Mauricius
Mauricius autem
Mauricius jsme s kamarádkou navštívily v červnu. Byly jsme tam na týden, protože na druhý týden jsme se rozhodly navštívit vedlejší Réunion, když už je to tak blízko a rozhodly jsme se tak zkombinovat více aktivní dovolenou na Réunionu s odpočinkovější dovolenou na Mauriciu. Mauricius je moc hezký, strávily jsme nějaký čas na pláži, podnikly jsme lodní výlet katamaránem na ostrůvek Gabriel a dále jsme navštívily čajové plantáže, vanilkovou farmu, hinduistické chrámy a podnikly trek k vodopádům. Takže zde si přijdou na své jak milovníci poznávací dovolené, tak i ti, kteří si chtějí odpočinout na pláži. V tomto příspěvku najdete podrobné informace z naší cesty, které vám ušetří spoustu času při plánování, pokud se také rozhodnete Mauricius navštívit.
Datum: 28.5.-12.6.2023 (z toho cca týden na Mauriciu a týden na Réunionu)
Itinerář
- Den 1 – Přílet na Mauricius, pláž Blue Bay (další den přelet na Réunion)
- Den 2 – po týdnu přelet z Réunionu zpět na Mauricius a přejezd do Flic en Flac
- Den 3 – Trek 7 cascades, pláž le Morne
- Den 4 – celodenní výlet katamaránem na ostrůvek Gabriel
- Den 5 – Casela park, pláž Flic en Flac
- Den 6 – Hinduistické chrámy v Grand Bassin, čajové plantáže Bois Chéri, vanilkárna Saint Aubin
- Den 7 – odlet do Prahy
Mauricius a Réunion jsem měla na seznamu už hezkých pár let, vlastně od doby, kdy tyto dva ostrovy navštívili mí kamarádi a když jsem viděla hlavně fotky z Réunionu, věděla jsem, že sem prostě někdy musím zajet na dovolenou. A tak jsme loni, téměř rok před cestou s kamarádkou naplánovaly, že pojedeme na Mauricius a zkombinujeme to s přeletem na Réunion, protože když už je to tak blízko (cca 45 minut letu), tak by bylo škoda nenavštívit i tento druhý nádherný ostrov.
Vybraly jsme záměrně přelom května a června, protože nemáme rády velká vedra a v tomto období je na Mauriciu příjemných 24-26 stupňů a nejméně srážek. Mauricius je moc hezký ostrov a doporučuju ho především pro poznávací dovolenou a příp. zkombinovat s nějakým tím koupáním na plážích. Obráceně bych to nevolila, nepřipadá mi to tak zajímavá destinace na pláže, abych sem vážila tak dlouhou cestu a strávila pak naprostou většinu koupáním na pláži. Pokud člověk nejede do rezortu, tak mě osobně veřejné pláže na Mauriciu nenadchly natolik, abych někomu doporučila jet sem čistě za koupáním. Za mě je zbytečné vážit tak dlouhou cestu, na spoustě míst v Evropě jsou za mě mnohem krásnější pláže s nádherně čistou tyrkysovou vodou (Sardinie, Portugalsko Algarve, Mallorca, Řecko atd.). Tady na veřejných plážích ani nenajdete většinou palmy, tak jak si člověk představí tu pravou exotiku, to spíš najdete na plážích u rezortů, ale pokud pojedete do rezortu, tak si budete muset výrazně připlatit.
Ale na poznávací dovolenou je to moc hezký ostrov a určitě návštěvu doporučuju. Týden je málo, vše jsme zdaleka nestihly.
Ubytování Praha – Gregory house
Protože jsme měly odlet v 10:15, tak jsme se rozhodly přespat v Praze. Přespaly jsme v Gregory house na Žižkově, kde jsem měla tentokrát noc zdarma, protože loni, když jsem byla na služebce, tak mě jaksi neubytovali, protože měli chybu v systému a mou rezervaci nenašli, i když jsem to měla zarezervované přes booking.com a den před jsem ještě dělala online check-in. Takže jsem jako kompenzaci dostala noc zdarma, takže jsme toho při této cestě využily 😊
Mapa – https://mapy.cz/s/lozesavobe
Letenky
Letenky jsem jako vždy hledala přes Skyscanner. Vychytala jsem pěknou akci, kdy letenky na Mauricius stály 13 576 Kč. Často se objevují akce, které jsou např. na Zaletsi atd., ale to člověk musí být velmi rychlý, tuto akci jsem na žádných takových stránkách s akčními letenkami neviděla a tak nebylo potřeba být až tak rychlý, měli tuhle cenu na celý přelom května a června. Ale je fakt, že než se kámoška do druhého na to podívala, aby mi to potvrdila, zda to koupíme, tak jeden termín už byl o tisícovku dražší, tak jsme nakonec vybraly termín o týden dříve. Prostě ať se jedná o zveřejněnou akci nebo ne, při koupi letenek se vyplatí kupovat vždy ihned a nečekat 1 a více dnů, než se člověk rozmyslí…
Letěly jsme z Prahy přes Frankfurt. Do Frankfurtu jsme letěly s Lufthansou a z Frankfurtu na Mauricius s Eurowings Discover, které také spadají pod Lufthansu, takže jsme to kupovaly jako jednu letenku.
Frankfurt je obrovské letiště, takže bylo dobrý, že jsme měly hodně času na přestup při cestě tam i zpět (cca 4 -5 hodin). Tady bych opravdu přestup 1 hodina neriskovala, jen při cestě zpět nám cesta z gatu C na gate A36 trvala cesta cca 45 minut (kus se jel i vlakem a to se jednalo o stejný terminál). Navíc při cestě zpět nám den před přišla informace, že let bude o 30 minut opožděn, takže je vždy dobré kupovat letenky s delším přestupem, aby se člověk nemusel stresovat, zda přestup stihne. Pokud se potřebujete více zorientovat v problematice letenek, mrkněte na tento můj článek, kde jsem podrobně sepsala různé tipy – https://lenkacestounecestou.cz/tipy-na-levne-letenky/
Let do Frankfurtu trval cca hodinu a let z Frankfurtu na Mauricius 11 hodin. Nikdy jsem zatím tak daleko neletěla a musím říct, že takto dlouhý let v kuse je docela opruz, je to hodně dlouhý a při cestě tam jsem měla pěkně nateklý nohy i když jsem snažila s nohama cvičit a občas se projít v uličce, a to nemám žádné problémy jako křečáky a i tak mi nohy docela natekly…
Na takto dlouhém letu bylo k dispozici jídlo i pití a také polštářek a deka na přikrytí, což se hodilo, protože chvílemi nebylo úplně teplo. Bylo to větší letadlo, 2 místa u okna, pak ulička, pak 4 sedadla a opet ulička a 2 místa u okna.
Přelet na Reunion pak stál cca 7700 Kč. Původně to bylo za 5500 Kč s Air Austral, ale letenky jsme kupovaly až později, až když se kámoška vrátila v listopadu 2022 ze své první dovolené z Mauricia, abychom se pak rozhodly, kolik dní dáme na Mauriciu a kolik dní na Réunionu a mezi tím bohužel docela zdražili.
My jsme přiletěly na Mauritius brzy ráno (5:40), strávily jsme tam jeden den a druhý den kolem poledne jsme přelétaly na Réunion a po týdnu jsme se opět vracely na Mauricius, kde jsme strávily zbytek dovolené.
