Evropa,  Madeira

Madeira 06/2018

  •  

Madeira autobusem

Na Madeiru jsme se se sestrou rozhodly vydat v polovině června, aby bylo co nejméně srážek a případně i počasí na příležitostné koupání. Byla to naše první cesta na vlastní pěst bez cestovky, a protože ani jedna z nás nemáme řidičák, tak jsme se rozhodly Madeiru procestovat autobusem (no, ale ruku na srdce, i kdybych ho měla, na úzkých silnicích na Madeiře bych se stejně asi bála řídit). Pokud se taky chystáte cestovat na Madeiře autobusem, třeba se Vám některé užitečné rady a tipy budou hodit, na konci najdete i všechny odkazy na weby a mobilní aplikace, které jsme využily.

Datum: 18.6. – 30.6.2018

Itinerář

  1. Přílet z Prahy + Funchal
  2. Pico Ruivo, Levada Caldeirão Verde a Levada Caldeirão do Inferno
  3. Santana & São Jorge 
  4. Pico Grande
  5. Poloostrov São Lourenco
  6. Levada do Moinho + Levada Nova a koupání v Ponta do Sol
  7. Porto Moniz + Cabo Girão
  8. Levada do Rei
  9. Balcões & Levada do Furado
  10. Pobrežní cesta z Caniҫalu do Porto da Cruz
  11. Z Portely do Machico (Vereda das Funduras + Levada do Caniҫal)
  12. Levada do Castelejo 
  13. Odlet do Prahy

Navštívená místa

https://mapy.cz/s/kabodofole

Letenky a přílet na Madeiru

Abychom ušetřily, rozhodly jsme se letět z Prahy s TAP Portugal s přestupem v Lisabonu, letenky na druhou polovinu června 2018 jsme kupovaly v srpnu 2017 a vyšly nás na 5 400 Kč na osobu.

Madeirské letiště je malinké, takže orientace je velmi snadná. Do Funchalu odtud jezdí docela často Aerobus (https://www.sam.pt/en/aerobus-information.html), staví hned před východem z letiště (5 EUR jedna cesta, zpáteční 8 EUR) a do centra Funchalu jede asi 30 minut.

Naše ubytování

Tentokrát jsme se rozhodly jet spíš low cost a tak jsme zvolily velmi levné ubytování přes booking.com přímo v centru Funchalu (Rua Dr. Fernao Ornelas 10), pokoj se společnou koupelnou za pouhých 280 Kč na noc, zrovna jsme měly štěstí ještě na nějakou akci a i proto jsme se nakonec rozhodly jet na 13 dní. Na 6 pokojů byly dvě společné koupelny, v pohodě to stačilo, žádný luxus, ale čisto, balkón, k dispozici lednička a pár kousků nádobí a za 4 Eura pračka a sušička, kterou jsme tedy nevyužily.

Hlavně ta lokalita byla naprosto super, blízko na autobus, do supermarketu atd. A musím uznat, že Wifi mnohem rychlejší, než v některých 4* hotelech, které jsem navštívila.

Majitel nám potvrdil, že voda je tam pitná, tak jsme pily vodu z kohoutku, abychom nemusely tahat lahve ze supermarketu, ale doporučuju vždy ověřit v konkrétním ubytování, těžko říct, jestli je kvalita a zdroj vody všude stejný.

Plánování výletů

Z domova jsme měly podrobný plán, ale pořadí výletů jsme úplně změnily, protože když jsme viděly po příjezdu předpověď počasí (skoro všude oblačno, někde přeháňky), rozhodly jsme se vybírat jednotlivé výlety den předem podle aktuální předpovědi počasí – využívaly jsme mobilní aplikaci MadeiraWeather (https://play.google.com/store/apps/details?id=com.ciimarmadeira.madeiraweather&hl=en_US ), kde bylo počasí jednotlivých míst po hodinách a musím říct, že to sedělo a naštěstí nám nepršelo ani jednou, jen dvakrát bylo spíše zataženo, jinak vždy sluníčko a 21-23°C.

Při plánování výletů nám také velmi pomohl průvodce Madeira – Nejkrásnější horské túry a výlety po levádách – 60 tras (Rolf Goetz), níže u každého výletu najdete, o jakou trasu, část trasy či kombinaci tras z tohoto průvodce se u příslušného výletu jedná.

Uzavírky tras:

Než se na nějakou trasu vydáte, doporučuji na webu (http://www.visitmadeira.pt/en-gb/useful-info/walks/notice-to-walkers-and-listof-walks) ověřit, zda není cesta zavřená.

Autobusy na Madeiře

Ze začátku jsme se toho trošku obávaly, když jsme se občas na internetu dočetly, že jízdní řád se dá získat jen v Infocentru a ještě není vždy aktuální a jiné dost nepřesné informace.

Naopak musím říct, že cestování autobusem na Madeiře je spolehlivé, sice časově náročnější, obzvlášť když člověk cestuje na sever nebo západ ostrova (2 – 3 hodiny), ale výhledy jsou krásné, tak jak se člověk kochá, cesta ubíhá celkem rychle.

Jízdenky

Jízdenky jsou levné od 3 do 6 EUR za jednu jízdu podle počtu zón a kupují se přímo u řidiče.

Je zároveň dobré dávat pozor, co řidič říká, párkrát upozorňoval, že je třeba přestoupit, ale z jízdních řádů tuto informaci nelze vyčíst (zažily jsme přestup vždy jen v Machicu, řidič to standardně ještě zopakuje na místě, ale jednou, když byl autobus plný, tak jsme zažily rodinku Francouzů, kteří si přestup nepohlídali a zjistili asi až o půl hodiny později, že jedou jinam).

Autobusové společnosti

Na Madeiře jezdí 4 autobusové společnosti:

  • Horarios Funchal
  • SAM
  • Rodoeste
  • EACL

Jízdní řády

Všechny jízdní řády jsou dostupné na internetu, takže je možné naplánovat vše z pohodlí domova, což můžu jen doporučit, protože přece jen busy nejezdí moc často, tak je dobré to naplánovat, abyste pak nezjistili, že se už nemáte jak dostat zpět do Funchalu.

Horarios Funchal a SAM mají ke stažení i mobilní aplikaci.

Zastávky

Jinak zastávky jsou na Madeiře na znamení a jsou téměř „na každém rohu“. 

