Skogafoss
Evropa

Island – 07/2022


Jižní a západní Island

Island byl už dlouho na seznamu míst, která chci navštívit. Letos to konečně klaplo, sehnaly jsme další 2 partačky, abychom naplnily auto a podělily jsme o náklady a vyrazily jsme na deset dní. Island je naprosto úžasný ostrov, kde najdete krásné vodopády, sopky, ledovce, jeskyně, krásné treky, úchvatné kaňony, hory, termální prameny a nádherné pobřeží. Rozhodly jsme se navštívit pouze jižní a západní část, abychom mohly vyjíždět z našeho ubytování v Reykjavíku, kde nám klapla skvělá nabídka na další home exchange. Jako vždy v mém článku najdete itinerář a spoustu užitečných informací a tipů, které vám pomůžou při plánování, pokud se také rozhodnete tuto nádhernou destinaci navštívit.

Datum – 1.7.-10.7.2022

Itinerář

  1. Odlet z Vídně do Keflavíku
  2. Reykjavík
  3. Pláž Reynisfjara, Dyrholaey Arch, Vodopád Seljalandsfoss, Vodopád Gljufrafoss, Kerið
  4. Vodopád Skogafoss, Trek se 14 vodopády
  5. Poloostrov Snæfellsness
  6. Zlatý okruh – Þingvellir, Geysir, Vodopád Gulfoss; Hrunalaug
  7. Fjaðrárgljúfur; Trek s výhledem na ledovec a vodopády (Svartifoss); Systrafoss
  8. Duhové hory, Sigöldugljúfur, Sigöldufoss
  9. Sopka Geldingaladir
  10. Odlet do Vídně

Navštívená místa

https://mapy.cz/s/mubulojufu

Letenky

Jako vždy jsem hledala letenky přes Skyscanner.cz a nejlépe vycházel přímý let z Vídně s Austrian. S přestupem to vycházelo jen o něco málo levněji a paradoxně stejný let akorát z Prahy s tím, že bysme na ten náš let přestoupily ve Vídni, byl o 1000 Kč levnější. Ale to mi nepřijde tak závratná částka, aby se mi kvůli tomu chtělo mít let s přestupem a tak jsme se všechny shodly na přímém letu z Vídně (7494 Kč s odbaveným zavazadlem). A když vidím, jaké jsou teď situace na letištích kvůli nedostatku zaměstnanců, let s přestupem by byl zbytečný risk. Letenky jsem jako vždy pak kupovala přímo přes leteckou společnost Austrian (opravdu nikdy nekupujte přes prodejce, i když to bude o něco levnější, při změnách letu či zrušení se můžete dostat do problémů).

Skyscanner – https://www.skyscanner.cz/

Austrian – https://www.austrian.com/

Autopůjčovna

Půjčení auta na Islandu vypadalo jako velká věda, studovaly jsme to dost dlouho a nakonec holky vybraly SUV Dacia Duster. Chtěly jsme raději čtyřkolku (4WD), abychom mohly i do vnitrozemí. A Dacia byla nejlevnejší, i když i tak pálka…Všude strašili, že s obyčejným autem (2WD) může člověk jezdit maximálně po ring road. Ale nakonec mi přišlo, že pokud by člověk nejel do Duhových hor, kde je čtyřkolka opravdu nutnost, tak by čtyřkolka nebyla potřeba a stačilo by obyčejné auto, protože i když v našem itineráři byla místa mimo ring road, tak to byla kromě jednoho případu hezká asfaltka.

Ceny aut jsou teď opravdu šílené, my za 9 dní platily celkem 40 000 Kč. Takže je dobré jet ve 4 lidech, aby to vyšlo levněji. Na pojištění jsme se opravdu snažily nešetřit, bylo možné přidat pojištění na štěrk (gravel protection), což jsme radši daly, protože na štěrkové silnici by mohlo být poškozené sklo raz dva… a pak samozřejmě SCDW pojištění – jinde to znamená plné pojištění s nulovou spoluúčastí (aspoň co jsem zatím měla zkušenost), ale tady ne. A proto jsme ještě vzaly další připojištění, abychom měly nulovou spoluúčast. To už obsahovalo i pojištění na písek a sopečný prach (ash and sand), který jsme taky radši chtěly. Ten prý při silném větru může poškodit auto natolik, že je potřeba ho celé přelakovat, protože vypadá, jako by ho někdo ojel smirkovým papírem…).

Různé autopůjčovny to mají různě, často třeba samotné pojištění na štěrk, prach a písek je stále se spoluúčastí a je potřeba připlatit ještě nějaké další premiové pojištění, aby tam byla nulová spoluúčast. Takže tady jsme daly opravdu všechna tato pojištění, protože jsme nechtěly riskovat, že při nějakém poškození, bychom musely platit třeba 15 000 Kč spoluúčast…

  • GP – Gravel protection – pojištění na štěrk, na štěrkové cestě nikdy nevíte, kdy vám štěrk poničí sklo
  • SADW – Sand & ash damage waiver – pojištění na sopečný prach a písek
  • SCDW (Super Collision Damage Waiver)

Takže na pojištění by se dalo něco ušetřit, ale otázka, zda to riskovat, protože tady nevíte, co se stane. Dopředu nevíte, kolik cest bude štěrkových a taky jsme měly jeden den tak silný vítr, že autopůjčovna psala sms, že je potřeba dávat pozor, že někteří klienti hlásili poškození sopečným prachem a pískem.

Jinak pojištění i tak nekryje vše, např. podvozek ne, to je asi standard všude, ale také nehradí např. když vám vítr urve dveře. Při otvírání je potřeba mít na paměti, že při silném větru je opravdu potřeba držet pečlivě při otvírání dveře, aby je vítr neurval. I tady autopůjčovna posílala sms, ať jsme opatrní, že měli ten den případy klientů s urvanými dveřmi… A brodění řek je samozřejmě zakázané, takže kdybyste brodili řeku a něco se s autem stalo, tak vám to pojišťovna také neuhradí. Pokud pojedete podle našeho itineráře, tak se bát nemusíte, žádné brody tam nebyly.

My vybraly auto přes Blue car rental. Byl zde self check-in, takže po příletu stačilo najít autopůjčovnu, která se nacházela v budově kousek od letiště a hned vedle měli parkoviště s auty. Stačilo tedy jít do budovy ke schránkám s klíči a naťukat kód a ve schránce byl klíček. Takže velmi pohodlné předání, žádná fronta a pak jen stačilo najít auto na parkovišti.

Web Blue car rental – https://www.bluecarrental.is/

Mapa Blue car rental letiště Keflavík – https://goo.gl/maps/r63CGwQZ3feb3L3g6

Jinak dost lidí pro Island také doporučuje pro půjčení auta srovnávač Guide to Iceland, prý přes ně půjčení auta funguje spolehlivě:

https://guidetoiceland.is/iceland-car-rentals

Benzínky

Co se týče benzínových pump, tak doporučuju tankovat vždy, když narazíte na benzínku a nenechávat to na poslední chvíli, benzínky tu přece jen nejsou na každém rohu… Také benzínky našeho typu, tj. se zázemím jako WC, obchod a kryté stojany, tady najdete jen výjimečně, pouze ve městech. Jinak jsou všude jen samoobslužné stojany, kde si natankujete a zaplatíte kartou. Také na některých benzínkách bylo potřeba vybrat z několika variant za kolik peněz chcete natankovat, nešlo zvolit cokoliv. Jednou se nám stalo, že to byla samoobslužná benzínka, ale naštěstí tam byla i nějaká obsluha a tentokrát se hodila, protože nešlo načíst kartu, ani nikomu z nás, ani autu vedle nás, tak došli pro obsluhu. Ani pánovi to nešlo a tak musel někam zavolat, naštěstí to bylo hned spravené. Ale teď si představte, že to bude na benzínce bez obsluhy, tak nenatankujete a co pak, kdybyste tankování nechávali na poslední chvíli a další benzínka v blízkosti nebude… Takže doporučuju tankovat raději dříve.

Silnice

Kolem celého ostrova najdete tzv. ring road. To je opravdu hezká silnice, která je v pohodě i pro normální auta.

Při našich cestách dle našeho itineráře, byly skoro všechny cesty v pohodě, kromě Duhových hor, kam se nesmí s normálním autem a pak jsme zažili jednu štěrkovou k majáku, ale jinak jsme jezdily po samých asfaltkách.