Já jela s příručním zavazadlem jako vždy, ale kámoška chtěla odbavené, takže si musela cca 3000 Kč připlatit. Takže i když jsme měly hotový online check-in, stejně musela na přepážku, aby odevzdala zavazadlo. Bylo zvláštní, že rovnou chtěli vidět i mě, abych ukázala pas a při cestě zpět nám boarding passy sama vytiskla i když jsme je měly v mobilu. Při zpáteční cestě jsem se trochu lekla, abych nepřiplácela za nadváhu svého příručního batohu :p Jak totiž paní chtěla, abych i já šla na přepážku, tak požádala, abych příruční batoh hodila na váhu. Bylo mi jasné, že určitě bude o něco těžší než limit, ale přesně jsem nevěděla, kolik tak asi má…. Prostě občas na to hřeším a kdyby došlo na lámání chleba, tak to zkusím nějak přeskládat a příp. něco obléct na sebe :p No, když jsem viděla tu váhu, tak jsem se docela orosila :p Paní říká, máte to moc těžký, 12,7 kg a má to být 7 kg. Kde vzala těch 7 kg netuším, věděla jsem, že to má být 8 kg. Tak jsem ji ubezpečila, že vodu ještě vyliju, sním nějakém jídlo a část přeskládám do kabelky :p Jenže jsem nevěděla, jak to funguje, jestli mi tam do systému nedá nějaký černý puntík, aby si mě u gatu zkontrolovali a i když tam se to standardně neváží, ale dává do té měřící klece, tak by asi bylo jasné, že se to do klece prostě nevejde. Ještě víc jsem se opotila, když jsem viděla, že tato paní z check-inu pak přešla ke gatu kontrolovat boarding passy. Ale byly tam dvě, takže jsme šly radši do fronty k té druhé a nikdo mě naštěstí nekontroloval. Ale i tak jsem se pro jistotu snažila vše přeskládat, aby byl batoh lehčí. Takže jsem snědla část jídla, přece jen ovoce je docela těžké, část věcí jsem teda zvládla přendat do kabelky, pak jsem si těžší věci jako power banku, rozdvojky či adaptér do zásuvky atd. narvala do kapes u soft shellové bundy, a vytáhla jsem z batohu foťák, který jsem si nechala v ruce a přehodila si přes něj bundu. Kdyby někdo měl připomínky k foťáku, že to je další zavazadlo nebo kdybych se ještě do klece nevešla, byla jsem připravená část přendat do igelitky a předat to jako „kabelku“ kámošce, která druhé malé příruční zavazadlo (kabelku) neměla. Doma jsem batoh pak zkusila zvážit a skoro jsem se vešla, po těchto redukcích měl 8,5 kg 😊 Ale jak říkám, naštěstí jsem prošla 😊
Skyscanner – https://www.skyscanner.cz/
Ubytování
Reviva Villa (Blue Bay)
Na první a poslední noc jsme vybraly levné ubytování Reviva Villa v Blue Bay, aby to bylo co nejblíž letišti. Ubytování bylo čisté, ale je to opravdu ubytování pro velmi nenáročné klienty, hodně obyčejné, se starým nábytkem a týden bych tady asi strávit úplně nechtěla (když tak koukám na ty fotky, z fotek to působí lépe než ve skutečnosti). Pokaždé jsme měly jiný pokoj, ten první byl horší, protože WC a sprcha byly sice na pokoji, ale jaksi ta místnůstka nebyla vyzděná až do stropu, jak kdyby poslední šár cihel chyběl a tím pádem se z WC větralo do pokoje :p
U druhého pokoje to bylo v pohodě, tam to bylo vyzděné až do stropu. Podruhé to byl vlastně menší apartmán, kde byl obývák, menší samostatná kuchyně a pak malá ložnice. Tohle ubytování bych vám úplně nedoporučila, když už tak jedině na jednu dvě noci, tak jako jsme to měly my a pouze za předpokladu, že jste hodně nenároční.
Jinak lokalitu Blue Bay bych na celý pobyt nedoporučila, je to jen malá vesnička, kde tak trochu chcípl pes, jen pár nic moc restaurací a když jsme hledaly obchod, narazily jsme jen na malinký obchůdek, který nebyl ani samoobsluha a musely jsme nahlížet dovnitř, co bysme si tak vybraly. Tak trochu nezvyk a výběr všeho také dost špatný…
Cena – 345 Kč/noc
Odkaz mapa – https://mapy.cz/s/porozemafa
Ubytování ve Flic en Flac
Well equipped peaceful 3 bedroom apartment
Ve Flic en Flac jsem našla moc hezké a přitom velmi levné ubytování. I když jsme byly jen dvě, vybraly jsme byt 4+1 za pouhých 402 Kč/noc/osoba…Takže kdybyste jeli třeba v 4-6 lidech, tak by to bylo opravdu velmi levné. Vybrala jsem to hlavně kvůli ceně a blízkosti pláže, která byla asi jen 2 minutky pěšky od bytu. Byt to byl hezký, čistý, s klimatizací, pračkou a byl i velmi dobře vybaven na vaření, pokud by si někdo chtěl vařit. Nechyběl ani fén, mýdlo či prášek na praní. Byly tam připravené i přípravky do zásuvky proti komárům, což se hodilo, protože komárů je tam docela dost. A také má tento byt jeden balkon a větší terasu. Takže tohle ubytování určitě můžu doporučit. Parkování bylo super, zdarma přímo v komplexu u naší budovy a bylo tam vždy hodně míst na výběr, takže nikdy nebyl problém zaparkovat.
A celkově lokalita Flic en Flac je dobrá lokalita na vyjíždění na další výlety do okolí a najdete zde obchůdky i spoustu restaurací. Obchůdek se základními potravinami jsme měly hned vedle.
Cena – 1611 Kč osoba za 4 noci (tj. ve dvou lidech 402 Kč/noc/osoba)
Odkaz mapa – https://mapy.cz/s/kugokezutu
Autopůjčovna
Vybraly jsme půjčovnu Ola Mauritius a aby to kámoška měla o něco jednodušší, tak jsme vybraly automat, aby nemusela řadit. Tady to bylo docela levné, malé auto s automatem nás vyšlo na 33,6 EUR za den s plným pojištěním.
Dostaly jsme nějaký malý Hyundai. Když jsme auto přebíraly, tak lilo jako z konve, takže nějakou pořádnou kontrolu případných škrábanců moc nešlo realizovat a pán, který auto předával, jen řekl, že si to pak máme po dešti překontrolovat a kdybychom našly ještě něco, co na smlouvě nebylo vyznačené, tak že si to tam máme samy dopsat.
Jako vždy jsme vzaly plné pojištění.
Auto jsme dostaly s polovinou nádrže a měly jsme tedy opět vracet s polovinou. Natankovaly jsme jednou do plné nádrže a vydrželo nám to na celý pobyt tak pěkně, že ručička při předání byla opět přesně na polovině.
Cena – 168 EUR (tj. 84 EUR osoba, ve dvou lidech)
Odkaz – https://www.olamauritius.com/en/
Původně jsme auto kvůli řízení vlevo půjčovat nechtěly a chtěla jsem zkusit zvládnout něco málo busem a zbytek se soukromými řidiči. Kámoška se totiž samozřejmě na začátku jízdy vlevo děsila, ale v listopadu byla na Mauriciu s jinou partou a tam si řízení vlevo párkrát zkusila, tak pak řekla, že by to auto přece jen půjčila. Řízení nakonec zvládla v pohodě, dá se na to zvyknout. Ve městech je docela hustý provoz a taky si člověk musí zvyknout na to, že ve městě si často auto zastaví jen tak uprostřed silnice a jde si něco zařídit…To samé u vyhlídek, jedete si po silnici a najednou za zatáčkou auto v cestě před vámi, protože je tam vyhlídka, ale žádné parkoviště, na kterém by se dalo zastavit…Ale to se nám stalo jen párkrát, jinak se to dalo.
Často jsou tu také zácpy, takže pokud potřebujete jet někam na čas, pokud jedete třeba na nějaký lodní výlet nebo tak, je potřeba počítat pro jistotu s větší rezervou, kdyby byly po cestě zácpy.
Taky doporučuju, aby kromě nastavené navigace spolujezdec kontroloval trasu ještě u sebe na mobilu a doporučuju příp. zkorigovat, protože jak Google tak Mapy.cz často navrhují nesmyslné zkratky po menších silnicích. Takže jsem to vždy kontrolovala a hlásila kámošce, kdy neposlouchat Google a pokračovat, jak jsem jí řekla. Navigace taky občas zavedla do jednosměrky, takže je potřeba si to hlídat.
Parkování
Všude jsme parkovaly zdarma, na žádné placené parkoviště jsme nenarazily.