Takže když stojíte na zastávce, je třeba na řidiče mávnout a když vystupujete, je třeba zmáčknout tlačítko nad hlavou, aby vám na nejbližší zastávce zastavil.

Pokud nechcete vystupovat přímo v centru nějakého městečka, je dobré říct řidiči, kam chcete jít, a aby vás upozornil, kdy je nejlepší vystoupit. V takovém případě doporučuju si sednout co nejblíže řidiči, aby na vás nezapomněl. Někdy se to hodilo, že nás řidič upozornil, protože např. u jedné levády jsme podle mapy vysledovaly, která zastávka bude asi nejlepší, ale nakonec byla bližší ještě jiná, která na mapy.cz ani nebyla značená.

Zároveň doporučuju se pro jistotu zeptat, jestli při cestě zpět staví naproti nebo pokud jedete zpět z jiného místa, je dobré se zeptat někoho místního, jestli daný autobus jede odtamtud, protože jednou se nám stalo, že tam sice byla zastávka, ale autobus sem nezajížděl a městečkem projížděl o několik ulic výše…

Jízdní řády jsou vyvěšeny většinou jen na hlavní zastávce v městečku, na všech ostatních zastávkách není ani jízdní řád, ani označení, které číslo autobusu tam jezdí. Proto je zároveň dobré nechat si vždy určitou časovou rezervu, protože v jízdním řádu je uvedena vždy jen hlavní zastávka v daném městečku a pokud jedete z jiné, čas se může lehce lišit. Všechny autobusy vyjíždí z Funchalu, takže při cestování busem je ideální bydlet poblíž centra Funchalu.

Horarios Funchal – malinké „nádraží“ je na začátku promenády v ulici Rua José da Silva (https://mapy.cz/s/lakarafofa ), asi jen 5 stanovišť, takže nebyl nikdy problém najít náš autobus

SAM – autobusy této společnosti měly zastávku na začátku Avenida do Mar (https://mapy.cz/s/gebomacohu)

Rodoeste – tady nám chvilku dalo zabrat, než jsme našli zastávku této společnosti, naštěstí jedna paní nám poradila, že jedna zastávka je u obchodního domu Anadía (přibližně zde https://mapy.cz/s/hofenuvotu )

Jinak hlavní zastávka Rodoeste by měla být zde – https://mapy.cz/s/mezafasemu

Den 1

Funchal

Na Madeiru jsme přilétaly 15:15 a bez problémů jsme stihly Aerobus v 15:30 (jely jsme jen s příručním zavazadlem a tak jsme se nemusely zdržovat s čekáním na zavazadla). Rychle jsme se ubytovaly a vyrazily jsme na prohlídku Funchalu. Je to moc hezké malebné městečko, které vůbec nepůsobí jako hlavní město.

Typické strelície

Nejdříve jsme navštívily jsme Zona Velhakrásnými malovanými dveřmi. Nejvíc jich najdete v ulici Rua de Santa Maria a další i v bočních uličkách, celkem jich je přes 200. Pokud si o tomto projektu chcete přečíst víc, hezky to popsala Katka na svém blogu Katka cestuje (http://katkacestuje.cz/2016/10/200-malovanych-dveri-madeiry.html ) nebo můžete mrknout přímo na oficiální stránky projektu Arte portas abertas (http://www.arteportasabertas.com)

Za návštěvu určitě stojí i parky. Jako první jsme navštívily Jardim público (https://mapy.cz/s/fedocetate) krásný park s různými zajímavými stromy z celého světa. 

Poté jsme navštívily ještě park Parque de Santa Catarina (https://mapy.cz/s/doturaduru), odkud je krásný výhled na město.

Neopomněly jsme ani známý trh Mercado dos Lavradores (https://mapy.cz/s/pacuzumala), kde jsme si však nic nekoupily, protože ovoce je zde opravdu předražené (např. maracuja za 20 – 25  EUR/kg, jinde cca za 8-10 EUR)

Espada (tkaničnice atlantská) - nejčastěji se podává s grilovaným banánem

Jestli budete mít cestu na Madeiru v červnu, určitě si nenechte ujít ohňostroje, které se konají v rámci Atlantického festivalu (Festival Atlântico), byla to opravdu pěkná podívaná (nejlepší výhled byl z parku Santa Catarina). Jedná se o mezinárodní soutěž a vítěz se ujme novoročního ohňostroje.

Den 2

Pico Ruivo

Když jsme se první den dívaly na předpověď počasí, přemýšlely jsme kam vyrazit, protože prakticky na celém ostrově mělo být zataženo nebo mírné přeháňky. Pouze v horách hlásili sluníčko, takže volba byla jasná a vybraly jsme dobře, celý den slunečno a 21°C.

Vybraly jsme výlet na Pico Ruivo spojený s Levadou Caldeirão Verde a Caldeirão do Inferno. V horách jsem byla vlastně poprvé (Šumavu nepočítám :p) a přestože jsem ještě mladá a štíhlá, kondičku zrovna nemám a při výšlapu funím víc než důchodce, a proto jsme zvolily nejjednodušší cestu z Achada do Teixeira, což je opravdu nenáročná cesta, pouhých 2,8 km cesta tam, často po rovince nebo do mírného kopce, větší výšlap je to až poslední cca 1 km, ale nic moc náročného, po hezkých schodech, takže tenhle trek zvládnou opravdu všichni, i ti, kteří nejsou zvyklí chodit po horách.

Až do Achady do Teixera bus nejede, jely jsme tedy busem do Santany a tam jsme si na stanovišti taxiku vzaly Taxi. Cenu jsem si pro jistotu ověřila předem, aby se mě taxikář nepokoušel natáhnout a řekl, že to bude stát 15 EUR. Na tachometru to pak ukázalo dokonce 17,70 EUR, ale dle domluvy nám to nechal za 15 EUR. Protože jsme vyrazily hned prvním busem, v Achada do Teixiera jsme byli v 9:20 a přestože se jedná o nejjednodušší cestu na Pico Ruivo, díky ranním hodinám cesta nebyla přeplněná turisty, na parkovišti byla jen 4 auta a my jediní turisti, kteří přijeli busem/taxi.

Výlet jsme chtěly spojit ještě s Levadou Caldeirao Verde a Caldeirao do Inferno, takže cestou z Pico Ruivo jsme se napojily na Vereda da Ilha, což byl 7,7 km dlouhý sestup, nejdřív po cestičkách s krásným výhledem na hory, velká část pak krásným vavřínovým lesem po schodech, takže sestup byl docela náročný. Zde jsme potkaly v protisměru pouze jeden pár turistů.  

