Den 4

Náš první autostop

Další den jsme původně měly v plánu túru v horách v okolí Puig de l´Ofre. Ale tento výlet bohužel neklapl a musely jsme operativně vymyslet náhradní plán. Na toto místo to opět bylo s přestupem a když jsme zamávaly na autobus, který měl na elektronickém panelu směr, kam jsme jely, vlezly jsme do autobusu, abychom si koupily lístky, ale řidič řekl, že tím směrem sice jede, ale nezastavuje tam, ale že za chvíli pojede jiný autobus, který na té naší zastávce zastavuje. V tu chvíli jsme neměly důvod mu nevěřit a tak jsme vystoupily a čekaly trpělivě dál. No a žádný další autobus nepřijel. Bylo to divný, proč nám tvrdil, že tam nestaví, to musel být určitě on, protože projížděl přesně v čas podle jízdního řádu. Co teď? Autobus do Pollenҫa už bohužel ujel a další jel až bůhví kdy. Pěšky by to taky úplně nešlo, protože by nebylo úplně pohodlné a bezpečné vykračovat si podél velké silnice.

A tak ségra navrhla stopa. No, mě se do toho úplně nechtělo, vlastně jsme ani jedna ještě nikdy nestopovaly. Ale jiná možnost vlastně nebyla, taxi okolo taky běžně nejezdilo a tak jsme si říkaly, že teda zkusíme stopovat.  A měly jsme štěstí, čekaly jsme asi 3 minuty. Zastavil nám místní, který právě jel zrovna do Pollenҫy, kam jsme potřebovaly. Pán byl sympatický, pokecala jsem si s nim ve španělštině a vysadil nás v Pollenҫe, odkud jsme to měly kousek na začátek trasy na Puig de María. Když jsme se chystaly vystupovat, na sekundu v nás hrklo, protože ani mě ani sestře nešlo otevřít. Pán podotkl, že to nejde, protože tam má dětskou pojistku a že nám tedy musí otevřít sám. Uff, naštěstí se to seběhlo tak rychle, že jsme se ani nestihly začít bát.