Bus/soukromý řidič
Pokud si na řízení vlevo netroufáte, není problém v různých fb skupinách najít kontakty na různé soukromé řidiče, kteří vás povozí po ostrově (co jsem tak postřehla, tak se cena pohybuje většinou kolem 2000 – 4000 MUR za den, asi podle toho kolik toho řidič najezdí)
Další variantou by mohl být autobus, ale i když mi normálně cestování busem nevadí, tak tady bych to nevolila, pokud chcete vidět co nejvíc. Na netu jdou sice dohledat jízdní řády, ale pak je problém, že na zastávce nikdy nebývá ani jízdní řád, ani číslo autobusu, takže člověk nebude mít úplně jistotu, zda stojí na té správné zastávce… Tady bohužel Google maps jízdní řády nepokrývají, takže plánování tady bude asi těžší… A taky se busem nedostanete rozhodně úplně všude…
Jízdní řády najdete zde – https://www.mauritius-buses.com/
Praktické info
Cestovní doklady
Na Mauricius není potřeba vízum, stačí platný cestovní pas (https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/mauricius/cestovani/visa.html ). Někde jsem četla, že platnost pasu musí být alespoň 6 měsíců po návratu do ČR.
Covid info
V tuto chvíli není prakticky nic potřeba, jen vyplnit příjezdový formulář.
Aktuální covid info a zda je stále potřeba příjezdový formulář, najdete zde – https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/mauricius/cestovani/covid_19.html
Pasová kontrola + Příjezdový formulář
Na Mauricius je pořád stále potřeba vyplňovat příjezdový formulář, který je dostupný na netu. Takže na pasové kontrole se předkládal jak pas, tak také tento formulář, který je potřeba vyplnit online a pak si ho sebou přinést vytištěný. Poté co projdete, je tam ještě jedno stanoviště, kde v budce ukážete znova tento příjezdový formulář. Na pasové kontrole také chtěli vědět, kde máme ubytování a chtěli vidět zpáteční letenky.
Při cestě tam to bylo v pohodě a nebyl žádný problém.
Odkaz – https://safemauritius.govmu.org/
Ale po návratu z Réunionu jsme se zde trošku zasekly kvůli pár zmatkům. Nevěděly jsme, zda je potřeba nový formulář nebo stačí ten původní, z doby když jsme na Mauriciu přistály při letu z Prahy. Tak jsme ukázaly jen tento, ale pán řekl, že je starý a je potřeba vyplnit nový. To nám nebylo moc jasné, protože na netu tahle situace s přeletem jinam a návratem zpět nebyla popsaná a vzhledem k tomu, že bylo potřeba si pak formulář vyplněný online vytisknout, tak by moc nedávalo smysl ho vyplňovat už při odletu z ČR, protože by to vypadalo, že nemusí být aktuální, když se tam vyplňují informace o zdravotním stavu.
Také chtěl vědět název ubytování, tak jsme řekli, že je to soukromý byt, ale pořád trval na názvu. Když jsem pak řekla celkem dlouhý a nešikovný název z bookingu (Well equipped peaceful 3 bedroom apartment) tak se mu to taky moc nelíbilo, ale pak nás nechal a už to dál neřešil.
A stejně i na letišti nedávají přesné instrukce, než člověk přijde do fronty, tak tam stoji pracovníci, kteří ověřují, zda máme vyplněný ten online formulář a vytištěný. Tak jsme řekli že jo a šli jsme na přepážku, kde nám ale bylo řečeno, že potřebujeme jiné dva formuláře, které byly opodál natištěné a měly jsme teda jít vyplnit tyto dva. Tak nevím, jestli jsou tyto dva formuláře pro ty, kdo mezi tím přeletí jinam a vrací se nebo obecně pro ty, co to nevyplnili online a nemají to vytištěné. Takže pokud byste přelétali na Réunion, je lepší se zeptat pracovníků na letišti, než si stoupnete do fronty.
Očkování
Na Mauricius nejsou žádná povinná očkování.
Časový posun
Na Mauriciu je o 2 hodiny více než v ČR (v zimě 3 hodiny).
Měna
Na Mauriciu se platí měnou mauricijská rupie (MUR).
Nějaké peníze jsme si vyměnily hned na letišti z eur. Kdyby to člověk neutratil, tak není problém vyměnit to zpět u stejné směnárny při cestě zpět, když jim dáte účtenku, že jste to tam při příjezdu měnili. Takže kámošce zbyly nějaký peníze, mě asi jen 200 rupií, takže to na letišti vyměnila zpět na eura. Jinak jsme se snažily platit kartou kde to šlo a pak jsem si ještě 2x něco vybrala z bankomatu.
SIM karta
Já si koupila balíček na měsíc cca za 950 MUR, kde bylo 5 GB dat na den. SIM karta se dá koupit na letišti ve stánku Emtel, ale je asi potřeba mít to dopředu objednané z netu, protože takhle brzo ráno bez objednání předem ve stánku nikdo nebyl. Takže nám taxikář zastavil na nejbližší benzínce, kde jsem si SIM kartu koupila.
Tady je odkaz na web, kdybyste si chtěli SIM kartu objednat předem přes internet.
Emtel web – https://www.emtel.com/?fbclid=IwAR0NMyjrGNnUTNF8JIShKBUkNTxkzRh5wNLbJIXoq4vzvIGacgubQlGGKPc
Voda
Voda na Mauriciu není pitná a je potřeba vodu kupovat. Kupovaly jsme balení 5 litrové vody, které vycházelo nejlépe. Zuby jsme si teda čistily normálně vodou z kohoutku a ovoce jsme si také myly normálně vodou z kohoutku. Kámoška říkala, že při první návštěvě pili i čaj z převařené vody z kohoutku a nic jim nebylo, ale to bych osobně neriskovala.
Zásuvky
Elektrické zásuvky jsou většinou britského typu, takže je potřeba mít sebou adaptér. Ale v našem ubytování ve Flic en Flac byly všude rovnou vedle sebe obě dvě, jak naše běžná zásuvka a vedle ta britské tipu, takže asi záleží na jaké ubytování narazíte, každopádně je jistější mít sebou adaptér.
Řízení vlevo
Pokud se chystáte půjčovat auto, nezapomeňte, že se tu řídí vlevo, takže popřemýšlejte, zda to zvládnete. Na začátku je to trochu nezvyk, ale kamarádka to zvládla v pohodě.
Kdy jet
Na Mauricius se dá díky příjemnému klimatu jezdit celoročně, ale my záměrně vybraly červen, aby nebylo takové vedro a co nejméně srážek. Dost lidí jezdí i v únoru, ale to bych osobně nevolila, protože v tomto období můžou být cyklóny a může hodně pršet.
Nejvyšší teploty jsou od prosince do dubna, ale zároveň v tomto období nejvíc prší. Naopak nejméně srážek je od května do října. Pokud nemáte rádi vedra, tak červen je ideální měsíc, pokud chcete zároveň poznávací dovolenou. Jediná nevýhoda bylo, že v červnu se stmívalo už kolem 18:00.
Přehled počasí po měsících zde – https://www.kam-a-kdy.cz/when/afrika/mauricius/
Počasí
V červnu bylo příjemně, cca 24-26 stupňů. Pršelo nám dost jen po návratu z Réunionu, kdy jsme přejížděly do Flic en Flac do ubytování, ale po cestě pak přestat pršelo a bylo opět hezky. Pak pršelo ještě jednou opět při cestě autem a jinak občas spíš takový malý kraťoučký deštík v podobě takového mrholení, že to není ani na pláštěnku a je to spíš příjemné osvěžení.
Jazyk
Používanými jazyky na Mauriciu jsou francouzština a kreolština. Anglicky se zde také bez problémů domluvíte. My mluvíme obě francouzsky, takže jsme se všude domlouvaly francouzsky.
Komáři
Je tu docela dost komárů, takže doporučuju sebou přibalit repelent, pokud máte odbavené zavazadlo. Pokud ne, tak není problém koupit nějaký až na místě.
Jinak na Mauriciu jsme se i jako 2 holky cítily naprosto bezpečně.
Trochu otravní jsou potulní psy, kterých je někde opravdu hodně.
Pláže
Pláže jsou tady písečné, často velmi dlouhé, třeba ve Flic en Flac je pláž dlouhá 2 km. Tady na veřejných plážích ani nenajdete většinou palmy, tak jak si člověk představí tu pravou exotiku, to spíš najdete na plážích u rezortů. Na veřejných plážích najdete především přesličníky, které jsou často velmi vysoké a je příjemné, že tvoří příjemný stín, když se člověk nechce péct celý den na slunku.