Protože byl čas oběda, rozhodly jsme se na pěkném místě s výhledem poobědvat. Vytáhla jsem pečivo a lákavě vypadající klobásku, kterou jsem koupila v Pingo Doce. Zakousla jsem se a ejhle, zarazila jsem se, co to je za divnou klobásu, protože měla dost zvláštní strukturu. Začala jsem zkoumat složení a zjistila jsem, že „morcela“ je něco na způsob našeho jelita :p fuj, já přece nic ze zabijačky nejím :p Hlavně že umím portugalsky, ale složení mě jaksi nenapadlo zkoumat a tak jsem byla o chlebu…

Když už mi sestup připadal dlouhý, mrkla jsem do mapy.cz, kdy už konečně bude nástup na Levadu do Calderao Verde a dobře jsem udělala, protože jsme odbočku právě minuly, značení úplně chybělo, takže doporučuju používat nějakou mobilní aplikaci s mapami, značení většinou nebylo špatné, ale párkrát se nám stalo, že chybělo.

Levada do Caldeirão Verde & Levada do Caldeirão do Inferno

Levada do Caldeirão Verde je jedna z nejznámějších a ze všech 8 levád, které jsme prošly, byla nejvíc přelidněná, zde jsme se turistům musely vyhýbat dost často. Na levadě je několik tunelů, takže doporučuju vzít si čelovku. Ale je to opravu jedna z nejhezčích levád, takže určitě stojí za návštěvu, stejně tak Levada do Caldeirão do Inferno, která navazuje hned na Levada do Caldeirão Verde.

Zde jsme to měly časově tak tak, rozhodly jsme se nejít úplně na konec do Pico das Pedras, protože už bysme nestihly taxi do Santany a poslední bus. Taxi jsem tedy zavolala z Queimadas a poslední bus ze Santany jsme naštěstí stihly. Taxi nezajíždí do Queimadas až nahoru k Parque das Queimadas, kde jsou hezké typické domečky, ale bylo potřeba popojít cca 10 minut dolů po silnici.

Trasa – 21,1 km (dle mapy.cz 10:46 hod.) – https://mapy.cz/s/2VuEe

  • PR 1.2 Vereda do Pico Ruivo
  • PR 1.1  Vereda da Ilha
  • PR 9 Levada do Caldeirão Verde

Naše doprava

Tam

Bus

Taxi

  • Ze Santany taxi do Achada do Teixeira
  • Santana – stanoviště taxi v ulici Rua Doutor João Almadahttps://mapy.cz/s/23Yfi           
  • Cena – 15 EUR

Zpět

Taxi

  • Taxi z Queimadas
  • zde taxi nestoji, potřeba zavolat – Taxi Santana: +351 291 572 540),
  • cena – 10 EUR

Bus

  • Bus 103
  • Santana 17:25 – Funchal 19:00

 Časová náročnost

  • Cesta nám zabrala cca 7,5 hodin (i s přestávkami na jídlo, focení, filmování)

Průvodce Madeira – 60 tras

  • kombinace tras 33, 28, 29

Praktické informace

  • občerstvení – po cestě žádné
  • doporučuju vzít si čelovku na cestu tunely
  • pokud máte možnost jet autem, doporučuju vyrazit brzo ráno, abyste se vyhli velkému množství turistů

Den 3

Santana

Na další den jsme zvolily odpočinkový výlet do Sao Jorge. Přestupovalo se v Santaně, kde byla přestávka 40 minut, což stačilo tak akorát na prohlídku typických domečků.

São Jorge

V São Jorge byl i čas na oběd, zašly jsme do Cabo Aereo Café, restaurace s krásnou vyhlídkou na moře a skály a dala jsem si typickou rybu Espadu s banánem za 12 EUR https://www.google.cz/maps/place/Cabo+Aéreo+Café/@32.8304791,-16.9032457,17z/data=!3m1!4b1!4m5!3m4!1s0xc606819dd657e95:0xda4e564b69f34206!8m2!3d32.8304746!4d-16.901057?hl=cs

V Sao Jorge jsme absolvovaly krátkou pobřežní cestu s krásným výhledem na pobřeží. Na Ponta de São Jorge je dřevěná lávka a na jejím konci je místečko, kam chodí rybáři na ryby. I když lávka vypadá chatrně, dá se po ní bezpečně přejít až na konec.

Měly jsme dost času, tak jsme navštívily ještě maják – vstup je zdarma, jen bylo potřeba zapsat se na seznam, pán důkladně zkontroloval naše podrážky, sestra musela zablácené pohorky lépe opucovat, pak jsme musely odložit naše baťohy a teprve pak jsme mohly vystoupat nahoru a pokochat se výhledem na okolí.

Cestou na autobus jsme narazily na opuštěné místečko, kde rostla monstera (u nás se pěstuje jako pokojová kytka) a rozhodly jsme se pár plodů si natrhat, protože běžně se na Madeiře prodávají jako ovoce. Docela dlouho trvá, než plody dozrají a tak jsme si je dovezly až domů, kde následně po ochutnání všechny letěly do koše. :p  Nechápu, jak to někdo může jíst, chutnalo to jako banán bez chuti se skelnou vatou dohromady (teda skelnou vatu jsem samozřejmě nikdy neochutnávala, ale tak nějak mi to připadalo).

Maják
Plod monstery - tohle ovoce mi teda fakt nechutná

Trasa – 5,5 km (dle mapy.cz 2:55 h) – https://mapy.cz/s/2Vv0h

Naše doprava

Tam

Zpět

  • Bus 103 Sao Jorge 16:50, Funchal 19:00

Průvodce Madeira – 60 tras

  • trasa 25

Den 4

Pico Grande

Další den hory slibovaly opět krásné počasí, proto jsme se rozhodly pro trek na Pico Grande z Údolí jeptišek (Curral de Freiras). Jely jsme prvním ranním busem, který jako jediný zajížděl až do Fajã Escura, kde začíná trasa vedoucí na Pico Grande. Cesta vedla nejdřív po schodech pěkným lesem s krásně vonícími eukalypty. Trochu jsme se obávaly počasí, protože bylo dost oblačno, ale jak jsme vystoupaly o něco výše, mraky už byly pod námi a otevřel se nám krásný výhled na hory.

