Jak vznikl sen koupit byt na Madeiře

Vlastně mě nikdy nenapadlo, že bysme mohli koupit byt v zahraničí. Myslela jsem si, že to bude něco šíleně drahého a nedostupného. Asi půl roku po naší první červnové návštěvě (25.2.2019) byla na Facebooku ve skupině Česká Madeira diskuze o nemovitostech a byla tam zmínka realitního serveru www.idealista.pt.

Když jsem to omrkla, zjistila jsem, že ceny bytů na Madeiře nejsou vůbec nějak šíleně drahé. Teda pokud samozřejmě nepotřebujete nějaký super luxusní byt s nějakou obrovskou terasou s výhledem na moře, za takový byt není problém dát 200 000 – 300 000 EUR… ale nic takového k životu nepotřebuju a běžné byty 3+1 ve Funchalu se pohybují přibližně mezi 75 000 – 100 000 EUR. Takže vlastně slušná cena, za tohle už v Brně neseženete ani garsonku v paneláku… Teda ceny dost rychle rostou a teď už nějakých 75 – 80 000 EUR není moc reálných, ale loni jsem pár takových ještě viděla. Teď tak jedině, když je to třeba 4. patro bez výtahu nebo byt, který je majetkem banky a budete se přetahovat s jinými zájemci.

Myšlenka mít byt na Madeiře se mi hned zalíbila a tak se zrodil velký sen. Ale nečekala jsem, že by to mohlo být reálné, protože manžel necestuje zrovna rád a nečekala jsem, že by na něco takového mohl přistoupit. Tak jsem to jen tak z legrace zmínila, že by se mi líbilo mít byt na Madeiře jednou na důchod a když jsem manželovi řekla, že v létě tam zdaleka není takové vedro jak u nás, tak sám nadhodil, že to není špatný nápad. A proto jak se říká, železo se musí kout, dokud je žhavé, chytla jsem se manželových slov a začala zjišťovat, jestli to fakt myslí vážně. Po několika diskuzích jsme se dohodli, že bysme si nějaký byt na Madeiře mohli na důchod pořídit. A tak mi slíbil, že ho koupíme až mi bude 60 let :p Což je přesně za 23 let. Začala jsem do něj hučet, že to je strašně pozdě, že bych si bytu chtěla ještě víc užít a že za 23 let určitě ceny hodně stoupnou a mohli bysme litovat. A tak asi po týdnu slíbil, že ho teda koupíme, až mi bude 50. Takže za 13 let. No, pořád nic moc. Nedokázala jsem přestat na to myslet. A tak jsem s přemlouváním pokračovala, a přibližně za další týden jsem ukecala dalších 10 let. Takže jsem měla slíbený byteček na Madeiře za 3 roky, až mi bude 40. Super 🙂 S tím jsem už byla opravdu spokojená, říkala jsem si, že se aspoň stihneme připravit a ještě něco došetřit, abychom si nemuseli brát tak velkou hypotéku.

No, a od té doby jsme sledovali nabídky na různých realitních serverech, abychom se zorientovali v madeirském realitním trhu. Úplně jsem se pro tu myšlenku nadchla a doufala jsem, že se jednou tento sen podaří proměnit v realitu. Doma jsme nemluvili téměř o ničem jiném, prakticky denně, stalo se to velmi oblíbeným tématem našich konverzací. A za pár měsíců někdy v létě manžel nadhodil, že v únoru 2020 o jarních prázdninách bysme se tam mohli zajet podívat, jen tak abychom to tam omrkli a zjistili, že ten byt opravdu chceme a jestli lokalita, kterou jsme vybrali jen tak podle mapy, je ta pravá.

Od začátku jsem chtěla Funchal – i když je to hlavní město, vůbec tak nepůsobí a protože nemám řidičák, potřebovala jsem místo s výbornou dostupností, aby se při výletech nebyl problém dostat se na různá místa. Přece jen asi ne vždy pojedu s manželem, tak ať nejsem závislá na autě a můžu jednoduše s kamarádkami cestovat busem. A co se týče čtvrtě, jen tak podle mapy jsem vybrala Sao Martinho – je to blízko do centra, blízko na pláž Praia Formosa, k bazénům Lido a přírodním bazénům Doca do Cavacas. Je tam i množství obchodů, restaurací atd. A zároveň jsem si říkala, že by tam určitě byly fajn i procházky po pobřeží až do Camara do Lobos a Levada dos Piornais taky není k zahození. Před odjezdem na Madeiru byla v podstatě jasná i konkrétní část čtvrtě Sao Martinho. Vybrali jsme Nazaré. Dole hned u pláže jsou samé hotely a předražené luxusní byty a my stejně chtěli něco klidnějšího bez turistů, nějaký byt mezi místními. A v Nazaré byly pro nás i dostupné ceny. A po příjezdu na Madeiru jsme se opravdu přesvědčili, že vlastně Nazaré se nám z celého Sao Martinho líbí nejvíc.  

Přemýšleli jsme, jestli opravdu budeme chtít jezdit stále na stejné místo…to ukáže čas, ale na Madeiře je toho tolik k vidění, že opravdu ani 3 návštěvy rozhodně nestačí. A já mám fakt pocit, že Madeiry se asi nikdy nenabažím – nádherná příroda, hory, levády, pobřeží, vavřínové lesy, malebné vesničky, úžasní lidé, skvělá kuchyně a spoustu exotického ovoce. A vlastně Madeira bude taková víceúčelová. Budeme tam zatím jezdit na dovolené, doufám, že v důchodu třeba i na několik měsíců v roce, a zároveň jsem si říkala, že bych chtěla zkusit Home exchange a v rámci tohoto programu vyměňovat náš byt s jinými rodinami po Evropě (nebo i jinde) a mít ubytování zdarma a být tak pro všechny své kamarádky populární partačka na dovolenou, když budou mít ubytování zdarma. A partaček nikdy není dost, protože manžela dostanu na dovolenou tak maximálně jednou za rok. A protože jako skoro každý mám dovolenou jen 5 týdnů ročně, bylo by škoda, aby byl byt zbytek roku náš byt prázdný, tak bychom ho chtěli po zbytek roku nabídnout k pronájmu turistům. Ale to asi až tak za rok, jak jsem zmiňovala, všechno se to semlelo nějak rychle, dřív než jsme chtěli a tak tomu budeme muset dát nějaký čas, abychom stihli došetřit na nábytek, ať je tam nový hezký moderní nábytek.