Doporučuju mít sebou boty do vody, na plážích i ve vodě jsou často různě velké i malé úlomky korálů a není nic příjemného na nějaký ostrý stoupnout. Někde prý jsou i ježci, já osobně teda žádného neviděla. Moře má krásnou tyrkysovou barvičku jako z katalogu. Ale jinak já osobně bych sem jen kvůli koupání na plážích nejela, to jsou podle mě mnohem zajímavější a levnější destinace i v Evropě.
Palmy a pláže, které vypadají jak z katalogu najdete spíš u rezortů.
Oproti vedlejšímu ostrovu Réunion, je na Mauriciu bezpečné koupání všude, tady naštěstí nejsou žraloci, protože je ostrov obehnán korálovým útesem cca 200-300 metrů od břehu a tak se přes něj žraloci nedostanou. O korálový útes se lámou velké vlny, takže na pláži je obecně moře klidné bez velkých vln.
Den 1
Na Mauricius jsme přiletěly v 5:40 ráno, takže jsme celou noc strávily v letadle. Měly jsme v plánu půjčit auto, ale vzhledem k tomu, že jsme další den chtěly přelétat na Réunion, rozhodly jsme se, že auto půjčíme až po návratu z Réunionu a první den zůstaneme co nejblíže letišti a po náročném 12 hodinovém letu dáme odpočinkový den na pláži.
Vybraly jsme teda Blue Bay, který je od letiště opravdu kousek.
Do penzionu jsme jely taxíkem a stálo nás to 800 MUR (383 Kč). Vím, že jsem někde na fb skupině viděla, že by to mohlo být i o dost méně, ale pán mi ukazoval oficiální ceník v šanonu, tak jsme nezkoušely smlouvat. Taxikářů je na letišti hodně a v podstatě si vás najdou sami a hned se vám začnou nabízet, jestli chcete taxi.
Nejdřív jsme chtěly koupit SIM kartu, abychom měly data, protože jsme se určitě nechtěly spoléhat jen na wifi. Z fb skupiny jsem věděla, že stánek Emtel má být někde hned venku před letištěm, ale jaksi v něm nikdo nebyl. Vím, že dost lidí mívá SIM kartu objednanou už předem přes internet, tak možná v tom stánku bývá někdo tak brzy ráno jen když ví, že má přijet někdo s objednanou kartou. Nicméně taxikář říkal, že není problém, aby nám zastavil na benzínce, kde se dá SIM karta také koupit a tak nám zastavil na nejbližší benzínce a tam jsem si SIM kartu koupila. Balíček na měsíc stál cca 950 MUR (455 Kč) a bylo v tom 5 GB denně. Pak byla možnost ještě balíčku na týden a pak to někde dobít, ale to se mi nechtělo řešit, tak jsem vzala rovnou ten na měsíc. 5 GB na den je opravdu hodně, takže si kámoška ani svou SIM kartu nekupovala a vždy jsem jí jen udělala hotspot a používala tak internet prostřednictvím hotspotu.
Taxík nás odvezl přímo do ubytování Reviva Villa. Check-in šel až od 14:00, ale dostala jsem informaci, že zavazadla si tam můžeme nechat hned po příletu.
Pán nám řekl, že pokoj už je připravený a dal nám klíče. Ale poté co jsme si vybalily to nejdůležitější a chtěly vyrazit na pláž, přišla paní na úklid s tím, že se pán spletl a že z našeho pokoje teprve odchází jiní hosté a bude připravený až později. A tak jsme si teda daly jen zavazadla do jiné místnosti a vyrazily jsme na pláž. Byly jsme docela rády, že jsme měly nakonec jiný pokoj, protože ten původní fakt nebyl hezký…
Taxi na letiště
Potřebovaly jsme ještě sehnat odvoz na letiště, protože na první den jsme si auto nepůjčovaly, vzhledem k tomu, že Blue Bay je opravdu blízko letišti. Jenže přes internet se mi nedařilo nic sehnat za rozumnou cenu, protože mi vyjížděly jen soukromé transfery za vysoké ceny a žádná normální taxi služba. Říkaly jsme si, že v nejhorším odchytneme taxikáře, s kterým pojedeme z letiště do Blue Bay a rovnou se s ním domluvíme na druhý den, ale měly jsme strach, aby to klaplo a aby druhý den opravdu dorazil…
Pak mě napadlo ještě napsat do ubytování, jestli náhodou nemají kontakt na taxikáře nebo zda nezajišťují transfery. Paní mi napsala, že Joel nás odveze za 500 MUR (240 Kč), to mi přišlo jako v pohodě cena a tak jsme se s ním pak po příchodu z pláže domluvily, že nás druhý den na letiště odveze. Byl to asi 24 letý student z Madagaskaru, který bydlel v takové nástavbě na dvoře u penzionu a vozil klienty, kam potřebují a zároveň vařil obědy a večeře na objednávku od klientů.
Blue Bay – pláž
Pláž v Blue Bay je hezká, takhle po ránu jsme tam byly úplně samy. Paní v penzionu nás upozorňovala, že na pláži si určitě nemáme nic nechávat, aby nám nic neukradli… Tak to dělám radši vždy, že se radši ve vodě střídáme, přece jen mobil má člověk sebou vždy a nerada bych o něj přišla a i kdyby se člověk na věci díval, nevěřím, že bych stihla tak rychle vyběhnout, kdybych viděla, že někdo chce naše věci ukrást.
Pláž je hned kousek od letiště, takže docela často má člověk nad hlavou letadla, která jsou docela slyšet. U týdenního pobytu nic moc, ale takhle na jeden den, mi nevadilo pozorovat přistávající nebo vzlétající letadla
Pak jsme se šly ještě podívat podél pláže.
Mapa – https://mapy.cz/s/bekozanefu
Restaurant Le Bougainville
Na oběd jsme vyrazily do restaurace u pláže (Restaurant Le Bougainville). Našly jsme otevřené pouze dvě, první vypadala teda dost pochybně a nebyl tam vůbec nikdo, tak jsme radši zkusily tu vedlejší. Já si dala kuřecí curry (curry de poulet) a bylo to dobrý.
Cena – 400 MUR (190 Kč) (kuřecí curry)
Pak jsme si koupily ovoce na pláži, daly jsme si ananas. Prodávají ho tu krásně okrájený do spirály. Celý ananas stál 100 MUR (48 Kč). Stánky s ananasem, kokosem či jiným ovocem najdete snad na každé pláži.
Odpoledne jsme pak šly do penzionu udělat check-in. Paní říkala, že nám klíč nechá v zámku v našem pokoji v prvním patře. Poté co jsme se ubytovaly, tak jsme vyrazily opět na pláž.
Den 2
Přílet z Réunionu a přesun do Flic en Flac
Po týdnu dovolené na Réunionu jsme přeletěly zpět na Mauritius. Jak jsem popisovala výše, trochu jsme se zasekly na pasové kontrole kvůli covidovému příjezdovému formuláři, takže kámoška si šla vyzvednout z pásu své odbavené zavazadlo trochu později. A právě přicházím k pásu a koukáme, že už tam žádné zavazadlo není a najednou vidíme, nějakou paní, jak někam jde se zavazadlem kámošky. Tak jsme ji doběhly a zavazadlo si vzala. Vlastně nevím, jak to funguje, jestli když si zavazadlo nikdo z pásu nevezme, tak jestli ho pak někam odnesou, ale zas tak dlouho jsme se zas nezdržely, aby ho už někdo odnášel…
Pak jsme šly vyzvednout auto. Bylo potřeba vyjít ven z letištní haly a tam byla jiná budova s autopůjčovnami (zde – https://goo.gl/maps/8N1a2kXZUgU7JRzDA ). Bohužel zrovna lilo jako z konve a nevypadalo, že by mělo přestat. To kámošku úplně nepotěšilo vzhledem k tomu, že v tomhle počasí měla ještě řídit poprvé vlevo. Už si to teda vyzkoušela při první cestě loni, kdy si zkusila řídit a řekla, že řízení vlevo zvládne a auto teda půjčíme, ale na začátek samozřejmě takový déšť nepotěší.
Naštěstí pršet pak přestalo, ale i tak už jsme cestou prakticky nic nestihly, vzhledem k tomu, že jsme ještě potřebovaly zajít na oběd, nakoupit a check-in jsme měly domluvený na 17:00.