První turisty jsme potkaly až asi ve 2/3 cesty, protože většina vycházela z Boca da Corrida, my však volily raději trasu z Údolí Jeptišek kvůli lepší dostupnosti busem.

Pro mě už byl tento trek už o dost náročnější, protože zde to bylo pouze stoupání a musím přiznat, že poslední kilometr už začínal být terén trošku náročnější po kamenech a protože jdu do kopce hodně pomalu, bála jsem se, že nestihneme autobus zpět, a proto jsem vyslala sestřičku samotnou, ať zdolá vrchol sama. Já mezitím zakotvila na místě s krásným výhledem na okolní hory. Musím říct, že tento trek se mi líbil ještě víc než výšlap na Pico Ruivo, cesta byla rozmanitější a otevíraly se stále nové a nové překrásné výhledy.

Sestup byl naštěstí poměrně rychlý a zpět ve Faja Escura jsme byly poměrně brzo, ale byla před námi ještě cesta do centra Údolí Jeptišek, protože do Faja Escura zajíždí jen některé autobusy. Sestra ale viděla odjíždějící auto a rozhodla se ho zkusit stopnout a měly jsme štěstí, tento pár Holanďanů jel až do Funchalu, tak nás vzali a měly jsme tak ještě čas prohlédnout si ještě více Funchal.

Trasa – 8,6 km (dle mapy.cz – 6:01 h) – https://mapy.cz/s/1RiPD

  • Vereda da Fajã Escura
  • Vereda do Pico Grande

Naše doprava

Tam

  • Horarios Funchal
  • bus 81
  • z Funchalu 7:35, Curral das Freiras 8:20; 3,35 EUR
  • jízdní řád – http://www.horariosdofunchal.pt/carreiras/81.pdf – a) Via Fajã Escura – pouze tento ranní bus zajíždí až do Faja Escura, později by bylo potřeba jít kus pěšky z centra Údolí Jeptišek)

Zpět

  • my jely stopem, ale autobusy jezdí dobře, jen je potřeba dojít do centra Curral de Freiras

Časová náročnost

  • Cesta na vrchol 3:45 hod. (s focením, filmováním)
  • Sestup 2:15 hod.
  • Celkem i s delší přestávkou na jídlo 7 hodin

Průvodce Madeira – 60 tras

  • část trasy 38 (jen Vereda do Pico Grande – cca od Relvinha po Pico Grande) a část trasy 39 (Vereda da Faja Escura – Relvinha až Faja Escura)

Praktické informace

  • občerstvení – po cestě žádné

  • trasa není přeplněná turisty, první jsme potkaly až za rozcestím, odkud přicházeli turisté z Boca da Corrida, celkem jsme potkali asi 18 párů turistů

Den 5

Poloostrov São Lourenco

Tenhle výlet za mě patří ke 3 nejkrásnějším místům, které jsme na Madeiře navštívily (spolu s Pico Grande a pobřežní cesta z Caniҫalu do Porto da Cruz). Jedním slovem nádhera, překrásné výhledy na pobřeží a celý poloostrov.

Je to jedno z nejnavštěvovanějších míst, takže nečekejte, že tu budete sami, turistů je tu hodně, včetně větších skupin výletů organizovaných místními cestovkami (což nechápu, tohle místo je perfektně dostupné busem, jezdí dokonce docela často).

Pláž Baía d´Abra

Měly jsme spoustu času a tak jsme se odpoledne cestou zpět zastavily i na pláži Baía d´Abra a užily si i koupání. Voda byla samozřejmě dost studená, ale bylo teplo, takže to bylo příjemné. Pláž je opravdu krásná s nádherným výhledem na poloostrov a skalnaté pobřeží. A navíc není rozhodně přeplněná, s námi tam bylo jen 6 dalších párů.

Trasa –  7,5 km (dle mapy.cz – 3:24h) – https://mapy.cz/s/2WiYJ

  • PR 8    Vereda da Ponta de São Lourenço

Naše doprava

Tam

Zpět

  • bus 113,
  • Baía D´Abra 18:15, Funchal 19:45 (přestup v Machico)

Časová náročnost

  • je to jen 7,5 km, dá se tedy realizovat jako půldenní výlet, ale nám se zde tak líbilo, že jsme výlet spojily s koupáním a byly zde celý den

Průvodce Madeira – 60 tras

  • trasa 12

Praktické informace

  • občerstvení – žádné
  • plavky sebou – pláž Baía D´Abra

Den 6

Levada do Moinho & Levada Nova

O víkendu jsou na některá místa horší spojení, v sobotu jsme se tedy rozhodly vydat na Levado do Moinho a Levado Nova. Vystoupily jsme před vesničkou Ponta do Sol na místě, které nám řidič doporučil jako nejlepší nástup na Levado do Moinho.

Krátce po nástupu na levádu jsme kousek před námi spatřily skupinu cca 20 německých turistů, říkaly jsme si, že vzhledem k tomu, že sestra hodně fotí a filmuje a naše tempo je tedy pomalejší, necháme je jít před námi, aby nám pak nebyli stále v patách. Nicméně zanedlouho jsme je stejně dohnaly a rozhodly jsme se je teda předběhnout. V tu chvíli jsme pochopily, proč jsme je dohnaly právě zde a proč postupovali tak pomalu – bylo to na místě, kde se muselo pár metrů přejít po velmi úzkém chodníčku širokém jen jako obrubník, ale člověk se mohl přidržovat skály, takže rozhodně to nebylo nic nebezpečného, jen bych z tohoto důvodu tuto levadu nedoporučila lidem, kteří trpí závratí, stejně tak jako navazující Levadu Nova, která je z velké části nezajištěná (nicméně chodníček byl dostatečně široký pro pohodlnou chůzi, takže tohle doporučení platí opravdu jen pro lidi se závratěmi).

Jakmile jsme tyto turisty předešly, skoro až do konce levady do Moinho jsme potkaly v protisměru opravdu jen několik turistů, bylo vidět, že víc lidí šlo opačným směrem z Levady Nova na Levadu do Moinho. Obě levady jsou moc hezké s krásnými výhledy do údolí.

Koupání v Ponta do Sol

Zvládly jsme obě levády celkem rychle a měly ještě dost času do odjezdu posledního autobusu v 18.25, a proto jsme se pak rozhodly užít si koupání na pláži v Ponta do Sol. Na pláži jsem si dala tuňáka v restauraci Maré Alta, který byl opravdu výborný a porce byla tak velká, že jsem měla skoro problém sníst celou porci.