Určitě mrkněte vždy na web nebo appku Safe travel či web níže, zda nějaká silnice není zavřená:

https://play.google.com/store/apps/details?id=is.stokkur.safeTravel

https://www.road.is/

Tady můžete přehledně najít, které silnice jsou asfaltové a které štěrkové:

https://vegasja.vegagerdin.is/eng/

Pak tu najdete ještě F-roads. To jsou horské nezpevněné silnice ve vnitrozemí. Tyhle silnice nejsou udržované a jsou přístupné pouze v létě. F-roads jsou obvykle zpřístupněny zhruba od půlky června do cca půlky září, záleží na sněhových podmínkách. Na F-road smí standardně jen čtyřkolky. My vyzkoušely F-road v Duhových horách, drncalo to pěkně a celých cca 40 km šlo jet max. 20-40 km v hodině…

F-road Duhové hory
F-road Duhové hory
F-road Duhové hory

Dopravní předpisy

  • město – nejvyšší povolená rychlost 50 km/hod.
  • silnice se štěrkovým povrchem –  max. 80 km/hod.
  • asfaltové silnice – max. rychlost 90 km/hod.
  • povinnost mít celoročně zapnutá potkávací světla
  •  jízda off-road (mimo silnice) je zakázaná a hrozí za ní vysoká pokuta.

Ubytování – home exchange

Díky našemu bytu v Algarve můžu využívat home exchange a vyměňovat náš byt s byty/domy jinde ve světě. Je možné udělat vzájemnou výměnu, tzn. že vy jedete k někomu domů a někdo jede ve stejnou dobu k vám, ale to je poměrně těžké na domluvu, aby oběma vyhovoval termín a lokalita. Já tedy zatím používám výměnu přes body (Guest points), tzn. že já zaplatím těmito body, které jsem získala od svých hostů. O tom, jak funguje celý home exchange už se rozepisovat nebudu, popsala jsem to podrobně v tomto článku – https://lenkacestounecestou.cz/home-exchange/, takže pokud vás zajímá, jestli by to i pro vás byl zajímavý způsob levného ubytování (můžete nabízet i byt/dům, ve kterém bydlíte nebo třeba vaši chalupu), tak mrkněte na tento článek. A pokud se rozhodnete také home exchange vyzkoušet, při registraci nezapomeňte použít můj doporučující kód lenka-4a800, díky kterému dostanete body do začátku navíc. 

Island byla moje druhá výměna, v březnu jsme realizovali naší první výměnu ve Španělsku v Andalusii a tento způsob ubytování se mi moc líbí.

Tady na Islandu přicházel v úvahu jen Reykjavík, kde byla nabídka celkem široká a na jihu Islandu je toho k vidění opravdu hodně, takže nám nevadilo zůstat jen na jihu. Překvapila mě úroveň domů a bytů na Islandu, všechny fakt nádherné a moderní. Všechny vypadaly velmi dobře, krásné moderní kuchyně, velké moderní koupelny, prostě nádhera. Našla jsem nejdřív letenky, které připadaly v úvahu a začala jsem obepisovat jednotlivé domovy. Je lepší psát více lidem najednou, abyste jednu výměnu neřešili třeba 2-3 týdny, nemůžete totiž vědět, kdy a zda vůbec vám hostitel odpoví a zda to nebude zamítavá odpověď. V první várce jsem večer obeslala asi 15 domovů a když jsem v průběhu večera a druhý den dopoledne viděla zatím samé zamítavé odpovědi, tak jsem pak radši rovnou obeslala dalších 11, celkem teda 26 domovů, abych zvýšila šanci, že brzy něco snad klapne. Už jsem se toho začínala obávat, protože to byla jedna zamítavá odpověď za druhou, i když kalendář měli na tu dobu volný. Pak druhý den odpoledne jeden hostitel napsal, že můžeme přijet. S holkama jsem domlouvala, zda to teda můžu vzít, byt to byl hezký, jen dvě z nás by musely spát na rozkládací sedačce, ale to nám nevadilo. Už jsem se chystala odepsat, že to bereme a v tu chvíli mi přišla ještě jedna nabídka. A fakt stála za to – krásný dům se 4 ložnicemi a obývákem, 2 krásnými velkými koupelnami a moderní kuchyní. Takže jsme se nakonec rozhodly pro tento. Ten den pak přišla ještě jedna nabídka, ale rozhodně nepředčila tu, kterou jsme vzaly. Takže z 26 obeslaných domovů jsem dostala 3 nabídky, to je celkem slušné skóre.

Dům se nacházel asi 5 minut pěšky od oceánu a kousek od centra. Komunikace s hostitelkou byla velmi dobrá. Před odjezdem nás informovala, že klíč najdeme ve schránce na klíče na kód – klasická schránka jako u self check-inu. Také psala, že můžeme používat vše, co v domě či v kuchyni najdeme, takže jsme mohly používat  jejich koření, olej atd., ale i rýži nebo těstoviny, ale to jsme je samozřejmě nechtěly tak vyžírat, takže jsme použily první den nějaké mussli, protože jsme přijely pozdě v noci. Také nám jako dáreček nechala na stole víno a sušenky a v ledničce Skyry pro všechny 4. U home exchange je slušnost přivést nějaký drobný dárek, takže my jsme jim tam nechaly Becherovku a nějaké české sladkosti jako Bonpary, lázeňské oplatky, tatranky, lentilky atd.

Na stole byl také připravený manuál s různými užitečnými informacemi, např. jak třídit odpad, že můžeme použít Playstation či Netflix, že je potřeba zavírat okna v podkroví, kdyby pršelo, info, kde nejlépe nakoupit nebo kde je možnost si jít zaplavat a také jaká místa můžeme navštívit v okolí a v centru Reykjavíku.

Dům byl opravdu hezký, byl to větší rodinný dům, kde byly 2 bytové jednotky. Dole byla jen menší předsíňka a pak se šlo po schodech do prvního patra, kde byla kuchyň, 3 dětské pokoje, obrovský obývák s jídelnou, kuchyň a koupelna s WC a sprchovým koutem a taky 2 menší terasy, jedna s posezením – no, v 10°C se nám moc venku sedět nechtělo :p a druhá s grilem. V druhém patře pak byla ložnice s manželskou postelí, taková předsíň, kde byla další postel a velká koupelna s vanou, sprchovým koutem, WC a pračkou.

Byly jsme 4, takže jsme měly pokoj každá pro sebe, což je obzvlášť na Islandu luxus, kde spousta lidí spí ve stanu, aby ušetřili 🙂 Home Exchange je prostě super, doporučuju.

Na postelích jsme měly připravené také osušky a ručníky a škrabošku na oči, kdyby někomu vadilo světlo, když se tu v létě vůbec nestmívá. Ale ve všech pokojích naštěstí byly kvalitní rolety, které udělaly slušnou tmu.

Ubytování bylo fakt super a velmi pohodlné. Jen nevýhoda, že se člověk musí vracet na stejné místo, na Islandu je jednodušší road trip. Ale za tu symbolickou cenu to určitě stálo.

Doprava na letiště do Vídně

Původně jsme chtěly jet s Gepard express z Brna, ale den před jsme začaly trochu panikařit, jestli bude stačit být na letišti 4 hodiny předem, pokud to přijede na čas. Bály jsme se, jestli nebude ucpaná dálnice od lidí cestujících do Chorvatska, když to byl první den letních prázdnin. A také jsme se obávaly situace na letištích, když na spoustě míst v Evropě hlásí nedostatek zaměstnanců a nestíhají. A tak jsme pro jistotu změnily plán a jely do Vídně vlakem (přímý spoj na letiště s Regiojetem či Flixbusem či novým vlakem od Regiojetu, byl vyprodán).

Jízdenky na vlak jsem jako vždy kupovala online.

ČD – https://www.cd.cz/default.htm

Z hlavního nádraží (Wien Hbf) se pak dá celkem jednoduše dostat na letiště vlakem OBB, který stojí 4,3 EUR a jezdí cca 2x za hodinu. Jízdenky se dají koupit buď online (viz odkaz níže) nebo v automatech na nádraží. My kupovaly až po příjezdu na nádraží. (i idos.cz vám tuhle jízdenku ukáže, ale tam to určitě nekupujte, tam to ukazuje totálně předraženou cenu, kupte buď v automatu na nádraží nebo online přes web OBB níže)

Web OBB jízdenky online – https://tickets.oebb.at/en/ticket

Praktické info

  • Nezapomeňte si sebou pláštěnku
  • Plavky sebou, kdybyste se chtěli vykoupat v nějakém termálním pramenu či řece
  • Pozor na otevírání dveří od auta, když je velký vítr, pořádně je držte při otvírání, aby vítr dveře neurval (pojišťovna tohle neuhradí)
  • Prakticky všude jde platit kartou, hotovost jsme vůbec nepotřebovaly
  • Noste sebou náhradní oblečení a boty (aspoň v autě), při treku je občas přeskákat kameny v potoce a nikdy nevíte, jestli třeba nešlápnete do potoka nebo jestli nebudete mít mokré oblečení, protože při velkém dešti a větru pláštěnka stejně vše nezakryje.
  • Já i takto v létě měla zimní nepromokavou bundu, často jsem za ní byla ráda a když bylo tepleji, tak jsem ji měla buď rozeplou nebo jsem měla jen mikinu.
  • Časový posun oproti ČR – na Islandu je o 2 hodiny méně než v ČR.
  • Zásuvky jsou tu stejné jako v ČR

Měna

Na Islandu mají islandskou korunu, ale nakonec jsme neměnily žádnou hotovost ve směnárně, ani nevybíraly ISK z bankomatu. Po celou dobu nám stačila platební karta, kterou berou opravdu všude, i na WC. Jen jednou na WC byla kasička, ale šlo do kasičky hodit i 1 EUR místo islandských korun…

 

Ceny

Island není zrovna levný, takže např. chléb stojí cca 200 Kč, čokoládový závitek či croissant skoro 100 Kč.

