurací, tak těch jsme si moc neužily, za prvé jsme chodily hlavně na treky a také mě překvapilo, jak jsou tady restaurace předražené, často tak od 16 EUR, ale běžně spíš 20-25 EUR… To už mi přijde dost, holt jsem se tak trošku rozmlsala v Portugalsku, kde se člověk v pohodě v restauraci nají za 8-10 EUR a když ví člověk kam jít, tak klidně i za méně.

Jednou jsme zašly do jednoho fast foodu, nějaký gyros nebo kebab mám čas od času docela ráda. No, ale tady fakt nikdy více. Hamburgery atd. nejim, tak jsem si vybrala tacos. Teda, tacos se to jen jmenovalo, ale bylo to burito… Evidentně Francouzi to nějak popletli, ve všech fast foodech se tyto buritos jmenovaly tacos… A dovnitř si člověk mohl vybrat různá masa, třeba kebab, cordon bleu, steak atd…a nějaký rozteklý sýr vevnitř. Na obrázku to vypadalo celkem normálně, a tak jsem si říkala, že to zkusím… No, už příprava nás tak trochu překvapila…Na plátu, kde se ohříval nakrájený kebab, najednou obsluha přihodila hranolky a pomocí takových dvou sekáčků je začala pěkně krájet, až byly totálně rozmašírované na úplně malé kousíčky…Tyhle totálně rozdrbaný hranolky smíchali s tím masem a daly dovnitř toho burita, které nazývají tacos… Takže člověk jedl maso s rozmašírovanými hranolkami a chutnalo to poněkud zvláštně…Radši bych si ty hranolky do této konzistence požvýkala sama… No, tento fast food už nikdy více, ale evidentně je to pro Francouze asi oblíbené jídlo, protože tyhle „tacos“ měli opravdu v každém fast foodu tohoto typu…