Protože jsem velmi zodpovědná, zastávku busu jsme si našly samozřejmě ještě předtím, než jsme se plácly na pláž a na zastávku jsme pak vyrazily tak, abychom tam byly pro jistotu o 15 minut dříve. Nicméně když autobus nepřijel ani 15 minut po očekávaném čase odjezdu, začalo nám to být divné a když jsem se mrkla do mapy, odkud má přijíždět, trochu ve mně hrklo, protože jsem začínala tušit, že možná nezajíždí na tuto zastávku přímo u pláže (na zastávce nebylo ani číslo busu ani jízdní řád, takže se to nedalo odhadnout). Šla jsem se teda zeptat pána stojícího kousek opodál a ten mi řekl, že bus sem nezajíždí a že zastávka do Funchalu je o pár ulic výše. Co teď? Taxi se nám platit nechtělo, a tak jsme se rozhodly zkusit stopa. A musím uznat, že sestra je na stopování machr – zastavilo nám hned první auto a navíc jelo přímo až do Funchalu. Byl to pár moc milých Madeiřanů, kteří naznali, že přece nemůžou jen tak rychle profrčet do Funchalu a pojali to výletně a delší cestou mimo tunely, abychom viděly pobřeží – začali zastavovat na různých vyhlídkách a ještě nás vzali na rychlou prohlídku Câmara do Lobos, krásného malebného městečka, které určitě stojí za návštěvu.

Obrazy na dveřích - zde např. z etiket Nestea

Když jsem se ptala, zda znají nějaké místo, kde se dá koupit maracuja levněji než na trhu Mercado dos Lavradores, tak řekli, že pojedeme kolem jednoho obchůdku s ovocem a zeleninou, kde by měly být levnější a že mi tam tedy zastaví, abych si mohla nakoupit. A opravdu to byl obchod s nejlevnější maracujou, na kterou jsem narazila (8 EUR/kg). Poté co jsme nakoupily, nám ukazovali, že tady v této čtvrti Funchalu bydlí (São Martinho). Chtěly jsme tedy pokračovat do centra Funchalu busem, ale oni na to, že nás přece nemůžou nechat jet busem, protože to je ještě značný kus cesty a dopravili nás až před náš apartmán. Super stop, na který budeme dlouho vzpomínat 🙂 

Trasa  – 10,9 km (dle mapy.cz 5:49 h) – https://mapy.cz/s/casebefoto

Naše doprava

Tam

Zpět

Časová náročnost

  • Obě levády nám zabraly s focením a přestávkou na jídlo 4 hodiny, zbytek dne jsme strávily na pláži

Průvodce Madeira – 60 tras

  • Trasa 9

Den 7

Ribeira da Janela & Porto Moniz 

V neděli je to s autobusy ještě horší a na spoustu míst v neděli autobusy vůbec nejezdí nebo nejedou tak, aby se člověk dostal odpoledne nebo večer zpět do Funchalu. Rozhodly jsme se tedy pro výlet do Porto Moniz na přírodní bazénky.

Ale protože jsme nechtěly strávit celý den koupáním, rozhodly jsme se to vzít přes Ribeira da Janela, kde je nádherné pobřeží a dojít odtud do Porto Moniz pěšky.

Ribeira da Janela

Tak trochu jsem zapomněla, jaký má být na této cestě terén a čekala jsem tedy odpočinkový den s pouhými 5 km. Nicméně, z Ribeira da Janela po Vereda da Fajã do Barro to byl pěkný krpál nahoru a navíc bylo fakt horko, nějakých 23°C a žádný stín, takže pro mě byl tento výšlap kvůli horkému počasí téměř náročnější než výstup na Pico Grande.

Ale výhledy ze shora na Ribeira Janela a pak na Porto Moniz opravdu stály za to, takže jsem nelitovala.

Výhled na Porto Moniz
Placené přírodní bazénky za 1,5 EUR

V Porto Moniz jsme se rozhodly jít nejdřív na ty přírodní bazénky, které jsou zdarma a protože se nám líbily víc než ty druhé, rozhodly jsme se pro koupání u těchto bazénků. Navíc hned vedle byla pěkná restaurace s nádherným výhledem na tyto bazénky (Restaurante Cachalote ) a tak jsme se rozhodly poobědvat tady a jídlo bylo opět vynikající a navíc velmi levné.

Přírodní bazénky zdarma

Na druhé bazénky, kde se platí symbolické vstupné 1,50 EUR, nám už čas nezbyl, tak ty jsme si jen před odjezdem vyfotily.

Návštěvu Porto Moniz určitě doporučuju, ale pokud máte možnost půjčit si auto, je to určitě lepší volba, protože sem jede autobus z Funchalu 3 hodiny (půl hodina se nabere 3 desetiminutovymi přestávkami v Cabo Girão, Ribeira Brava a São Vicente).

Na vyhlídku Cabo Girão jsme se těšily, ale nakonec jsme neviděly vůbec nic, protože byla celá zahalená v mracích.

Cabo Girão - prý moc krásná vyhlídka, nám počasí nepřálo, takže jsme neviděli vůbec nic...
São Vicente
Na Cabo Girão 10 minutová přestávka opravdu stačila, nebylo čím se kochat...
São Vicente

Trasa – 5 km (dle mapy.cz 2:20 h) – https://mapy.cz/s/2Wklc

  • Vereda da Fajã do Barro

Naše doprava

Tam

Zpět

 

Praktické info

Časová náročnost

  • Cesta z Ribeira da Janela do Porto Moniz po Vereda da Fajã do Barro nám zabrala 1,5 hod.

Den 8

Levada do Rei 

V pondělí jsme se vydaly do São Jorge na Levado do Rei. Zde doporučuju zeptat se řidiče (nebo mrknout do odkazu níže, kde jsem zastávku zaznačila), kde za São Jorge vystoupit, protože tato zastávka na mapy.cz nebyla vůbec značená, takže jsme se sunuly ke dveřím už dříve, ale řidič nás upozornil, že zanedlouho bude ještě jedna zastávka, kde začíná nástup na levádu.

Mučenka
Mučenka

Je to moc hezká leváda, která rozhodně není přeplněná turisty. Ke konci je jeden vodopád, kam voda dopadá na cestu, takže na tento výlet doporučuju vzít si sebou pláštěnku.