Ceny v restauracích začínají na 400 Kč, pokud jdete třeba do nějaké obyčejné asijské nebo na pizzu atd., jinak spíš 600 Kč i výše.

 

Itinerář a ubytování

Je na vás, zda zvolíte road trip kolem ostrova nebo vyjíždět z jednoho místa, nebo udělat jen menší okruh.

Pokud chcete udělat road trip kolem celého ostrova, doporučuju jet minimálně na 2 týdny a i tak budete trávit v autě hodně času, protože přejezdy mezi jednotlivými místy jsou opravdu velké.

Já bych doporučila spíš menší okruh a nějaké 3 – 4 ubytování, ze kterých budete vyjíždět v dané dny do okolí. I tak minimálně 10 dní, týden je na Island opravdu málo.

Protože mám možnost ubytování přes home Exchange, zvolila jsem jediné ubytování v Reykjavíku, kde jsem dostala nabídku na krásný home exchange. Ale uznávám, že to není ideální, na některá místa to bylo hodně daleko, ale naštěstí i při jízdě autem se neustále kocháte krásnou přírodou, takže ani jízda autem nebyla nuda. Naštěstí jsme měly v partě 2 řidičky, takže se střídaly. Ale tady jsou ty vzdálenosti tak velké, že jestli nejste limitování tak jako já ubytováním přes home exchange, tak doporučuju vystřídat více ubytování v okruhu, který si zvolíte.

Výlety je dobré volit podle počasí, my vždy den před mrkly na appku Windy a počasí sedělo.

 

Covid formality

První cesta, kdy konečně opravdu žádné covid formality, Island nepožaduje momentálně žádné očkování, testy ani příjezdový formulář. Ani ve Vídni na letišti a v letadle nebyly nutné roušky a respirátory.

Ale tohle se samozřejmě může opět změnit, takže před cestou si informace určitě ověřte, odkaz níže:

https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/island/cestovani/covid_19.html

 

Počasí

Počasí jsem sledovala na appce Windy, která se mi osvědčila ve více lokalitách. A i když je tady počasí velmi proměnlivé, poměrně to sedělo.

My teda měly úžasné štěstí, z celého pobytu nám pršelo jen poslední den a ve dvou dnech pršelo, jen když jsme jely zpět domů autem, jinak přes den nikdy. Takže kromě posledního dne jsem vytahovala pláštěnku jen u vodopádů.

Co se teploty týče, tak někdy bylo cca 10°C, některé dny poměrně teplo na místní poměry, nějakých 15-17°C, takže jsem někdy měla jen mikinu.

Aplikace Windy – https://play.google.com/store/apps/details?id=com.windyty.android&gl=US

 

Nakupování

Nejlepší je nakupovat v supermarketech Bónus či Kronan, jsou levnější než některé jiné řetězce.

 

Restaurace

Restaurace tu opravdu nejsou levné, takže je lepší si vařit a na oběd si udělat nějaký sandwich. Po cestě stejně na moc restaurací nenarazíte, takže se na to nelze spoléhat.

Jídlo v restauraci (např. asijská restaurace nebo pizza) začíná tak na 400 Kč, jinak spíše klidně 600 Kč…My za celou dobu byly v restauraci 3x, 2x asijská a 1x restaurace, kde měli jen pizzu, fish and chips a burgery, to mi přišlo, že bylo hodně časté menu…

Takže často docela fádní menu, ale je fakt, že když jsem četla něco o typické islandské kuchyni, tak nejenže to nebylo lákavé, ale spíš docela odpudivé:

Hákarl:  žraločí maso, které se musí na pár týdnů až měsíců zakopat pod zem, zasypat hlínou nebo pískem a stlačit těžkými kameny, aby se zbavilo původního jedu. Po této proceduře se žraločí maso zavěsí a usuší.

Hrútspungar: další jídlo pro otrlé – masný výrobek podobný české tlačence s tím rozdílem, že hrútspungar je vyroben z beraních varlat.

Svið:  vařená ovčí hlava a za největší delikatesu prý někteří považují oči.

Harðfiskur: oblíbená pochoutka, kterou mnozí Islanďané jedí jen tak na zob, třeba místo obyčejných brambůrků. Jsou to sušené kousky ryby, které si místní pomazávají máslem. To mu dodá na slanosti a lépe díky němu klouže do krku. Tohle je jediná pochoutka, kterou jsem si v supermarketu koupila, protoze ryby mám ráda. Mě to chutná. Ale po tom, co jsem to otevřela v obýváku, jsem hned od holek dostala zákaz, a směla jsem to jíst jen v přírodě na treku :p Ono to totiž zrovna nevoní… No, to je slabé slovo, prostě to totálně zasmradilo celý obývák, i když jsem to otevřela jen na chviličku a hned jsem ten sáček musela zas zavřít. Má to opravdu intenzivní čuch rybiny :p

Harðfiskur - sušená ryba
Fish and chips
Fisch and chips

Horké prameny

I když je na Islandu i v létě zima, cca 10°C, při troše štěstí 15-17°C, tak si plavky určitě vemte sebou. Můžete využít koupání v různých horkých pramenech či termálních řekách. My jsme teda až na jednu kámošku koupání nevyužily, ale můžete to být fajn. Mě teda koupání až tak moc nebere a v téhle zimě se mi do plavek prostě nechtělo.

Lidé často také navštěvují Modrou lagunu (Blue lagoon), kde je vstupné ale dost drahé a spousta lidí píše, že to za to nestojí. Bude to zřejmě dost turistické místo, kde bude hodně lidí. A pokud byste přece jen chtěli navštívit, tak je potřeba objednávat s předstihem. My původně v plánu neměly, ale když na poslední den nehlásili dobré počasí, tak holky navrhovaly strávit nějaký čas tady naložené v teplé vodě. Ale když jsem koukla den před, jestli jsou dostupné online vstupenky na sobotu, tak nebyl volný ani jeden čas, ani na ty nejdražší vstupenky a bylo vyprodáno asi na 4 dny dopředu a pátý den byl volný jeden jediný čas. No, mě to nějak nemrzelo, koupání v takové zimě mě fakt nebere, tak jsem spíš ocenila ušetřit peníze za tohle předražené vstupné (dle typu vstupenky, nejlevnější za 85-92 USD, tj. cca 2046 Kč – 2215 Kč).

Blue lagoon – https://www.bluelagoon.com/

Článek se seznamem horkých pramenů

https://loudavymkrokem.cz/16-nejlepsich-horkych-pramenu-na-islandu/

https://fijalka.cz/island-nejlepsi-horke-prameny/

Den 1

Přílet do Reykjavíku

Letěly jsme přímým letem z Vídně. Přilétalo to do Reykjavíku 23:20. Měly jsme strach, že na letištích budou velké fronty kvůli nedostatku zaměstnanců, jak strašili v médiích, navíc 1.7., takže začátek prázdnin a měly jsme strach, aby na silnicích nebyly zácpy, protože je to v podstatě trasa do oblíbeného Chorvatska… A tak jsme ještě den před změnily plán a rozhodly jsme se zrušit rezervaci od Gepard Express a jet ještě o něco dříve. Spoje přímo na letiště už byly samozřejmě vyprodané, tak jsme jely do Vídně vlakem na hlavní nádraží (Wien Hbf) a odtamtud vlakem OBB na letiště za 4,30 EUR. Na letišti jsme byly teda asi o 5 hodin dříve. I když jsme měly odbavené zavazadlo, check-in šel u Austrian udělat online. Pak už teda jen stačilo vytisknout si z automatu čárový kód na kufr a poslat ho na samoobslužný pás, kde si čárový kód sami naskenujete (příp. s čímkoliv pomůže obsluha). Takže frontě na check-in jsme se vyhly, u samoobslužného pásu, kam se dávaly zavazadla, nebyl vůbec nikdo a na bezpečnostní kontrole také nebyla moc velká fronta (na poslední chvíli jsme radši daly 9 EUR za fast-track security, ale bylo to zbytečné). Ale radši si nechte větší rezervu než standardně, v jednotlivé dny a časy se to může samozřejmě měnit.

Po nástupu do letadla jsme nabrali asi 30 minut zpoždění, které se pak ale stáhlo a doletěli jsme včas. Let probíhal v pohodě, dostali jsme i nějaké jídlo (těstoviny na houbách na smetaně) a pití.