Sitar Indian Restaurant
Cestou jsme tedy zastavily na oběd v Tamarinu, kde jsme šly nakoupit do supermarketu Super U (https://mapy.cz/s/kucanesaze) a také jsme tam našly indickou restauraci Sitar Indian Restaurant. Jídlo bylo moc dobré. Já si dala své oblíbené butter chicken. Bylo výborný, ale oproti ČR, kde standardně bývá zcela nepálivé, tady pálilo docela dost, ale na můj vkus ještě v pohodě, co zvládnu. Ale když jsem viděla, jak tady vypadá jídlo, které je označené jako nepálivé, tak bych neriskovala ani to, která je označené jako lehce pálivé s jednou papričkou.
Cena – 450 MUR (215 Kč)
A v supermarketu Super U (https://goo.gl/maps/gj4yVNAtCRjmEMaH9) jsme při vybírání musli tyčinek narazily i na českou značku Emco 🙂
Den 3
Trek Sept cascades (Vodopády Tamarin Falls)
Další den jsme měly domluvený trek s místním průvodcem na trek 7 vodopádů (Sept cascades, vodopády Tamarin Falls). Četly jsme totiž, že tento trek je lepší chodit s průvodcem, protože to není úplně lehký trek a zároveň není úplně lehký na orientaci. Viděla jsem, že ceny zde nejsou vysoké a tak jsem obeslala asi 3 průvodce, na které jsem našla kontakt na netu, že nabízí služby průvodce na tento trek. Cena měla být 1200 MUR za osobu (574 Kč).
Ceny byly stejné u všech třech a tak jsme tak nějak namátkou vybraly…No nevybraly jsme dobře, totální selhání služeb :p Po hodině a půl čekání průvodce stále nebyl na domluveném místě a tak jsme to radši zrušily. Rezervaci jsem řešila už 4 měsíce před odletem, pak jsem se pro jistotu připomněla přes whatsapp ještě týden před, abych ověřila přesné místo srazu a hlavně abych se pro jistotu připomněla a měla jistotu, že na nás průvodce nezapomněl. Ještě den před trekem se sám průvodce přes whatsapp ujišťoval, jestli to z naší strany platí a poslal nám kontakt na našeho průvodce. Sraz měl být v 7:30, takže jsme vstávaly asi v 5:30, abychom byly na místě srazu včas. Nechaly jsme si ještě slušnou rezervu, ale i tak jsme nakonec dorazily asi o 3 minuty později. Pro jistotu jsme ještě včas psaly na whatsapp průvodci, aby se nestrachoval, že nedorazíme. Poté co jsme dorazily, průvodce nikde…Tak jsme si říkaly, že možná taky uvízl v zácpě, protože doprava byla ráno docela šílená a tak jsme trpělivě čekaly u chrámu s pěkně velkou smečkou toulavých psů a jejich štěňátek.
Když ani po půl hodině průvodce stále nikde a viděly jsme, že si naši zprávu na whatsappu, že už na něj čekáme, ani nepřečetl, rozhodly jsme se zavolat tomu prvnímu průvodci, se kterým jsem rezervaci řešila. Ten se ani neomluvil a jen řekl, že zkusí ověřit co se děje a že zavolá brzo zpět. No, zavolal asi až za dalších 20 minut s tím, že průvodce je na cestě a že by tam měl být asi za 6 minut. Sice nás to trochu uklidnilo, ale byly jsme naštvané, že hodina v čudu a mohly jsme si přispat. No, jenže 6 minut to rozhodně nebylo, po další půl hodině čekání průvodce stále nikde. Jen jsme dostaly sms s novým kontaktem na průvodce. Takže ten první evidentně nebyl dostupný a tak se asi snažil splašit nějakého jiného. Už nás nebavilo čekat, a tak jsme zavolaly na to nové číslo a průvodkyně řekla, že už je na cestě, ale nedokázala říct, kdy přesně dorazí, protože čekala ještě na dva klienty, kteří měli jít také. To mě překvapilo, tak jí říkám, že jsme ale přece měly domluvený individuální trek pro dvě osoby, že jsme nechtěly skupinový trek. Ona o tom vůbec nevěděla, evidentně jí pán vůbec neinformoval, že došlo k nějakému nedorozumění s prvním průvodcem a že jsme měly objednaný soukromý trek pro 2 osoby. Takže to byla poslední kapka, navíc jsme stále nevěděly, kdy průvodkyně dorazí a vzhledem k tomu, že už to bylo skoro hodinu a půl od původně domluveného času srazu, byly jsme docela vytočené, takže jsme se rozhodly to zrušit a jít samy. Informovaly jsme i pána, přes kterého jsem rezervaci řešila a ani se neomluvil…Hrozné chování….No, prostě v takovýhle destinacích člověk musí počítat, že ne vše jde vždy podle plánu…
Takže jsme se rozhodly jít trek samy a protože jsem na nějakém blogu četla, že to není lehký trek, že bez průvodce to je relativně v pohodě jen k 4. vodopádu, tak jsme si říkaly, že prostě uvidíme a příp. to otočíme zpět dřív. No, trek to nebyl úplně lehký, ale spíš hlavně proto, že den předtím vydatně pršelo a bylo všude hodně bláto a stezka vedla stále dolů, pěkný krpál, lesíkem, kde se člověk musel doslova proplétat mezi stromy a dávat velký pozor, aby neuklouzl. Takže po dešti nebo za deště fakt nedoporučuju. Takže jsem zvolila svoji standardní strategii a na nejhorších úsecích jsem to slézala po kamenech a kořenech stromů raději na bobku, abych byla blíže zemi, kdybych náhodou uklouzla. Naštěstí stromy a kořeny byly všude, takže se šlo přidržovat. Ale kdyby nebylo zrovna po dešti a neklouzalo to, tak by to bylo v pohodě.
Jak všichni zmiňovali, že tento trek je potřeba jít s průvodcem i kvůli orientaci, tak minimalně po ten 3-4. vodopád to nebylo nějak těžké. Ale je pravda, že tady nebylo vůbec žádné značení, ale na mapy.cz byla stezka značená. Ale i tak těch cestiček tam bylo více a průvodci přesně ví, která je ta nejlepší, my jednou lehce nechtěně o pár metrů sešly a scházely jsme to zbytečně větším krpálem a přitom hned vedle byla lepší cestička… Ale když má člověk mapy.cz, tak žádná hrůza, aby hrozilo, že se člověk ztratí (hlavně si vždy nezapomeňte stáhnout mapy do offline režimu, kdyby někde nebyl signál)…Navíc v tento čas už se začal objevovat jeden průvodce za druhým se svými skupinkami a tak jsme mohly sledovat kterou cestičkou přesně jdou a zbytek cesty jsme se dívaly pro jistotu kudy jdou. Takže nutnost průvodce je vhodná a doporučeníhodná pokud chce jít někdo celý trek, aby viděl všech 7 vodopádů (tím že jsme to nešly celé, tak ale netuším, jak to vypadá dále, jestli je to fakt tak náročné, že je průvodce fakt potřeba) a nebo pro totálně nezkušené turisty, které ani nenapadne si stáhnout nějakou appku s mapami. A setkávám se s tím docela často, že když mě turisti vidí s mobilem, že se mě hned ptají na cestu, kudy jít nebo jak dlouho to trvá tam a tam a tak jim hned radím, ať si stáhnou mapy.cz… Fakt nechápu, já bych si netroufla jít jakýkoliv trek bez mapy jen podle ukazatelů….
Trek je to opravdu krásný a jestli chcete jít až na konec k sedmému vodopádu, doporučuju si vyhradit celý den. Nechápu, jak to měl průvodce vymyšlený, protože říkal, že to je jen na 3,5-4 hodiny. My samy i když jsme šly sotva do půlky (a to ta druhá vypadala ještě náročnější), tak jsme to šly i s přestávkou na oběd, kocháním a focením 5 hodin tam a zpět. Takže nevím, jestli měl v plánu jít jen část a pak to otočit a nazývá to 7 kaskád jen proto, že se takto ta trasa jmenuje, ale neměl v plánu nás vzít až na konec. A nebo že by se to šlo jen jednosměrně a průvodce měl pak zajištěný odvoz k autu? Fakt nevím…
Vodopády jsou to opravdu moc hezké, s krásnými výhledy do přírody.