Trasa –  12,3 km (dle mapy.cz 5:55 h) https://mapy.cz/s/2WkJW

  • PR 18  Levada do Rei

Naše doprava

Tam

Zpět

  • bus 103
  • São Jorge 16:50, Funchal 19:00

 

Časová náročnost

  • Zabralo nám 4:45 hod.

Praktické informace

  • Na tuto levádu doporučuji vzít si sebou pláštěnku, kvůli vodopádu, který nejde projít suchou nohou
  • Počet turistů – velkou část jsme šly samy, později jsme potkaly celkem cca 14 párů turistů
  • Občerstvení – po cestě žádné, ale na začátku levády je občerstvení a u autobusové zastávky restaurace

Průvodce Madeira – 60 tras

  • Trasa 30

Den 9

Balcões

V Ribeiro Frio doporučuju nejdřív zajít na krásnou vyhlídku Balcões, kde je nádherný výhled na okolní hory. Je to nenáročná asi 3 km dlouhá procházka (tam a zpět).

Levada do Furado

Na Levado do Furado to chce opravdu hezké počasí kvůli výhledům, pár dní už jsme sledovaly počasí a několik dnů po sobě tu byly přeháňky nebo zataženo, na úterý hlásili polojasno, tak volba padla na tento výlet a počasí vyšlo dokonale.

Po prohlídce Balcoes jsme tedy vyrazily na z Ribeira Frio do Portely po Levada do Furado. Všechny levády, které jsme prošly, byly krásné, každá něčím jiným, ale tuhle hodnotím jako jednu z nejkrásnějších – krásné výhledy na hory, vavřínový les, přírodní tunely, skály, bujná vegetace atd.

Byla jsem ráda, že jsme tuto levádu mohly vidět, bylo to docela štěstí, protože asi celkem dva měsíce před naším příjezdem byla zavřená a asi 2 dny před naším odjezdem na Madeiru ji konečně otevřeli. Při cestě jsme pochopily, proč vlastně byla zavřená – přes cestu bylo spadených několik obrovských stromů, takže se asi čekalo, až bude cesta bez problémů opět průchozí.

Tunely jsou zde krátké, čelovka není potřeba
Koryto této levády je poměrně hluboké

Zhruba v polovině jsme si cestu trochu prodloužily a prošly kousek Levady do Poco do Bezerra, která je vyschlá a oproti jiným levádám vede do kopce.

Ke konci Levady do Furado se nachází moc hezké místo na odpočinek.

Levada do Furado končí v Portele, kde jsme se zastavily v restauraci Portela a vista, kde jsem si dala Prego no bolo do caco, což je sandwich z místního pečiva s česnekovým máslem a bylinkami a uvnitř je plátek hovězího masa, byla to fakt dobrota (https://www.google.cz/maps/place/Restaurant+Portela+a+Vista/@32.7466033,-16.8259701,21z/data=!4m13!1m7!3m6!1s0xc606736af1a30ed:0x540896f67c50c5f8!2sRibeiro+Frio,+Portugalsko!3b1!8m2!3d32.733333!4d-16.883333!3m4!1s0xc6066a588c87627:0x25442fab4afa2b5d!8m2!3d32.746584!4d-16.8258499?hl=cs )

V Portele je taky krásný výhled na Orlí skálu.

Hned naproti restauraci je zastávka autobusu a busy sem jezdí celkem dobře. Při čekání na zastávce to na nás zkoušelo několik taxíků, jestli nechceme jet radši taxíkem a ten poslední chtěl asi za každou cenu získat nějaký kšeft, tak nám nabízel speciální cenu 5 EUR na osobu, takže pro nás a pár Francouzů by to bylo pouhých 20 EUR, což byla hodně dobrá cena. Takže taxikář se nás zkoušel přemluvit, že to je levný, o hodně rychlejší a pohodlnější než autobus, tak jsem od něj získávala bližší informace a překládala sestře a Francouzům co oni na to, jestli chtějí teda jet taxíkem. Francouzům to bylo jedno, protože bus jel stejně za 5 minut, tak nechali rozhodnutí na nás a sestra rozhodla, že taxíkem prostě z principu nepojedem, když nám za pár minut jel bus. Ale je vidět, že při troše štěstí lze jet i taxíkem za dobrou cenu srovnatelnou s jízdenkou za autobus…

Trasa – 14,4 km (dle mapy.cz 7 h) – https://mapy.cz/s/2Wl3N

  • PR 11  Vereda dos Balcões
  • PR 10  Levada do Furado

Naše doprava

Tam

Zpět

  • SAM
  • Jízdní řádhttps://www.sam.pt/53.html
  • bus 53
  • z Portely 16:05 (zastávka hned naproti restauraci Portela a vista), Funchal 18.40; cena 3,35 EUR

 

Časová náročnost

  • Zabralo nám 7 hodin i s přestávkami na jídlo a focení

Průvodce Madeira – 60 tras

  • Vereda dos Balcões – trasa 17
  • Levada do Furado – trasa 18

Den 10

Pobrežní cesta z Caniҫalu do Porto da Cruz

Celá Madeira je překrásná a je opravdu těžký říct, která místa byla nejkrásnější, ale tahle trasa za mně rozhodně patří mezi ty nejkrásnější. Turisti chodí častěji jen část trasy z Machica, ale musím říct, že opravdu stojí za to jít už z Caniҫalu, tato část trasy byla nejhezčí s opravdu překrásnými výhledy.

Začátek trasy nebyl dobře značený a intuitivně jsme se vydaly po té širší cestě a chvilku trvalo, než jsme se napojily na tu správnou cestu, takže doporučuji občas mrknout do mapy. Je vidět, že tuto trasu až tak moc lidí nechodí, až po Boca do Risco jsme nepotkaly jediného turistu.

Tato cesta místy nebyla moc udržovaná, celkem zarostlá, ale ne tak moc, aby nešlo poznat, kudy cesta vede. Chvílemi jsme se doslova brodily obrovskými kapradinami, které byly místy dokonce o něco vyšší než my.