Hned po přistání mi přišel email a kámošce sms, že její zavazadlo nenaložili a dorazí později. A bohužel na pásu s kufry se opravdu neobjevilo. Nevím, jak se jim to podařilo, když jsme kufr na pás dávaly cca 5 hodin před odletem všechny najednou a letělo se přímým letem. Psali, že ho přivezou dalším letem a že je možnost si ho vyzvednout na letišti, či zaslat na adresu ubytování. Nechtěly jsme se ale vázat na nějaký konkrétní čas, protože jsme netušily, kdy by ho dovezli a tak jsme se rozhodly zajet pak pro něj na letiště. Přiletělo sice hned další den, ale opět chvíli před půlnocí, takže už nebyla možnost vyzvednout, protože v kanceláři byli jen do 22:00, takže jsme pro něj jely až další den, takže kámoška byla bez kufru přesně 2 dny. Naštěstí měla aspoň nějaké základní věci v příručním zavazadle.

Já s odbaveným zavazadlem moc nelítám, ale taky to tak pro jistotu dělám, že do příručního si dávám vždy to základní, cca 2-3 trička, prádlo, plavky, kalhoty, ponožky, pláštěnku atd., abych v případě ztráty nebo zpoždění zavazadla pár dní vydržela… Nebo když jsem dřív ještě neuměla balit příliš úsporně a s cestovkou bylo zavazadlo stejně v ceně (teď už se sbalím se synem do jednoho kufru, když jsme výjimečně někam letěli s odbaveným), tak jsem to dělala tak, že jsem to nedělila na můj kufr a manželův kufr, ale balila jsem to přesně napůl, aby v každém kufru byla půlka mých věcí a půlka manžela a ve druhém stejně, tak aby při případné ztrátě jeden neměl všechno a druhý nic, ale každý přesně polovinu, tak by i bez kufru vydržel celou dovolenou…

Vyzvedly jsme auto, což bylo rychlé, protože jsme měly self check-in, takže stačilo vyzvednout klíček ze schránky s kódem a vyrazily jsme do Reykjavíku.

Dům jsme našly dobře. Byl to dům s 2 mezonety kousek od centra. Naše hostitelka s rodinou už doma nebyli a dostali jsme instrukce, že klíč najdeme ve schránce na klíče s kódem, stejný jako bývá u self check-inu.

Ubytování bylo opravdu super, 4 ložnice a asi 50 metrový obývák a 2 koupelny a 2 menší terasy. Takže jsme takto ve 4 měly každá pokoj pro sebe, což je na Islandu, kde spousta lidí stanuje, aby ušetřila, opravdu luxus 🙂

Na Islandu je o 2 hodiny méně, takže jsme se do postele dostaly docela pozdě, takže jsme se na další den rozhodly pro odpočinkovější program a navštívily jsme Reykjavík.

Den 2

Reykjavík

Návštěvě Reykjavíku doporučuju nevěnovat příliš času, stačí tak půl den, maximálně den. Je to hezké město, ale přece jen, na Islandu je rozhodně zajímavější příroda než města.

Zaparkovaly jsme kousek od parku, kterým jsme prošli kolem jezera Tjörnin (https://mapy.cz/s/melepucemo) do starého přístavu (https://mapy.cz/s/jasozugesu).

Reykjavík
Reykjavík

Pak jsme se prošly podél pobřeží a kolem koncertní síně a konferenčního centra Harpa, které bylo otevřeno v roce 2011 (https://mapy.cz/s/dukekupodo)

Reykjavík
Reykjavík Harpa

Sluneční jezdec (Sólfar)

Skulptura, na kterou jsme narazily při procházce po pobřeží v Reykjavíku.

https://mapy.cz/s/gepobofuno

Reykjavík

Kostel Hallgrímskirkja

Pak jsme šly do centra, kde jsme si prohlídly známý kostel Hallgrímskirkja. Vstup do kostela je zdarma, platí se jen vstup na věž (cena 1200 ISK – 211 Kč). Vyjely Jsme teda výtahem nahoru na věž, odkud byl krásný výhled na město.

https://mapy.cz/s/jalufoteza

Reykjavaík Hallgrímskirkja
Reykjavík

Rainbow street

Dále jsme pokračovaly od kostela dolů, kde se nachází Rainbow street, ulice, kde je na zemi namalovaná duha (https://goo.gl/maps/pz4FWXYQ3fLF4o5m6).

Reykjavík Rainbow street
Reykjavík Rainbow street

Také jsme potřebovaly nakoupit a udělat zásoby na večerní vaření. Supermarkety tu bývají otevřené do 20:00, některé do 21:00. Holky se trochu zasekly v obchodech se suvenýry a už jsem je musela krotit, ať už to zkrátí, ať stihneme ten nákup. A říkaly, ať se nebojím, že prostě půjdem do toho, který zavírá v 21:00. No, jenže tento supermarket už byl zavřený, i když na Googlu bylo, že má zavírat až za hodinu…Hned vedle byl naštěstí ještě jeden…Jenže zavíral v 20:00 a my přijely přesně 19:58… :p No, řekly jsme si, že to zkusíme, zda nás nechají nabrat aspoň to nejdůležitější. Takhle rychlý nákup jsem ještě nezažila. Lítaly jsme tam z jedné strany na druhou jak zběsilé, abychom toho stihly vzít co nejvíc, totálně chaoticky, ale nakonec jsme zjistily, že i když jsme nejely podle seznamu, zapomněly jsme jen dvě věci 🙂 Takže super, nechali nás udělat celý nákup – podařilo se nám vše nakoupit za 10 minut 🙂

Den 3

Pláž Reynisfjara

Další den jsme se rozhodly navštívit pláž Reynisfjara. Je to krásná pláž, jejíž dominantou jsou vysoké čedičové sloupy a skalnaté útvary v moři. Při návštěvě této pláže ale buďte opatrní a nepřibližujte se k vodě. Vyskytují se tady tzv. plíživé vlny (sneaker waves), které jsou velmi nebezpečné, protože přichází zcela bez varování. Deset vln může být zcela standardních a jedenáctá může být tak velká, že člověka vtáhne do moře a je pak problém dostat se zpět. Několik lidí zde v minulosti zemřelo, takže zde najdete i výstražné cedule. Viděla jsem videa, kdy rozbouřená voda sahala až k čedičovým sloupům, tak ani nešlo projít dál na pláž za čedičové sloupy. Bohužel stále dost lidí výstražné cedule neřeší, k vlnám se přibližují a viděla jsem i rodiče, kteří nechají i děti, aby šly až k vodě. To opravdu nedoporučuju zkoušet. Když jsou vlny vysoké, tak sahají až k těm čedičovým sloupům, takže není dobré chodit dál za ně po pláži, protože by tam člověk při větší vlně mohl uvíznout.

Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara
Reynisfjara

Dyrholaey Arch

Pak jsme popojely kousek dál na vyhlídky, abychom si prohlédly z dálky Dyrholaey Arch, což je krásný skalní oblouk. A je odtamtud krásný výhled i na pláž Reynisfjara.

Na tomto místě jsme viděly i několik papuchálků 🙂

Papuchalci

Pak jsme jely k majáku, odkud byl krásný výhled na Dyrholaey Arch z blízka. Z hlavní silnice to bylo relativně kousek, ale silnice nic moc, nezpevněná se štěrkem, takže kamínky létaly všude (https://mapy.cz/s/mecozedafu). Naštěstí to bylo v pohodě, ale doporučuju mít i pojištění auta na štěrk.

Dyrholaey Arch

Pak jsme ještě zastavily u silnice, abychom si prohlídly domeček u skály s trávou na střeše (Rutshellir Caves – https://mapy.cz/s/fotusohodu ).

Vodopád Seljalandsfoss

Dále jsme zastavily u vodopádu Seljalandsfoss, který je opravdu nádherný a opravdu byste ho neměli při návštěvě Islandu vynechat. Oproti jiným vodopádům je tady super to, že vodopád můžete projít i zezadu a pokračovat dále cestičkou k dalším několika vodopádům. Byla tady docela fronta lidí, aby si všichni mohli vodopád vyfotit, ale to je bohužel u takových krásných míst, která se nachází hned u parkoviště, úplně normální. Takže musíte počítat s tím, že na těchto místech sami nebudete, možná někdy brzo ráno to bude o něco lepší, nemohu posoudit.