Na posledním vodopádu, kde jsme se rozhodly to otočit, dokonce někteří skákali z vodopádu do vody. Jedna holka skočila i nějaké salto vzad :p
Cesta zpět, i když byla celou dobu do kopce a já kopce nesnáším, byla o hodně jednodušší a šly jsme to jen 1 hodinu.
Trasa – https://mapy.cz/s/fofanodova (cca 4-5 hodin tam a zpět).
Nenechte se zmást informací na mapy.cz, tam to ukazuje pouhých 49 minut, což je opravdu nereálné.
Le Morne
Pak jsme ještě zajely na pláž k Le Morne. Nejdřív jsme zastavily u první pláže, kde jsme si ve stánku koupily oběd. Já si dala Mine frite, nudle s kuřecím masem za 250 MUR (cca 120 Kč). Nebo mají v nabídce taky často rýži s kuřecím masem atd.
Taky jsou tam vždy stánky s ovocem, kde si můžete koupit třeba ananas, misku s nakrájeným ovocem (95 Kč) nebo třeba mladý kokos.
Mapa – https://mapy.cz/s/lavulurade
Pak jsme popojely na druhou pláž, kde se provozuje kitesurfing, takže byla zábava je pozorovat.
Mapa – https://mapy.cz/s/lerebuzovu
V oceánu vedle poloostrova Le Morne se nachází tzv. ,,podvodní vodopád“ – je to jeden z nejznámějších záběrů z celého Mauricia, optický klam, který vypadá jako vodopád v oceánu. Ale z pláže ani z vrcholu hory tato optická iluze není vidět, takže pro tento výhled je potřeba zaplatit si výlet hydroplánem. To jsme v plánu neměly, přece jen to není úplně levná záležitost.
Den 4
Lodní výlet katamaránem na ostrůvek Gabriel
Na další den jsme se rozhodly vyrazit na lodní výlet katamaránem na ostrovy severně od Mauricia. Jelo se kolem ostrova Coin de Mire, pak Ile Plate a pak se zakotvilo u ostrůvku Gabriel.
Opět jsem to řešila dlouho před cestou a našla jsem dost firem, které tento výlet nabízely, naprostá většina za cca 60-65 eur (cca 1560 Kč). Ale pak se mi podařilo najít Hello Mauricius, který nabízeli tento výlet skoro o polovinu levnější, za 1800 MUR (864 Kč), včetně oběda a nápojů po celý den. Recenze měli dobré a tak jsem to přes whatsapp objednala. Necelý týden před jsem ještě ověřovala zda to platí, zda jsou již schopni vzhledem k předpovědi počasí odhadnout, zda bude možné výlet realizovat. Potvrdili, že počasí vypadá dobře a že by to mělo být ok. Den před ještě poslali bližší info na whatsapp, kde zaparkovat a kde přesně je místo srazu a kancelář, kde jsme měly výlet zaplatit (platba možná pouze v hotovosti).
Byl to celodenní výlet, od 8:30 do 16:00. My to měly z Flic en Flac do Grand Baie odkud se odplouvalo asi hodinu cesty, takže jsme opět vstávaly hodně brzo, protože jsme si musely nechat ještě slušnou rezervu, protože na Mauriciu bývají často zácpy, ale naštěstí cesta byla v pohodě.
Na katamaránu bylo asi 34 lidí. Během cesty jsme dostávaly dle potřeby nealkoholické nápoje, k dispozici byly i alkoholické nápoje. Byly slušné vlny a tak nás poučili, že jsou pro případ potřeby k dispozici plastové sáčky. Naštěstí to bylo v pohodě, jen jeden pán cestu protrpěl s připraveným sáčkem v ruce, ale naštěstí to ustál.
Pak jsme zastavili u ostrůvku Gabriel, kam nás na etapy dovezli menším člunem pro 8 lidí. Na ostrůvku Gabriel jsme měli 1,5 hodiny na koupání. Pláž je tam opravdu moc pěkná, s krásnou tyrkysovou průzračnou vodou. Je teda třeba počítat s tím, že tam je hodně mělko na jedné straně, takže si tam člověk nezaplave. Kousek vedle to bylo o něco lepší, tam už se plavat dalo a také tam i někteří šnorchlovali.
Poté co jsme se vrátili na katamarán, dostali jsme výborný oběd, který byl v ceně – grilované klobásky, kuře a ryba s různými přílohami jako rýže, těstoviny, salát a bagetky. Jídla bylo dostatek, mohli jsme si i přidat.
A pak jsme vyrazili zpět do přístavu.
Cena – 1800 MUR (864 Kč)
Odkaz – https://www.hello-mauritius.com/fr/tour/excursion-en-catamaran-au-depart-de-grand-baie-ile-maurice/
Mapa – https://mapy.cz/s/dejekotadu
Den 5
Casela park
Další den jsme se rozhodly navštívit Casela park, který je hned u Flic en Flac, takže nás konečně nečekal žádný delší přejezd.
Casela park je taková kombinace zoo a adventure parku.
V ceně je už safari a pak si člověk může připlatit i za různé aktivity jako krmení lvů, žiraf a dalších zvířat včetně šelem, čtyřkolky, ziplines atd.
Vstupné stálo 1100 MUR (526 Kč). Ostatní aktivity se platí zvlášť a dají se objednat předem na internetu stejně jako vstupenka. Nám to teda objednat nešlo, protože i když jsme vyzkoušely několik karet, tak platba prostě neprocházela a vždy to hodilo nějakou chybovou hlášku a tak jsme zkusily zarezervovat přes mail a nebyl to problém, rezervaci nám udělali a zaplatily jsme až na místě.
Nemělo by se tam vnášet žádné jídlo, takže pozor, kontrolují batohy. To, že se tam nesmí vnášet jídlo, jsme ale zjistily až u turniketů a stejně by mi to vadilo si nevzít vůbec nic, oběd v restauraci jsme měly v plánu, ale i tak si člověk chce dát nějaké ovoce nebo nějakou svačinu. Ještě že jsem měla v batohu pláštěnku, v podstatě jedinou věc kromě dvou krabiček s jídlem a ovocem. Takže když paní řekla, že mam otevřít batoh a ukázat obsah, vytáhla jsem nejdřív pláštěnku a jí to naštěstí stačilo, zbytek nezkoumala.
Nejdřív jsme šly na safari, ale musím říct, že to tam nemají moc přehledně značené. Dostaly jsme info, že bus na safari je napravo a protože jsme tam už viděly nějaký bus stát, tak jsme tam nastoupily, ale nevěděly jsme, že to je jen shuttle i na další atrakce. Ale na zastávku, kde začíná safari, nás také dovezl. V autobuse nikdo nic nekontroloval, ani nikdo neřekl žádné info co to je za bus, kam jede atd. Takže jsme na příslušné zastávce vystoupily a čekaly jsme až přijede bus na safari. Jenže jsme zjistily, že evidentně ten bus na safari vyjížděl přímo z hlavní budovy a nebylo potřeba jet tímto shuttle busem. Takže bus na safari už byl skoro plný a nemohly jsme si vybrat nějaké pěkné místo k sezení, aby se mi dobře fotilo a ani jedna z nás jsme neseděly přímo u okýnka.
Cestou jsme viděli různé antilopy, želvy, zebry atd. Cesta trvala asi hodinu.
Pak jsme si ještě vyfotily žirafy a pak jsme se shuttle busem vydaly zpět k hlavní budově.
Ziplines
Na 12:15 jsme měly objednaný zipline a nepálský most (1400 MUR, tj. 670 Kč). Já nejsem zrovna adrenalinový tip na rozdíl od kámošky, ale říkala jsem si, že bych to asi taky chtěla zkusit. Nejdřív nás odvezli autobusem docela velký kus od hlavní budovy, byli jsme skupinka 6 lidí. Jsou na výběr 3 časy za den vždy po 15 osobách. Samotná cesta byl docela adrenalinový zážitek, cesta byla hrozná, autobus vypadal velmi stařičký na konci své životnosti a tak to házelo opravdu šíleně 😊
Pak nám řekli, že si máme dát batohy do skříňky, ale ty skříňky se nezamykaly…Ale bylo to dost daleko, takže asi nehrozilo, že by někdo něco ukradl, protože kromě nás tam byli jen pracovníci ze ziplines. Ale i tak se mi tam nechtělo nechávat cennosti, takže jsem tam nechala jen foťák (to jsem holt riskla) a mobil a peněženku jsem si dala do kapsy.