Tuhle část cesty bych opět nedoporučila nikomu, kdo trpí závratěmi, většina cesty byla v pohodě, ale jeden krátký několikametrový úsek vedl přímo po hřebeni, cestička se ztratila a šlo se po kamenech, nic vyloženě nebezpečného, byly tam výstupky krásně na celou nohu, ale myslím, že člověk se závratěmi by se zde asi necítil úplně dobře a s dětmi bych tuhle část trasy taky určitě nešla. Teda v tu chvíli mi úplně dobře nebylo a nevím, jestli bych tuhle trasu šla znova, ale pro někoho kdo je na něco takového zvyklý, úplně v pohodě. Ale i když závratěmi netrpím, tak tenhle úsek mi dal zabrat a z toho srázu pode mnou mi nebylo úplně dobře (teda nebyl tak velký, že by se člověk zabil, ale něco zlomenýho by bylo, kdyby sjela noha). Teda aspoň my žádnou lepší cestičku na tomto úseku nenašly…

Tak tohle je ten úsek co mi dal nejvíc zabrat, ale byly tam výstupky akorát na nohu

Jakmile jsme dorazily do Boca do Risco, potkaly jsme několik turistů, kteří vycházeli z Machica, ale rozhodně se nejedná o nějakou trasu přeplněnou turisty. Tato druhá část cesty vedla po pěkné široké udržované cestičce s krásnými výhledy na Orlí skálu a při pohledu zpět se otvíral nádherný výhled na poloostrov São Lourenco. Tady jsem opravdu nepochopila, proč je tato trasa označena v Průvodci 60 tras jako černá, přišla by mi v pohodě i pro lidi se závratěmi.

Po příchodu do Porto da Cruz jsme měly ještě dost času do posledního autobusu a protože bylo krásné počasí, rozhodly jsme se jít na koupaliště. Vstup pouhých 1,50 EUR a musím říct, že lepší výhled jsme si přát opravdu nemohly.

Hned vedle jsme pak ještě zašly na večeři, kde měly opravdu výborného tuňáka i s přílohou a salátem za pouhých 8,50 EUR a jako předkrm výborný Bolo do caco, který byl krásně křupavý.

Blížíme se cíli - Porto da Cruz na dohled

Trasa – 12,1 km (dle mapy.cz 6:20 h) – https://mapy.cz/s/2Wll1

  • Vereda Boca do Risco-Caniҫal
  • Vereda do Larano

Naše doprava

Tam

Zpět

  • SAM
  • Jízdní řád – https://www.sam.pt/53.html bus 53
  • Porto da Cruz 18:30 (zastávka naproti lékárně Farmacia Penha D´Aguia), cena – 4 EUR

Časová náročnost

  • Vereda Boca do Risco-Canical – 4,5 hod.
  • Vereda do Larano – 2,5 hod.
  • Celkem 7 hodin i s focením a přestávkou na jídlo

 

Praktické informace

  • Počet turistůVereda Boca do Risco-Caniҫal – nepotkaly jsme vůbec nikoho,
  • Vereda do Larano – 8 párů turistů
  • Koupaliště Porto da Cruz – 1,50 EUR (https://mapy.cz/s/2WltS )
  • Jít pouze za hezkého počasí kvůli výhledům, po dešti by mohlo být kluzko

Průvodce Madeira – 60 tras

  • Část trasy 14 (Vereda do Larano – Boca do Risco až Porto da Cruz)

Marné čekání na zatmění měsíce

Večer jsme se vydaly ve Funchalu na promenádu na pobřeží sledovat zatmění měsíce. Jaké bylo naše překvapení, když měsíc vypadal víc jak úplněk než jako zatmění…. Čekaly jsme tak půl hodiny, a protože se zatmění stále jaksi nekonalo, tak jsme se vydaly domů… Záhada zatmění nám byla objasněna až druhý den, když si sestra psala s kámošem na Facebooku… Vysvětlil nám, že jsme tam byly moc brzo :p Hooodně brzo. O měsíc dříve – zatmění se totiž konalo až o měsíc později 27.7. a sestřička to na webu jaksi přehlédla :p 

Den 11

Z Portely do Machico

Předposlední den jsme se rozhodly jít z Portely přes Vereda das Funduras a pak po Levadě do Caniҫal až do Machica.

V Portele je krásný výhled na Orlí skálu.

Vereda das Funduras

Vereda das Funduras vede krásným lesem, kde jsme se mohly kochat obrovskými stromovými kapradinami, některé až nějakých 6 metrů vysoké. Zde jsme nepotkaly ani jednoho turistu.

Levada do Caniҫal

Poté jsme se chtěly napojit na Levado do Caniҫal, ale málem jsme ji přešly, protože nebyla vůbec značená a levády jsme si skoro nevšimly. Stará paní v zahrádce viděla, jak zkoumáme mapu a ubezpečila nás, že se jedná o levádu, kterou hledáme. S paní jsem se dala na chvíli do řeči, protože vždycky ráda využiju příležitost procvičit si portugalštinu a když paní viděla, jak obdivujeme a fotíme si její strom totálně obsypaný avokádem, zašla do jejího domku a dala nám 4 krásně zralá avokáda na cestu.

Na této levádě jsme pak asi na dvou místech narazily na „samoobsluhu“ s ovocem, kde místní farmáři u cesty dají bedýnku s ovocem, cedulku s cenou a kasičku a člověk si takto může koupit ovoce přímo z jejich zahrádky 🙂 Já ovoce zbožňuju, tak jsem samozřejmě neodolala a nakoupila jsem si pepina.

Na této „městské“ levádě jsme tedy mohly vidět, jak místní pěstujou všechno možné ovoce a zeleninu a jak dokážou využít doslova každý metr půdy. Také se nejedná o levádu přeplněnou turisty, potkaly jsme jen 1 pár turistů a 2 páry místních.

Trasa – 19,4 km (dle mapy.cz 8:10 h) – https://mapy.cz/s/2WlXB

  • PR 5 Vereda das Funduras
  • Levada do Caniҫal

Naše doprava

Tam

Zpět

Časová náročnost

  • Zabralo nám 8,5 hodin

Průvodce Madeira – 60 tras

  • Trasa 16 (Vereda das Funduras)
  • Trasa 13 (Levada do Caniҫal)

Den 12

Levada do Castelejo 

Na poslední den jsme se rozhodly pro Levadu do Castelejo, kterou jsme měly na seznamu náhradních výletů, kdyby něco nevyšlo a protože původně byl v plánu ještě jeden výlet do hor, ale v horách bylo zataženo a přeháňky, rozhodly jsme se pro Levadu do Castelejo a nelitovaly jsme. Jedná se o nepříliš známou levádu, která však rozhodně svou krásou nezaostává za těmi známějšími, cestou jsme se mohly kochat krásným výhledem na Orlí skálu, hory a krásné výhledy do údolí.