Je dobré si vzít pláštěnku, čím blíže jste vodopádu, tím více na vás stříká voda, obzvlášť když fouká vítr.

https://mapy.cz/s/pogoduhuco

Dále jsme prošly krátkou trasu kolem dalších několika vodopádů:

Vodopád Gljufrafoss

Když přijdete k tomuto vodopádu, uvidíte skálu a jen kousek vodopádu mezi skálami. Jestli chcete projít až k vodopádu, je třeba tam doskákat po kamenech v potoku. Já jsem zůstala u skály a držela holkám batohy, aby je neměly mokré. Je dobré si vzít pláštěnku, protože bez ní by byl člověk od stříkajícího vodopádu dost mokrý.

https://mapy.cz/s/guvofarusa

Ale jak tak koukám, kousek dál by mělo být i parkoviště neplacené (https://mapy.cz/s/pofusocobu )

Vodopád Gljufrafoss
Island Seljalandsfoss
Vodopád Seljalandsfoss

Kerið

A cestou zpět domů jsme se zastavily ještě u kráterového jezírka Kerið, což byla jen velmi malá zajížďka. Parkování je zdarma, ale platí se vstup 400 ISK, což ale není žádná velká částka a za návštěvu to stojí. Jezírko jde obejít nahoře celé dokola a jde zajít po cestičce i úplně dolů k jezírku. 

https://mapy.cz/s/hucasucomo

Kerið
Kerið

A pak jsme ještě musely jet na letiště pro kufr, který konečně kámošce dorazil.

Celý den bylo dobré počasí a polojasno a na večer se obloha ještě vyjasnila a když jsem viděla, jak je krásně, rozhodla jsem se zajít si po návratu do ubytování na západ slunce k oceánu, který byl jen pár minut chůze od nás. Holkám se nechtělo, tak jsem šla sama. Pokud máte rádi západy slunce, je potřeba využít zde na Islandu hned první příležitosti, protože při místním počasí se tu prostě západ slunce nekoná každý den, protože často je zataženo a západ slunce není vidět. Za celou dobu se nám podařilo vidět západ slunce dvakrát. A taky si musíte na západ poměrně dlouho počkat, slunce zapadá v létě až kolem půlnoci.

U oceánu jsem si našla pěkné místečko a nafotila si krásný západ slunce.

Kousek odtamtud jsem si ještě prohlídla recyklovaný dům (recycled house), což byl dům vyrobený ze všech možných kovových dílů a byla u něj cedule, že je to domov nějakého filmového režiséra…. Asi byste neřekli, že to bylo foceno kolem půlnoci, že? :p 

https://goo.gl/maps/tWKKdo7SiEBiAEYC9

Recycled house

Tady můžete vidět, jak velké světlo je přesně o půlnoci, chvíli po západu slunce. Opravdu velké světlo, vlastně se vůbec nesetmí, tohle je prostě vše. Jen když je hodně špatné počasí a hodně zataženo, tak to vypadá jako trošku větší šero. A slunce vychází už kolem třetí ráno, takže tmu tady v létě opravdu nezažijete. Na mě to působilo zvláštně, doma normálně mám problém vydržet víc dní v kuse do půlnoci či ještě později a tady jsem chodila spát běžně v jednu ráno a ještě jsem si nepřipadala nějak unavená a ospalá, jak kdyby tělo mělo pocit, že spánek ještě není potřeba, když ještě není tma. Takže jsem chodila spát tak v jednu ráno ne proto, že už bych byla unavená a ospalá, ale jen tak z rozumu, abych byla další den použitelná :p

Reykjavík

Den 4

Další den předpověď slibovala ještě lepší a teplejší počasí a tak jsme se rozhodly udělat menší trek. A počasí vyšlo opravdu dokonale, modrá obloha, slunečno a dokonce nějakých 16-17°C, takže jsem byla jen v mikině, holky občas i v krátkém rukávu.

Cestou autem je pořád čím se kochat. Občas jsme zastavily na nějaké vyhlídce či u vodopádu u silnice. 

Vodopád Skogafoss

Nejdřív jsme teda navštívily Skogafoss, opravdu nádherný majestátní vodopád, který určitě doporučuju navštívit. Je opět kousek od parkoviště. Pokud jdete k vodopádu blíž, opět doporučuju pláštěnku. Vodopád má 62 m na výšku a 25 m na šířku.

Skogafoss
Skogafoss

Jak svítilo sluníčko, často se objevovala duha, často i dvojitá.

Pak jsme vyšly nad vodopád, kde je krásná vyhlídka na Skogafoss ze shora. I když je tam opravdu hodně schodů, rozhodně si je vyšlápněte, stálo to za to.

https://mapy.cz/s/funerokejo

Skogafoss duha
Skogafoss

Trek se 14 vodopády

Odtud jsme pak vyrazily na kratší trek, 4 km tam a stejnou cestou 4 km zpět. A při těchto pouhých 4 km jsme viděly celkem 14 krásných vodopádů. Myslela jsem, že ty ostatní už budou jen nějaké menší a méně zajímavé, ale všechny byly poměrně velké a všechny se nám moc líbily. Je to jednoduchá trasa, na začátku jsme potkávaly ještě dost turistů, ale většina šla tak maximálně k 3.- 4. vodopádu a pak už turistů ubylo. Kdo máte rádi treky a budete mít víc času, můžete dát mnohem delší trek. Jedná se o dálkový trek s mnoha kilometry, takže záleží na vás, kam až stihnete dojít, abyste se stihli pak vrátit stejnou cestou k autu.

Je to jednoduchý trek, nic náročného, doporučuju, za mě to byla jeden z top věcí, které jsme na Islandu viděly, byla by škoda zůstat jen dole u Skogafossu.

Ke konci trasy bylo potřeba přejít menší potok přes kameny (viz foto níže). Celkem to šlo, kameny nebyly tak daleko od sebe. Cestou zpět jedna kámoška šla jako první a kousek vedle přes jiné kameny a já jí následovala. Další kámoška to také přešla a namítala, proč nás kámoška cestou tam tahala kousek vedle přes velký kamen, což bylo takové krkolomnější. Odpověděla, že cestou tam by tato druhá cesta nebyla ideální, protože by bylo potřeba udělat první krok delší na kámen uprostřed potoka, kde je těžší se skokem trefit, ale cestou zpět je lehčí doskočit na pevnou zem než se strefit na kámen. Kámoška tomu nechtěla věřit a tak chtěla ukázat, že neměla pravdu a šla teda znova zpět, aby ukázala, že i cesta tam by byla v pohodě. No, neměla pravdu, opravdu se jí to nepodařilo a spadla tak, že si celým zadkem a nohama sedla do potoka :p No, zrovna sebou náhradní oblečení neměla, ale naštěstí bylo relativně teplo, tak legíny celkem rychle uschly, bundu nepotřebovala, jen boty byly durch mokré…

Takže doporučuju brát si sebou na treky nějaké náhradní oblečení, nebyl to jediný případ, kdy bylo potřeba přeskákat po kamenech potok.

Trasa – https://mapy.cz/s/nejumokana (dle mapy.cz 3:08 hod, 7,7 km)

Parkoviště – zdarma (https://mapy.cz/s/jozageruku )

Den 5

Poloostrov Snæfellsness

Další den jsme se rozhodly navštívit západní část ostrova a projet poloostrov Snæfellsness. Protože tam toho bylo k vidění hodně a bylo to docela daleko, tak jsme se rozhodly přespat v nějakém ubytování z bookingu. No, samozřejmě takhle den před je nabídka velmi malá, protože většina ubytování za rozumnou cenu je již rezervovaná, ale v městečku Stykkishólmur se nám podařilo najít jedno ubytování za cca 750 Kč noc/osoba. Vlastně to byla jediná možnost, nic jiného tam ani v okolí nebylo, jedině pár velmi drahých ubytování nad 2000 Kč/noc/osoba a výše.

Gerðuberg

První zastávkou byl Gerðuberg, zajímavé skály z čediče.

https://mapy.cz/s/hakolajalu

Parkoviště – zdarma – https://mapy.cz/s/jasunavula

Gerðuberg
Gerðuberg

Ytri Tunga

 Pak jsme zastavily na pláži Ytri Tunga, kde šlo pozorovat tuleně ze vdálenosti 50 – 100 m. Je potřeba popojít z parkoviště kousek dál a tam jich bylo několik vidět.

https://mapy.cz/s/repojobevu

Parkoviště – byl tam QR kód na zaplacení, ale nikomu nefungoval, tak jsme nic neplatily (https://mapy.cz/s/matosesuta) .

Ytri Tunga
Ytri Tunga tuleni
Ytri Tunga tuleni

Bjarnarfoss

Poté jsme si z dálky prohlídly vodopád Bjarnarfoss.

https://mapy.cz/s/gusebamape

Bjarnarfoss

Búðakirkja

Dále jsme zajely k typickému islandskému kostelíku.

https://mapy.cz/s/maranageho

Parkoviště – zdarma (https://mapy.cz/s/jovetabaje)

Búðakirkja

Rauðfeldsgjá

Dále jsme zastavily u soutěsky Rauðfeldsgjá, ale protože nás čekala ještě dlouhá cesta a byl už čas oběda, vyfotily jsme si ji jen z dálky a pokračovaly dál.

https://mapy.cz/s/punaluhoka

Rauðfeldsgjá

Arnarstapi

Restaurace Arnarbaer

Pak jsme zastavily na oběd v Arnastapi, v takové hezké restauraci, v typickém domku s travnatou střechou. Co se jídla týče, tak měli na výběr pizzy (ceny od 2500 ISK – 3490 ISK, tj. 440 – 613 Kč) a fish and chips (3300 ISK – 588 Kč)…Dala jsem si teda fish and chips, byly dobré. Kafe stálo cca 550 – 650 ISK, limonády tipu Sprite, Cola atd. 600 ISK (105 Kč). Na Islandu se prostě levně nenajíte ani v obyčejné restauraci…A popravdě není dobré se ani na jídlo v restauraci spoléhat, protože na ně opravdu nenarazíte na každém rohu….

Restaurant Arnarbaer

Vyhlídka Birds market

Pak jsme zašly na vyhlídku k oceánu, odkud byl moc hezký výhled na okolní skály a oceán.

https://mapy.cz/s/cemomosura

Vyhlídka Birds market

Pak jsme popošly ještě kousek dál, kde najdete opět zajímavé útesy a skalní oblouk.

Jeskyně Vatnshellir

Pak jsme navštívily sopečnou jeskyni Vatnshellir. Je asi lepší objednávat online, ale protože jsme nevěděly přesně, kdy přijedeme, tak jsme online vstupenky neobjednávaly a koupily jsme je až na místě. Bylo to docela štěstí, měly přesně poslední 4 volná místa na nejbližší čas. Dostaly jsme helmy a baterky a vyrazily jsme s průvodcem do jeskyně. Je super, že jeskyně je zachována co nejvíc přírodní a jsou tam jen schody dolů, ale jinak podlaha není uměle vytvořená a nejsou tam žádné uměle vyrobené betonové chodníčky, ale chodíte po zemi, tak jak ji vytvořila příroda, takže to není úplně nejpohodlnější a doporučuju dobrou obuv. Také tam není žádné umělé osvětlení, měli jsme každý jen malou baterku, abychom si mohli svítit při chůzi pod nohy a průvodce měl pak jednu větší, kterou osvětloval jednotlivé části jeskyně.

Vatnshellir
Vatnshellir

Lóndrangar

Po návštěvě jeskyně jsme ještě zajely k pobřeží, abychom si prohlídly zajímavé skalní útvary podél pobřeží.

https://mapy.cz/s/cocasafupe

Lóndrangar

Djúpalónssandur

Doporučuju navštívit i Djúpalónssandur, moc hezká pláž, na kterou se jde dolů po schodech mezi zajímavými skalními útvary.

Djúpalónssandur

Také tam najdete 2 hezká jezírka a vrak lodi, která tam před lety ztroskotala.

Djúpalónssandur

Na pláž je i moc hezký výhled ze shora z vyhlídky

https://mapy.cz/s/becazocucu

Djúpalónssandur

Vodopád Bæjarfoss

Na severu poloostrova u městečka Ólafsvík jsme navštívili vodopád Bæjarfoss.

https://mapy.cz/s/kosahaleno

Dále jedna hezká vyhlídka po cestě.

https://mapy.cz/s/cakoreduga

Island

Vodopád Kirkjufellsfoss

Vodopád Kirkjufellsfoss byl trošku zklamáním. Je to ikonický vodopád s výhledem na kuželovitou horu, který najdete na spoustě fotek, když po průvodcích či na internetu hledáte místa, která na Islandu navštívit. Je to opravdu známé místo, ale za mě trochu přeceňované. Řekla bych, že na fotce to snad vypadá mnohem zajímavěji a majestátněji, než ve skutečnosti. Jako je hezký, ne že ne, ale po všech těch krásných vodopádech, které jsme už viděli, se tady wow efekt úplně nekonal.

Kirkjufellsfoss

Ale určitě doporučuju navštívit, pokud budete mít cestu kolem, než samotný vodopád se mi líbilo hlavně okolí, kde byly opravdu nádherné výhledy.

https://mapy.cz/s/cofozepamu

Parkoviště – placené 700 ISK (https://mapy.cz/s/jofahemave)

Pak ještě jedna vyhlídka a pak jsme vyrazily do ubytování.

https://mapy.cz/s/kemelajuke

Stykkishólmur

Holiday Guesthouse

Byly jsme ubytované v Holiday Guesthouse v městečku Stykkishólmur, kde jsme měly v pokoji jednu manželskou postel a palandu. Pak tam byly ještě 2 pokoje a sdílená koupelna s WC pro tyto celkem 3 pokoje a jedno samostatné WC. Vedle našeho pokoje byl společný obývák a menší kuchyňský kout a k dispozici byla varná konvice a marmeláda a nějaké cereálie. I když na bookingu bylo psané, že check-in je do 22:00, nakonec nám paní potvrdila, že můžeme přijet kdykoliv, protože tam byl self checkin s klasickou krabičkou na kód, kde jsme našly klíč. S ubytováním jsme byly spokojené, doporučuju.  

Cena – cca 750 Kč/noc/osoba (při obsazenosti 4 osoby na pokoj)

https://mapy.cz/s/julumolare

Odkaz booking – https://www.booking.com/hotel/is/holiday-guesthouse.cs.html?aid=304142&label=gen173nr-1DCAEoggI46AdIM1gEaDqIAQGYAQW4ARjIAQzYAQPoAQGIAgGoAgS4AuXB1pYGwAIB0gIkZTAxMWU5ZmYtZTM5Yy00OTA1LTk1NmMtZWM0YjZjNTNhOWJm2AIE4AIB&sid=8b0b858802ba89f37d23e958a7bcf88c&dest_id=2786760&dest_type=hotel&dist=0&group_adults=2&group_children=0&hapos=1&hpos=1&no_rooms=1&req_adults=2&req_children=0&room1=A%2CA&sb_price_type=total&sr_order=popularity&srepoch=1658167543&srpvid=d8b37f3a35210022&type=total&ucfs=1&activeTab=main

 

Holiday Guesthouse
Holiday Guesthouse Iceland
Holiday Guesthouse
Holiday Guesthouse Iceland

Západ slunce

Poté co jsme se ubytovaly, jsme se s jednou s kámošek vydaly na západ slunce, protože se na večer vyčasilo a bylo krásně slunečno. A kámoška tak trochu litovala, že poprvé se mnou nešla, takže teď se přidala a šly jsme společně. Jak říkám, tady se toho musí využít, protože západ slunce není vidět každý den a taky po celém dnu už může být člověk celkem unavený a jít ještě ven o půlnoci se člověku moc nechce, ale stojí za to se hecnout 🙂

Stykkishólmur
Stykkishólmur
Stykkishólmur
Stykkishólmur
Stykkishólmur
Stykkishólmur
Stykkishólmur
Stykkishólmur
Stykkishólmur

Den 6

Další den byl v plánu Zlatý okruh, který jsme měly z ubytování pěkně při cestě. Jinak je Zlatý okruh pohodlně dostupný i z Reykjavíku.

Vyjely jsme po silnici 54, na začátku standardní hezká asfaltová silnice, ale v těchto místech (https://mapy.cz/s/nudufecada ) se silnice zhoršila a byl tam štěrk, takže bychom musely jet pomaleji, takže jsme se rozhodly jet dolů vnitrozemím, po silnici 55, která byla asfaltová.

Po cestě jsme udělaly opět pár zastávek

Laxá í Kjós

Vodopád Þórufoss

https://mapy.cz/s/pazumahupa 

Þingvellir

Dále jsme navštívily známý národní park Þingvellir. Zajímavé místo a tím, že to je součást známého Zlatého okruhu, tak nečekejte, že tu budete sami, tady byly asi největší davy….

Tento národní park je známý především tím, že se tu setkávají tektonické desky. V tomto národním parku také zasedal pravděpodobně nejstarší parlament na světě. Þingvellir je tvořen jezery, potoky, lávovými poli a puklinami, vše jednoduchá procházka po turistických stezkách.

https://mapy.cz/s/gusagozoke

Þingvellir
Þingvellir
Þingvellir
Þingvellir
Þingvellir

Öxarárfoss

Cestou zpět jsme se ještě zastavili u vodopádu Öxarárfoss

https://mapy.cz/s/jocofeteco

Þingvellir

Trasa – https://mapy.cz/s/dumunudota

Parkoviště – placené, 750 ISK (https://mapy.cz/s/hehetuhote ), parkovišť je zde podél celého parku několik

Haukadalur

Také doporučuju určitě navštívit geotermální oblast Haukadalur.

Najdete zde jeden aktivní gejzír Stokkur, který tryská vodu do výšky cca každých 3-6 minut, takže si člověk může počkat a nafotit nebo udělat video. Dokáže vytrysknout vodu až do výšky 30 m. Určitě zajímavý zážitek, doporučuju.

https://mapy.cz/s/gobomubojo

Stokkur
Stokkur
Stokkur

Nejznámější gejzír s názvem Geysir v současné době není aktivní (https://mapy.cz/s/calesodopo) .

Geysir

Vodopád Gulfoss

A posledním místem Zlatého okruhu je vodopád Gulfoss. Opravdu nádherný majestátní vodopád, doporučuju 🙂 Nachází se kousek od parkoviště a opět doporučuju vzít si sebou pláštěnku, abyste nebyli mokří, když půjdete až k vodopádu.