Pak nám dali helmu a nasadili všechny popruhy a šli jsme na to. Nejdřív jsme měli přejít nepálský most, kde jde člověk nad velkou propastí, nad krásnou roklí v nádherné přírodě. Kámoška šla jako první, já jako druhá, takže most už se pěkně houpal. Ale nebylo to nic těžkého, závratě nemám, takže jsem si to užívala a líbilo se mi to. Bylo to dostatečně široké na obě nohy, takže opravdu nic těžkého.
A pak jsme vyrazili na ziplines, kterých bylo celkem 5.
Opět vedly přes celé údolí a roklí s nádhernými výhledy na okolní přírodu a horu v dálce. Moc se mi to líbilo, určitě bych šla někde jinde znovu 😊
Tenhle balíček nepálského mostu a 5 ziplines stál 1400 MUR (670 Kč). Pak bylo ještě možné dokoupit fotky od profesionálního fotografa. Normálně si takové fotky nekupuju, ale tady to nebylo naštěstí předražené a bylo fajn mít takovéhle fotky na památku a tak jsme si je koupily, takto ve dvou to stálo 600 MUR (285 Kč) na osobu a bylo tam celkem 92 fotek pro nás dvě.
Pak jsme zašly na oběd do restaurace Blue Bird resto a dala jsem si kuřecí curry (curry de poulet) za 500 MUR (237 Kč) a bylo to moc dobrý. Je zde moc příjemné venkovní posezení, kde se prochází pávi a je odsud nádherný výhled.
Pak jsme si šly projít ještě zbytek parku. Jsou zde k vidění např. krásně velké želvy na které nekoukáte jen z dálky, ale chodíte mezi nimi a můžete si je i pohladit.
Mapa – https://mapy.cz/s/labocoguge
Web – https://caselaparks.com/the-park/
Odkaz online vstupenky – https://booking.caselaparks.com/#/Admission
Cena vstup – 1100 MUR (526 Kč)
Odkaz zipline – https://booking.caselaparks.com/#/MountainActivities/NepaleseBridge
Cena 5 zipline a nepálský most – 1400 MUR (670 Kč)
Pláž Flic en Flac
Pak jsme ještě měly čas zajít na chvíli na pláž u nás ve Flic en Flac. Je to asi 2 km dlouhá písečná pláž s krásným výhledem na horu Le Morne. Díky stromům tady najdete dostatek stínu. Také je zde v určitých částech dostatek stánků s jídlem a ovocem.
Tato pláž je považována za jednu z nejhezčích, ale jak jsem psala, mě tady pláže obecně nějak zvlášť nenadchly.
Šla jsem také na jednu stranu, kde byly rezorty, první dva žádná bomba, jeden z nich byl dokonce za plotem s ostnatým drátem a tak to nevypadalo zrovna hezky.
Až ten další byl opravdu nádherný, přesně jak vystřižený z katalogu, jak si člověk představuje exotickou destinaci – palmy na pláži, bílý písek, hezké luxusní lehátka atd. Pak jsem schválně koukala, kolik konkrétně noc v tomto hotelu stojí a bylo to 6000 Kč na noc na osobu s polopenzí :p No neber to :p Takový prachy bych za hotel nikdy nedala, já radši k dispozici celý byt a tady jsme měli byt 4+1 za krásných 400 Kč/noc/osoba 😊 Když jsem se dívala i na další 4* a 5* rezorty, tak je opravdu celkem běžná cena 5000 – 8000 Kč na noc za osobu s polopenzí…
A taky jsem po cestě viděla svatbu u pláže v tomto rezortu.
Jinak je lepší mít zde boty do vody, není to úplně nutnost, já je měla, ale nepoužívala jsem je. Ale je tu dost úlomků korálů, i na soukromé pláži u rezortu a kdyby na to člověk nějak nešikovně šlápl, tak to není úplně příjemné….
Na veřejné pláži opět najdete spoustu stánků s jídlem, ale i s ovocem atd. Tady jsou fotky i z dalšího dne, kdy jsem si udělala procházku po celé pláži.
Mapa – https://mapy.cz/s/kovunagamu
Den 6
Další den byl náš poslední den před odletem, a tak jsme se rozhodly vzít ubytování opět v Blue Bay, abychom to měly co nejblíž letišti, protože jsme měly další den ranní let už v 7:30, takže i tak jsme musely vstávat cca ve 4:15 a bylo by šílený jet přes celý ostrov a vstávat ještě dřív.
Takže jsem si ráno prošla celou pláž Flic en Flac, která je dlouhá 2 km a byla to příjemná ranní procházka. Pak jsme udělaly check-out a vyrazily jsme na cestu.
Grand Bassin
Cestou do Blue Bay jsme se zastavily u Grand Bassin, kde najdete zajímavé hinduistické chrámy.
Grand Bassin je přírodní jezero a je považováno za nejposvátnější místo na Mauriciu. Jezero je pro hinduisty posvátným místem a vyráží sem na pouť během svátku Maha Shivaratree a provádějí zde náboženské rituály, během kterých se v jezeře umývají a pouští po něm lodičky z listů.
Samotný vstup k jezeru hlídají dvě obrovské sochy, hinduistický bůh Šiva a nedostavěná socha Durga Maa. Zmíněná socha Šivy je zároveň s výškou 33 metrů nejvyšší sochou nalézající se na Mauriciu..
Ve vzduchu se mísí vůně nejrůznějších zapálených vonných tyčinek a k uším doléhá občasný cinkot zvonků.
Mapa – https://mapy.cz/s/dupasotovu , https://mapy.cz/s/hetofevudu
Bois Chéri
Další zastávkou byly čajové plantáže Bois Chéri. Jedná se o největšího výrobce čaje na Mauriciu. Čaj se zde vyrábí už od roku 1892. Továrna na výrobu čaje byla bohužel v neděli zavřená, ale měly jsme možnost prohlédnout si alespoň muzeum, kde je vystaveno vše, co se týká historie pěstování a výroby čaje na ostrově Mauricius
Pak je možné popojet po takové horší vymleté cestě k restauraci, odkud je moc hezký výhled na čajové plantáže a jezero.
Mapa – https://mapy.cz/s/haroporuju
Saint Aubin – vanilkárna a lihovar
A poslední zastávkou tohoto dne bylo Saint Aubin, kde najdete vanilkárnu a továrnu na výrobu rumu a krásné zahrady.
Paní nám vysvětlila celý proces pěstování a zpracování vanilky a pak jsme si zakoupily nějaké produkty v jejich obchůdku.
Pak jsme pokračovaly návštěvou lihovaru, kde se vyrábí rum, kde nám byl vysvětlen proces výroby rumu a standardně následuje i ochutnávka rumů, která je už v ceně. Kamarádka ale řídila a já jsem prakticky abstinent, tak abych úplně neurazila, tak jsem do štamprlete jen doslova namočila jazyk, aby se neřeklo… Mě prostě alkohol nikdy nechutnal… Já liju jen víno a pivo při vaření do jídla, jinak u nás doma žádný alkohol nevedeme.
Hned po příjezdu jsme chtěly jít na oběd do místní restaurace, protože byl čas pozdního oběda. Nejdřív jsme ale šly koupit vstupenky (600 MUR) a pán na pokladně se nás ptal, jestli jdeme i do restaurace a tvářil se, že bez rezervace si nemáme šanci sednout, ale řekl, že nám to může hned domluvit, když si dáme degustační 3 chodové menu. Stálo to 1000 MUR, menu vypadalo zajímavě a byl to tedy předkrm, hlavní chod, dezert a voda a ledový čaj. No, pán chtěl asi udělat kšeft, protože poté co jsme do restaurace přišly, tak jsme zjistily, že byla poloprázdná. Ale nelitovaly jsme, oběd byl výborný. Jako hlavní chod se podávalo kuřecí s vanilkovou omáčkou a rýží, jako dezert flambovaný banán s vanilkovou zmrzlinou.