Cestou tam jsme nepotkaly ani jednoho turistu, až na konci levády, kde jsme se zastavily na delší chvíli, jsme potkaly 2 páry turistů, kteří se zanedlouho vydali na zpáteční cestu. Cestou zpět jsme opět na žádného turistu nenarazily.

Protože jsme měly do odjezdu posledního busu ještě dost času, rozhodly jsme se popojít pěšky ještě do Porto da Cruz, abychom si ještě jednou zaskočily na tuňáka do stejné restaurace jako předešlý den. Nebylo to pěšky daleko, ale říkaly jsme si, že kdyby nám zastavilo nějaké auto, nezlobily bysme se. A opět jsme měly štěstí a po chvilce nám zastavil milý pár Francouzů.

Trasa – 11,5 km (dle mapy.cz 6:56 h) – https://mapy.cz/s/2WmaB

Naše doprava

Tam

Zpět

  • bus 53
  • Porto Da Cruz 18:30, Funchal 20:10

Průvodce Madeira – 60 tras

  • Trasa 22

Den 13

Odlet

Na letiště jsme opět jely Aerobusem, který jede z Avenida do Mar. Není tam přesný čas odjezdu, jen čas odjezdu z výchozí zastávky a odhadovaný čas, kdy bude na příslušné zastávce, takže je lepší nechat si určitou časovou rezervu. Letěli jsme opět s přestupem přes Lisabon s TAP Portugal a odbavení jsme si udělaly online přes jejich aplikaci a boarding passy jsme netiskly, ale ukazovaly jen na mobilu.

Na letišti nás jen trošku zaskočil přísný Madeiřan u bezpečnostní kontroly. Já opět riskla trošku větší pytlík na tekutiny než 1 litr, který mi už celkem 3x bez problémů prošel. Ten litrový mi přijde totiž hodně malý a vhledem k tomu, že jsem jako suvenýr vezla 5 malých lahviček madeirského vína (připomíná portské), tak jsem si říkala, že bych to asi do toho menšího pytlíku nenarvala. Když pán tekutiny začal přeskládávat do oficiálního pytlíku, neremcala jsem, protože jsem věděla, že ten můj je o trošku větší a už jsem přemýšlela, co vyhodím, protože jsem si říkala, že se tam vše nemůže vejít. Naštěstí ten pytlík z Madeiry měl oproti pytlíku z Prahy spíše čtvercový tvar s širším otvorem, takže tam šlo vše líp naskládat a nevešla se akorát řasenka a antiperspirant, ale to naštěstí pán položil vedle a dál to neřešil. Přestože sestra měla oficiální pytlík z pražského letiště, pán stejně i sestře začal všechno přeskládávat. Když jsem prohodila, že ona má ale přece oficiální pytlík z pražského letiště, tak on jen nabroušeně utrousil, že tohle je zas oficiální pytlík z madeirského letiště a je třeba to přeskládat…

Nakupování

Ceny na Madeiře nás mile překvapily, není tam moc draho, spousta cen mi přišla v supermarketu srovnatelná s ČR. My si nejvíc oblíbily supermarket Pingo Doce, který jsme měly hned ve vedlejší ulici od našeho ubytovaní (ulice Rua do Ribeirhinho de Baixo – https://mapy.cz/s/2PAz1 ).

Mezi častý řetězec supermarketů patří i Continente, ale tam jsme byli jen jednou https://mapy.cz/s/2PABS ).

Restaurace

Na oběd jsme nechodily do restaurace každý den, protože jsme věděly, že v době oběda ne vždy bude restaurace po ruce, hlavně v horách a na levádách. Byly jsme v několika restauracích mimo Funchal, všechny měly velmi dobrou úroveň a jídlo bylo výborné.

Ceny nás opět mile překvapily, často do 10 EUR. Všude měli výborného tuňáka, ochutnat jsem musela samozřejmě i místní espetadu (hovězí špíz na klacku) a místní rybu espadu s nejčastější úpravou na banánu. Jako předkrm občas nabídnou i Bolo do caco, místní chléb, který je rozpečený a potřený bylinkovým máslem s česnekem, je opravdu výborný.

Bolo do caco jsme si dávaly několikrát i ve Funchalu, kde ho prodávají jako takový druh sandwiche naplněný kromě zmíněného bylinkového másla např. salámem, slaninou, sýrem atd. a je opravdu výborný (cena 2,50 EUR).

Na večeře jsme chodily do supermarketu Pingo Doce, kde je samoobslužná restaurace (ulice Rua do Ribeirhinho de Baixo – https://mapy.cz/s/2PAz1 ), kde si vyberete, co chcete (výběr velký – např. cca 2 ryby, 2 kuřecí, 1 vepřové, různé druhy příloh – opečené brambory, smažená polenta, rýže, těstoviny, různé saláty atd.) a kilo jídla stojí cca 10,69 EUR, jestli si pamatuju dobře. My se vracely z výletů docela pozdě, tak jsme na večeři vyrážely až po 21.00 a to kg jídla stálo pouhých 8.99 EUR, takže často jsme vešly do 3 EUR za večeři a někdy když jsme měly pocit, že jsme se opravdu rozšouply a nandaly si hodně velkou porci, tak nás porce stála cca 4,50 EUR.

Pro představu níže najdete, kde jsme jedly a kolik to stálo

São Jorge – Cabo Aereo Café

Z restaurace Cachalote je hezký výhled na přírodní bazénky
Tuňák, častá příloha je kromě brambor i smažená polenta
Espetada
Chobotnice
Tuňák
Prego Bolo de caco

Náklady

A kolik nás 13 dní na Madeiře stálo?

  • Celkem cca 16 000 Kč na osobu
  • Zpáteční letenka 5400 Kč
  • 1 noc ubytování v Praze u letiště (Hostel Modrá) – 590 Kč
  • Ubytování ve Funchalu (12 nocí) – 3360 Kč
  • Autobusy, jídlo, restaurace, suvenýry – 6326 Kč
  • 2x taxi – 324 Kč/osoba (12,50 EUR / osoba)

Průvodce:

Madeira – Nejkrásnější horské túry a výlety po levádách – 60 tras (Rolf Goetz) 

https://www.dumknihy.cz/madeira-104809

 

Fotogalerie

Pokud Vás zajímají další články o Madeiře, mrkněte na další články na mém blogu – https://lenkacestounecestou.cz/category/madeira/

Please follow and like us:

  •  

Jeden komentář

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *