Žlutá tramvaj č. 28
Po snídani jsme se rozhodly projet celou trasu historické tramvaje 28. Zaprvé byl by hřích neprojet se touto známou žlutou tramvají, která je jedním z nejznámějších symbolů Lisabonu a za druhé kámoška měla problém s kolenem, tak projížďka tramvají byl dobrý způsob, jak ušetřit spousty kroků. Pokud se taky rozhodnete projet, doporučuju jet určitě z konečné, pokud si chcete v tramvaji sednout. Konečnou najdete v centru na náměstí Martim Moniz (https://goo.gl/maps/Q22cE4nFeTZ47GxC9 ). A taky doporučuju si přivstat. My jsme šly asi až na desátou, protože předtím jsem si potřebovala něco zařídit. No a když jsme přišly na konečnou, byly jsme v šoku, jaká tam byla fronta a pořád se zdelšovala. I z místa, kde jsme stály my, trvalo hodinu, než jsme se dostaly na řadu. Naštěstí jezdily docela často, dokonce častěji, než udával jízdní řád. Na konečný totiž většina lidí chtěla sedět, takže fronta postupovala docela pomalu, jinak by se tam vešlo víc lidí. Takže pokud by vám nevadilo stát, klidně frontu předběhněte a jděte na stojáka. Řidič pak vždy vykoukl a zeptal se „a pé?“, aby ověřil, zda chce někdo na stojáka – ale moc to nefungovalo, asi proto, že mu nikdo nerozuměl a taky proto, že to dozadu fakt nebylo slyšet. Ale pokud si chcete projet celou trasu, tak je určitě pohodlnější sedět.
Jízda tramvají je fakt zážitek, projedete se centrem Lisabonu a často narazíte na tak úzké uličky, že by nebyl problém natáhnout ruku a dotknout se domu.
Jely jsme až na konečnou, kde se nachází moc hezký hřbitov Prazeres.
Začátek trasy z konečné v centru – https://goo.gl/maps/Q22cE4nFeTZ47GxC9
Konec trasy – konečná tramvaje č. 28 – https://mapy.cz/s/pozahacepe