A předkrm byl také moc dobrý a byla jsem ráda, že jsem to mohla ochutnat – byl to salátek ze srdce palmy s uzenou rybou. Byla jsem ráda, že jsem to mohla ochutnat, protože jsem opravdu netušila, že se dá jíst vnitřek palmy. Už v obchodě na Réunionu jsem právě mezi zeleninou viděla kus asi metrového palmového dřeva za 20 EUR kus a přemýšlely jsme, co to je. A když jsme to tak zkoumaly a jeden pán na nás tak zábavně koukal, jak si to prohlížíme, tak jsem se zeptala, co to je a co se z toho jí. Říkal, že se jí ten vnitřek a že se z toho dělá salát. Pak jsem si na youtube našla video (https://www.youtube.com/watch?v=axJFXq9Kq94), jak se to připravuje a musím říct, že to je taková procedura, že i kdyby to bylo levnější, tak by se mi to nechtělo připravovat. Paní sekáčkem musela odstranit kraje, pak loupala docela dlouho jednotlivé vrstvy kůry dřeva a ještě znovu osekávala sekáčkem, až se dostala do vnitřku, kde byl takový bílý špalíček, který se pak nakrouhá na salátek.
Jsou zde také krásné zahrady se spoustou zajímavých rostlin, stromů a palem. Spousta rostlin, které známe jako malé pokojové květiny jsou zde velké vzrostlé keře.
Odkaz restaurace – https://goo.gl/maps/kHJ5L7jnASQ3F2fFA
Odkaz Saint Aubin – https://mapy.cz/s/haratakege
Vstupné vanilkárna/lihovar – 600 MUR (287 Kč)
Restaurace 3 chodové menu – 1000 MUR (488 Kč)
Náklady
Během této 2 týdenní dovolené jsme navštívily Mauritius a Réunion, takže rozepisuju rovnou náklady za oba ostrovy:
Mauritius
Celkem 2 týdny a jeden den na Mauriciu (1 týden) a Réunionu (1 týden) vyšlo na 52 200 Kč/osoba
- Letenky na Mauritius – 13 576 Kč/osoba
- Půjčení auta – 168 EUR celkem, tj. 3964 Kč (tj. 84 EUR/osoba, tj. 1982 Kč), 33 EUR za den s plným pojištěním
- Taxi z letiště – 800 MUR, tj. 375 Kč (Tj. 400 MUR osoba, tj. 187,5 Kč),
- Doprava „taxi“ na letiště – 500 MUR, tj. 234 Kč (tj. 250 MUR/osoba, tj. 117 Kč)
- Benzín – celkem 1900 MUR, 890 Kč (tj. 950 MUR osoba, tj. 445 Kč)
- Ubytování Blue Bay – 690 Kč (za 2 noci Reviva Villa)
- Ubytování Flic en Flac – 1611 Kč osoba za 4 noci
- Restaurace –1190 Kč
- Jídlo – 1900 Kč
- Vstupy – Casela park + ziplines – 1100 MUR (515 Kč), zipline 1400 MUR (656 Kč), Saint Aubin vanilkárna (600 MUR, tj. 281 Kč)
- Foto ziplines – 600 MUR (tj. 280 Kč)
- Lodní výlet katamaránem – 1800 MUR (tj. 843 Kč)
- Muzeum čajové plantáže Bois Chéri – 48 Kč
- Cesta autem do Prahy (benzín) 450 Kč/ osoba
- Parkování v Praze na letišti – 2690 Kč (tj. 1345 Kč/osoba)
Réunion
- Letenky na Réunion – 7700 Kč
- Půjčení auta – 8338 Kč na celý pobyt (tj. 4169 Kč/osoba).
- Benzín – celkem 1800 Kč (cca 900 Kč osoba)
- Ubytování – 6556 Kč/osoba (819 Kč/noc/osoba)
- Restaurace – 80 EUR (cca 1900 Kč)
- Jídlo – 119 EUR (2856 Kč)
- Lávový tunel – 65 EUR (1592 Kč)
- Vanilková farma – 6 EUR
- Muzeum lavy – 11 EUR (268 kč)
Odkazy
Skyscanner – https://www.skyscanner.cz/
Ubytování Flic en Flac – Well equipped peaceful 3 bedroom apartment – https://www.booking.com/hotel/mu/well-equipped-peaceful-3-bedroom-apartment.en-gb.html?aid=304142&label=gen173nr-1FCAEoggI46AdIM1gEaDqIAQGYAQm4ARfIAQzYAQHoAQH4AQ2IAgGoAgO4AsHquqQGwAIB0gIkZTQ3NzQ5YmItMWE2My00OTc1LTliYmItN2M3NmZkYmVhYmQ52AIG4AIB&sid=bdaf4cdbac31089cfb1af8c94b2364a6&dest_id=7108619;dest_type=hotel;dist=0;group_adults=2;group_children=0;hapos=1;hpos=1;no_rooms=1;req_adults=2;req_children=0;room1=A%2CA;sb_price_type=total;sr_order=popularity;srepoch=1687074459;srpvid=e19c36cd29f601a2;type=total;ucfs=1&#hotelTmpl
Autopůjčovna Ola Mauritius – https://www.olamauritius.com/en/
Cestovní doklady – https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/mauricius/cestovani/visa.html
Covid info – https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/mauricius/cestovani/covid_19.html
Covid příjezdový formulář https://safemauritius.govmu.org/
SIM karta – Emtel – https://www.emtel.com/?fbclid=IwAR0NMyjrGNnUTNF8JIShKBUkNTxkzRh5wNLbJIXoq4vzvIGacgubQlGGKPc
Jízdní řády – https://www.mauritius-buses.com/
Počasí – https://www.kam-a-kdy.cz/when/afrika/mauricius/
Lodní výlet katamaránem Ilot Gabriel – https://www.hello-mauritius.com/fr/tour/excursion-en-catamaran-au-depart-de-grand-baie-ile-maurice/
Caela park – https://caselaparks.com/the-park/
Casela park online vstupenky – https://booking.caselaparks.com/#/Admission
Casela park zipline – https://booking.caselaparks.com/#/MountainActivities/NepaleseBridge
Pokud se vám článek líbil a ušetřil vám čas při plánování vaší dovolené a chtěli byste přispět na provoz tohoto webu, můžete mi poslat nějakou symbolickou částku na účet 1017134683/5500
Tvorba webu zabere spoustu času a provoz webu i nějaké ty peníze, ale určitě nechci vytvářet jako ostatní nějaké placené e-booky či placené členské sekce, takže web bude vždy pro všechny celý zdarma, protože není nad to, když mi posíláte milé zprávy, jak vám můj blog pomáhá při plánování vašich cest 
Ale kdybyste mě chtěli podpořit a obdarovat mě nějakým dobrovolným příspěvkem na provoz webu, určitě mě potěší jakákoliv částka, kterou mi zašlete
2 komentáře
Miroslav
Lenko, velké díky za takto popsanou cestu na Mauricus, máte tu popsaný každý detail, určitě Vám to dá velkou práci to celé takto popsat včetně odkazů apod. Oceňuji i Vaše negativní komentáře k různým zkušenostem, to každý nedokáže a tahle informace je k nezaplacení.
My tam letíme letos (2025)v březnu.
Můžu dotaz: proč je nutné si kupovat SIM kartu, T mobile mi tam nenajde místního operátora?
vstupní formulář – je nutný i při odletu?
Děkuji moc, ať se Vám daří na dalších cestách
Lenka cestou necestou
To jsem ráda, že pro vás byl můj článek přínosný 🙂 A děkuji moc za zaslaný příspěvek na provoz webu, moc mě to potěšilo 🙂
Co se týče SIM karty, tak sice vám T-mobile hodí místního operátora, ale volání by bylo faaakt hodne drahé a data ještě víc (standardně u většiny tarifů…).Vím, ze mi někteří známí říkali, že si třeba zapomněli nekde mimo EU vypnout data a hned pote co vypli rezim letadlo po pristani, tak jim to nacetlo nejake aktualizace a hned meli ucet treba 1000 – 2000 Kc a to si neprohlidli ani jednu stranku na internetu… Takze aby clovek nemusel byt zavisly na wifi, tak mimo EU kupuju vzdy mistni SIM, vetsinou to neni nic draheho. Ubytovatele, pruvodci i kdokoliv dalsi kdyz clovek treba resi vylet s mistni agenturou, tak komunikuji radi pres whatsapp, takze je prave dobre mit data z mistni SIM