Stéká dolů ve dvou kaskádách – 11 a 22 m a pak voda pokračuje dál hlubokým kaňonem.

https://mapy.cz/s/rerazemubo

Parkoviště – neplacené (https://mapy.cz/s/lomacabaje )

Gulfoss

Hrunalaug

Cestou odsud doporučuju navštívit termální jezírko Hrunalaug, kde se můžete vykoupat. My se teda nekoupaly z několika důvodů – už bylo dost pozdě a čekala nás cesta zpět a nakonec se to stejně vyřešilo za nás, protože paní, která vybírala z auta peníze, nám hned hlásila, že tam je plno a že před námi čekají ještě další lidi na koupání. Tak jsme jí jen řekly, že se nechceme vykoupat, jen se podívat a nafotit, tak nás pustila dál bez placení. Ale je to moc hezké místo na vykoupání v přírodě, takže jestli se vám podaří vychytat lepší čas, kdy bude volno, doporučuju. Navíc cena oproti Modré laguně nebo jiným předraženým místům je zanedbatelná. Je tam malý domeček, kde se člověk může převléci.

Dřív to bylo celkem málo známé místo, ale evidentně už je tam dost lidí nebo jsme měli zrovna smůlu na čas, nedokážu posoudit.

Dříve se vybíralo vstupné do kasičky, ale teď tam i cca v 20:00 večer stálo auto, z kterého paní vybírala vstupné.

https://mapy.cz/s/nahezedamo

Hrunalaug
Hrunalaug
Hrunalaug

Počasí jsme i tentokrát vychytaly, vlastně do tohoto večera nepršelo vůbec, fakt ani kapka. A lehce pršet začalo až večer tady u horkého pramenu a pak v autě cestou do Reykjavíku. Takže ani tentokrát nebyla pláštěnka potřeba, já vytahovala celou dobu pláštěnku jen u vodopádů

Den 7

Tento den mělo od Reykjavíku až cca po Vík hodně pršet. Naštěstí jsme měly na seznamu ještě pár míst poměrně daleko na východ od Reykjavíku a tohle podle appky Windy bylo jediné místo, kde to vypadalo, že by pršet nemuselo 🙂 A vyšlo to, nepršelo. Jen po Vík cestou autem pršelo jako z konve, ale to nás trápit nemuselo, protože tato místa po cestě už jsme navštívily a mířily jsme na východ k největšímu ledovci Vatnajökull.

A tady jedna fotka focena z auta, stále bylo čím se kochat.

Fjaðrárgljúfur

Za Víkem už se počasí začínalo umoudřovat, za chvíli přestalo pršet a o kus dál už začínalo být slunečno a modrá obloha. Když jsem viděla, jak je tam krásně, což se může kdykoliv změnit a cestou zpět už může být všechno jinak, navrhla jsem navštívit kaňon Fjaðrárgljúfur už teď při cestě tam a ne až cestou zpět, jak bylo původně v plánu. Jestli budete mít cestu do těchto míst Islandu, tak určitě tento nádherný kaňon navštivte, je naprosto úchvatný a není to dlouhá procházka od parkoviště (celkem cca 2 km).

Na konci je nádherný výhled na vodopád Mögárfoss.

https://mapy.cz/s/rododemufo

Fjaðrárgljúfur
Fjaðrárgljúfur
Fjaðrárgljúfur
Fjaðrárgljúfur
Fjaðrárgljúfur
Fjaðrárgljúfur

Parkoviště – placené (https://mapy.cz/s/hunuzajepu )

WC – nacházely se tu, ale byly zrovna mimo provoz a psali, že další nejbližší WC je za 8 km cesty. Takže na Islandu doporučuju využít WC, kdykoliv na něj natrefíte. Na nejnavštěvovanějších místech je dost lidí a žádné stromy a keře, kam by si šlo pohodlně zajít odskočit…

Tady opět jedna fotka focená z auta… Tady je toho tolik krásného jen tak při cestě autem, že by člověk musel zastavovat pořád :p

Trek s výhledem na ledovec Vatnajökull a vodopády

Pak jsme pokračovaly v cestě na východ k největšímu ledovci Vatnajökull, kde jsme v okolí vodopádu Svartifoss měly naplánovaný trek. Trasu, kterou kámoška vybrala, měla asi 8 km. Ale variant je několik, záleží, kolik máte času a podle toho si zvolíte, jak dlouhou trasu zvládnete. My zvolily tuto trasu, abychom měly i výhled na ledovec Vatnajökull (splaz Skaftafellsjökull) a stálo to opravdu za to. Výhled na ledovec a ledovcové jezero byl opravdu nádherný. Na začátku při cestě k ledovci počítejte se stoupáním, cesta vedla z větší části po schodech, ale nic extra náročného.

Vatnajökull
Vatnajökull
Vatnajökull

Od ledovce dolů k vodopádům, už to bylo převážně klesání, takže poměrně pohodlná a jednoduchá cesta.

Svartifoss

Dále jsme viděli moc hezký vodopád Svartifoss, který je obklopen čedičovými varhany.

Svartifoss

A pak ještě jeden další vodopád.

Kolem půl šesté jsme dorazily zpět k parkovišti.

Vzhledem k tomu, že nás čekala cesta domů cca 4 hodiny, tak jsme se rozhodly, že si skočíme do restaurace na jídlo, protože večer už by nebyl čas něco rychlýho uvařit. Bohužel v jídelně u informačního centra zavírali v 18:00, takže tady jsme to už nestíhaly. Mimo jídelnu tam byl nějaký food truck s jídlem, ale jedna s kámošek je vegetariánka a tady neměli žádné vegetariánské jídlo a tak jsme se rozhodly najíst se někde po cestě.

To byste nevěřili, jaký to byl oříšek něco najít. Na restaurace mimo Reykjavík se raději nespoléhejte a mějte radši vždy zásobu jídla. Vyrazily jsme a první restaurace po cestě byla asi hodinu cesty ve vesničce Kirkjubæjarklaustur. Vlezly jsme do první restaurace, ale měli úplně plno a říkali, že nejdřív by se mohlo uvolnit místo do půl hodiny, ale nemůžou to zaručit… A doporučil nám restauraci kousek vedle, že prý je nová a lidi ji ještě moc neznají. No, už asi poznali, bylo tam narváno úplně stejně.

Systrafoss

A tak jsme si jen u restaurace vyfotili vodopád Systrafoss a pokračovaly jsme dál v honu na večeři v restauraci.

https://mapy.cz/s/donajorafa

Systrafoss

Další nejbližší restaurace byly ve vesnici Vík, opět cca hodina cesty. Měla jsem spásný nápad, že bych tam mohla zavolat a udělat rezervaci a říct, že přijedeme cca za 45 minut. Tak jsem to zkusila, ale úspěšná jsem nebyla. Informovali mě, že rezervace neberou a stejně mají úplně plno… Tak jsme se rozhodly to prostě zkusit, jakmile přijedem. Přijely jsme cca v 20:40 a restaurací tu bylo víc, ale zásadní problém byl v tom, že skoro všechny zavíraly v 21:00. Takže byly pouze 2 možnosti. Ta, do které jsem volala a jedna asijská hned vedle. Taky jsme viděly, že obchod za chvíli zavírá a tak holky vyrazily na rychlý nákup a já šla obhlídnout tyto dvě restaurace. První, do které jsem volala, byla stále beznadějně plná a lidi se jen psali na waiting list (čekací listinu) a čekali venku, až se uvolní stůl. V asijské restauraci taky bylo úplně plno a tak jsem vyrazila za holkama do obchodu. Poté co nakoupily, tak jsem si řekla, že bychom ještě mohly zkusit tu asijskou, jestli se nějaký stůl neuvolnil. A naštěstí se jeden uvolnil, takže jsme se ještě stihly tady navečeřet, než v 21:30 zavřeli… Tady mě jídlo stálo 450 Kč.

Takže jak vidíte, i když v městečkách sem tam nějakou restauraci najdete, není jisté, že se najíte, takže tady mimo Reykjavík opravdu nelze na restaurace spoléhat, aspoň v plné sezoně ne…

Vík
Vík

Dlouhé přejezdy ani nebyly nuda, pořád je čím se kochat. Stavět bohužel všude nejde, tak jsem to občas cvakala jen tak z okna auta…

Den 8

Duhové hory

(Lamdmannalaugar)

Další den nás čekala opět delší cesta, cca 3 hodiny do Duhových hor, které jsou také opravdu nádherné. Ono by to až tak daleko nebylo, ale posledních cca 40 km se jede po F-road, takže opravdu hodně pomalu. Sem se můžete vypravit pouze, pokud máte auto s pohonem na všechna 4 kola, s obyčejným autem se na F-road nesmí, je prostě potřeba mít čtyřkolku. My měly Dacii Duster, takže jsme sem mohly vyrazit. Ale jinak všechna ostatní místa, která jsme navštívily, by se daly i s obyčejným autem.

Do Duhových hor vedou 3 cesty, ale pouze tato po F-26 a F-208 je nejméně problémová a bezpečná (pro 4WD).

Druhá cesta vede ze západu po silnici F225. Prý je v celkem slušném stavu, ale jeden háček to má – museli byste překonat pár menších řek, takže to bych s půjčeným autem neriskovala.

Třetí možnost je ze všech nejhorší a nedoporučovala bych jí. Je to cesta z východu po silnici F208. Tady je prý celkem asi 15 brodů a s autem s autopůjčovny se nesmí brodit řeky. Teda čistě teoreticky můžete, ale mohlo by vás to vyjít pěkně draho, pokud se autu něco stalo, protože tohle vám nepokryje žádné pojištění.

My teda použily první variantu. Před vjezdem na F-208 jedete chvíli po F-26, ale tady jsem nepochopila, proč má označení F, protože je to hezká asfaltka. Až pak se vjíždí na silnici F-208, která je se čtyřkolkou celkem v pohodě, ale je potřeba opravdu čtyřkolka. Když jsme na silnici vjely, tak jsme chvíli dumaly, proč je to silnice F-road, protože na začátku to byla ještě hezká asfaltka, ale po chvíli to přišlo… Nezpevněná prašná cesta, na které byly dost často menší kameny, takže to při jízdě opravdu hodně skákalo a šlo jet maximálně rychlostí 20-40 km/hod. A takto celých 38 kilometrů….Na jednom webu někdo psal, že při dobrých podmínkách by se to s obyčejným autem asi dalo, že nějaká viděli, ale opravdu nedoporučuju to riskovat, obyčejná auta na F-road nesmí a pokud by se autu něco stalo, tak vám to opět pojistka neuhradí.

Cestou tam jsme dokonce viděly nehodu dvou aut, kde jedno auto jelo do kopce a to druhé se přehouplo přes kopec a jelo příliš rychle a narazily do sebe… Zmuchlaný byly obě slušně….Takže cestou zpět jsme radši pořádně do zatáček a na tomto kopci pořádně troubily…

Když dorazíte do cíle, tak je třeba zaparkovat před brodem. Když jsme přijely, tak bylo parkoviště (zdarma) beznadějně plné, ale naštěstí zrovna jedno auto odjíždělo, tak se nám podařilo zaparkovat.

Opodál se nachází brod přes řeku, přes který pořádná terénní auta s pořádnýma kolama a vyšším podvozkem v pohodě projížděla.

Duhové hory Lamdmannalaugar

Duhové hory jsou opravdu nádherné. Vydaly jsme se na kratičký trek na pár vyhlídek a pak jsme se vrátily stejnou cestou zpět. Okruh jsme nedělaly, protože už tam byl větší kopec a tudíž by nám okruh zabral výrazně delší dobu a tolik času jsme neměly.

Místy tam byl ještě i sníh a bylo zde tak 9°C.

Duhové hory Lamdmannalaugar
Duhové hory
Duhové hory
Duhové hory
Duhové hory
Duhové hory
Duhové hory

Také se zde nachází termální řeka, kde se můžete vykoupat. No, my nejsme až takové čvachty a do plavek se nám v 9°C nechtělo. Jen jedna kámoška, která se koupe hodně ráda, se nechtěla o tento zážitek připravit a tak se na chvíli naložila do vody a my na ní počkaly. Voda tam má cca 20-40°C, takže si můžete najít opravdu teplé místečko. Kvalita vody se zde nesleduje, takže na cedulích píšou, že koupání je na vlastní riziko.

https://mapy.cz/s/dajugoneha

Duhové hory

Cestou zpět jsme se zastavily na jedné vyhlídce, odkud byl krásný výhled. Byla to jednosměrka, takže se zpět nedalo jet stejnou cestou z kopce dolů, ale bylo potřeba udělat menší okruh a vrátit se kousek zpět.

https://mapy.cz/s/pabaparaja

Trasa – https://mapy.cz/s/gebobasoze (4,1 km, dle mapy.cz – 2:57 min.)

Parkoviště – zdarma, nutno zaparkovat zde před brodem (https://mapy.cz/s/cucohomero)

Sigöldugljúfur

Pak jsme ještě udělaly krátkou zastávku u nádherného kaňonu Sigöldugljúfur, který se nachází asi 900 m pěšky od parkoviště. Když pojedete do Duhových hor, určitě doporučuju zastavit se tady. Krásné místo a rozhodně řádné davy. Kromě nás tam byl jen jeden pár turistů.

https://mapy.cz/s/jezubababe

Sigöldugljúfur

Sigöldufoss

A pak jsme ještě kousek opodál udělaly poslední zastávku u vodopádu Sigöldufoss.

https://mapy.cz/s/hevokaroze

Sigöldufoss

Den 9

Sopka Geldingaladir

Celou dobu jsme měly bez deště až na poslední den, kdy jsme zažily pravé islandské počasí. Byl pořádný vítr a déšť. Tak velký, že jsem měla skoro problém udržet mobil v ruce. Chtěly jsme zkusit krátký trek na sopku Geldingaladir, která vybuchla loni, takže je tam možné vidět poměrně čerstvě ztuhlou lávu. No, když jsme dorazily na místo, tak jsme přemýšlely, jestli vůbec vylézat z auta, byl šílený vítr a pršelo. Vypadalo to jen jako takové mrholení, ale s tím větrem tak silné a intenzivní, že byl člověk za chvíli mokrý. No, 3 z nás jsme se rozhodly na kratičký trek vyrazit. Vzaly jsme tu kratší trasu, ale dorazily jsme jen k ukazatelům, kde už byla vidět láva a dál jsme už nešly. Ale trasa jinak ještě pokračuje dál, jen na mapy.cz není ani zakreslená. Už takto po 38 minutách chůze jsme měly totálně mokré kalhoty, přece jen pláštěnka vše nezakryje. Po této době už se mi promočily i boty a na zpáteční cestě už mi v botách pořádně čvachtalo. Udělaly jsme pár fotek a vydaly se na cestu zpět. Obě kámošky šly tak pomalou vycházkovou chůzí, jak kdyby bylo krásné slunečné počasí, tak jsem se rozhodla jít napřed, protože jsem si říkala, že každá minuta dobrá, abych se mohla co nejdřív převléct do suchého. Takže zpět jsem to šla 20 minut. No a říkám si, že holky dorazí pár minut po mě a ono ne :p Došly až po 20 minutách, zakecaly se a přešly odbočku a nechtěně mířily k druhému vzdálenějšímu parkovišti :p

Jinak když je velký vítr, je třeba být opatrný s otvíráním dveří od auta, někdy může být tak velký, že pokud člověk dveře při otvírání pořádně nedrží, tak je vítr prostě urve… a na tohle se nevztahuje bohužel žádné pojištění… Naše autopůjčovna ten den posílala klientům sms s tímto varováním, že někteří hlásili dveře zničené větrem při otvírání a také poškození sopečným prachem a pískem, který může totálně při větru zničit lak. Je na to potřeba zvláštní pojištění, standardní SCDW tohle nekryje. My si pro jistotu daly všechna pojištění co šla, abychom neměly příp. žádnou spoluúčast. My naštěstí nakonec vše v pohodě, ale byly jsme rády, že máme dobré pojištění, obzvlášť tady člověk nikdy neví…

Trasa – https://mapy.cz/s/kazocahenu (3,5 km, dle mapy.cz 1:23 hod., já to šla v dešti super rychlou chůzí 1 hodinu)

Parkoviště – cena 1000 ISK (175 Kč) (https://mapy.cz/s/lafohalamu)

Geldingaladir
Geldingaladir

Náklady

Celkem mě dovolená vyšla na cca 29 500 Kč (nepíšu ubytování přes home exchange, což je zanedbatelná částka, takže vy budete muset přičíst ještě částku za ubytování. Naopak by se dalo ušetřit za nějaké vstupné a jídlo a restaurace a příp. na autu, pokud byste  nejeli do Duhových hor, mělo by stačit obyčejné auto, čtyřkolka by nebyla potřeba…)

  • Letenky – 7494 Kč (přímý let s odbaveným zavazadlem) + 9 EUR priority security check
  • Půjčení auta – 10060 Kč/ osoba (čtyřkolka Dacia Duster se vším pojištěním, co šlo, celkem za všechny cca 40 000 Kč)
  • Nafta – 2489 Kč/osoba (celkem ve 4 osobách za 9 dní cca 10 000 Kč)
  • Parkování – 174 Kč /osoba (celkem 696 Kč)
  • Jídlo – 4060 Kč
  • Restaurace (3x) – 1673 Kč
  • Ostatní – 292 Kč
  • Ubytování penzion – 769 Kč (1 noc/osoba)
  • Vlak – 1214 Kč (z/do Vídně + z/na letiště z Wien Hbf)
  • Vstupné – 1079 Kč
Please follow and like us:

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *