Madeira 02/2020
Madeira – koupě bytu
Madeiru jsem si zamilovala hned při první návštěvě. Nikdy mě nelákalo vracet se na stejné místo. Ale u Madeiry se to změnilo. Madeira je silně návyková a u mě silná závislost vznikla hned při první návštěvě. Tak velká, že jsme se na Madeiře rozhodli koupit byt. Teď v únoru sice ještě nebyla úplně vhodná doba na koupi a účelem návštěvy bylo jen prohlídnout si pořádně Funchal, abychom se přesvědčili, že tam opravdu chceme koupit byt a trochu pokecat s realitními makléři a pár bytů okouknout, abychom viděli dispozice různých bytů. Ale jak to tak v naší rodině bývá, skvělé příležitosti se naskytnou vždy dříve, než je člověk připraven – a tak jsme den před odletem domů podepsali rezervační smlouvu na moc pěkný byt 3+1 s terasou ve Funchalu v Sao Martinho 🙂 I vy se můžete využít byt pro vaši dovolenou za slušnou cenu (byt bude vhodný až pro 6 hostů, takže ideální pro rodiny nebo skupinku přátel)
Datum: 15.2. – 23.2.2020
Itinerář:
- Přílet + pláž Praia Formosa
- Prohlídka Funchalu – Sao Martinho
- Centrum Funchalu
- Levada dos Piornais
- Camara de Lobos, Cabo Girao, Encumeada, Paul da Serra, Fanal, Ribeira da Janela
- Calheta, Maják Ponta do Pargo, Vyhlídka u vesničky Cabo, Porto Moniz, Seixal
- Ponta do Garajau, Camacha, Portela, Vyhlídka na letiště
- Odlet
Nabídka ubytování v našem bytě 3+1
- Náš byt už nabízíme ke krátkodobému pronájmu, takže jestli se chystáte na Madeiru, rádi vám nabídneme ubytování v našem bytě 3+1 s velkou terasou ve Funchalu, v klidné části mezi místními.
- Je to ideální výchozí bod jak pro cestování autem, tak i autobusem.
- Bližší informace, foto a ceník najdete zde – https://lenkacestounecestou.cz/madeira/
Moje Facebooková skupina
Madeira – cestování, užitečné tipy, itineráře, koupě/správa nemovitosti
Pokud byste měli nějaké dotazy nebo chtěli sami posdílet nějaké fotky či tipy, ráda vás přivítám ve své fb skupině Madeira – cestování, užitečné tipy, itineráře, koupě/správa nemovitosti
Navštívená místa
Jak vznikl sen koupit byt na Madeiře
Vlastně mě nikdy nenapadlo, že bysme mohli koupit byt v zahraničí. Myslela jsem si, že to bude něco šíleně drahého a nedostupného. Asi půl roku po naší první červnové návštěvě (25.2.2019) byla na Facebooku ve skupině Česká Madeira diskuze o nemovitostech a byla tam zmínka realitního serveru www.idealista.pt.
Když jsem to omrkla, zjistila jsem, že ceny bytů na Madeiře nejsou vůbec nějak šíleně drahé. Teda pokud samozřejmě nepotřebujete nějaký super luxusní byt s nějakou obrovskou terasou s výhledem na moře, za takový byt není problém dát 200 000 – 300 000 EUR… ale nic takového k životu nepotřebuju a běžné byty 3+1 ve Funchalu se pohybují přibližně mezi 75 000 – 100 000 EUR. Takže vlastně slušná cena, za tohle už v Brně neseženete ani garsonku v paneláku… Teda ceny dost rychle rostou a teď už nějakých 75 – 80 000 EUR není moc reálných, ale loni jsem pár takových ještě viděla. Teď tak jedině, když je to třeba 4. patro bez výtahu nebo byt, který je majetkem banky a budete se přetahovat s jinými zájemci.
Myšlenka mít byt na Madeiře se mi hned zalíbila a tak se zrodil velký sen. Ale nečekala jsem, že by to mohlo být reálné, protože manžel necestuje zrovna rád a nečekala jsem, že by na něco takového mohl přistoupit. Tak jsem to jen tak z legrace zmínila, že by se mi líbilo mít byt na Madeiře jednou na důchod a když jsem manželovi řekla, že v létě tam zdaleka není takové vedro jak u nás, tak sám nadhodil, že to není špatný nápad. A proto jak se říká, železo se musí kout, dokud je žhavé, chytla jsem se manželových slov a začala zjišťovat, jestli to fakt myslí vážně. Po několika diskuzích jsme se dohodli, že bysme si nějaký byt na Madeiře mohli na důchod pořídit. A tak mi slíbil, že ho koupíme až mi bude 60 let :p Což je přesně za 23 let. Začala jsem do něj hučet, že to je strašně pozdě, že bych si bytu chtěla ještě víc užít a že za 23 let určitě ceny hodně stoupnou a mohli bysme litovat. A tak asi po týdnu slíbil, že ho teda koupíme, až mi bude 50. Takže za 13 let. No, pořád nic moc. Nedokázala jsem přestat na to myslet. A tak jsem s přemlouváním pokračovala, a přibližně za další týden jsem ukecala dalších 10 let. Takže jsem měla slíbený byteček na Madeiře za 3 roky, až mi bude 40. Super 🙂 S tím jsem už byla opravdu spokojená, říkala jsem si, že se aspoň stihneme připravit a ještě něco došetřit, abychom si nemuseli brát tak velkou hypotéku.
No, a od té doby jsme sledovali nabídky na různých realitních serverech, abychom se zorientovali v madeirském realitním trhu. Úplně jsem se pro tu myšlenku nadchla a doufala jsem, že se jednou tento sen podaří proměnit v realitu. Doma jsme nemluvili téměř o ničem jiném, prakticky denně, stalo se to velmi oblíbeným tématem našich konverzací. A za pár měsíců někdy v létě manžel nadhodil, že v únoru 2020 o jarních prázdninách bysme se tam mohli zajet podívat, jen tak abychom to tam omrkli a zjistili, že ten byt opravdu chceme a jestli lokalita, kterou jsme vybrali jen tak podle mapy, je ta pravá.
Od začátku jsem chtěla Funchal – i když je to hlavní město, vůbec tak nepůsobí a protože nemám řidičák, potřebovala jsem místo s výbornou dostupností, aby se při výletech nebyl problém dostat se na různá místa. Přece jen asi ne vždy pojedu s manželem, tak ať nejsem závislá na autě a můžu jednoduše s kamarádkami cestovat busem. A co se týče čtvrtě, jen tak podle mapy jsem vybrala Sao Martinho – je to blízko do centra, blízko na pláž Praia Formosa, k bazénům Lido a přírodním bazénům Doca do Cavacas. Je tam i množství obchodů, restaurací atd. A zároveň jsem si říkala, že by tam určitě byly fajn i procházky po pobřeží až do Camara do Lobos a Levada dos Piornais taky není k zahození. Před odjezdem na Madeiru byla v podstatě jasná i konkrétní část čtvrtě Sao Martinho. Vybrali jsme Nazaré. Dole hned u pláže jsou samé hotely a předražené luxusní byty a my stejně chtěli něco klidnějšího bez turistů, nějaký byt mezi místními. A v Nazaré byly pro nás i dostupné ceny. A po příjezdu na Madeiru jsme se opravdu přesvědčili, že vlastně Nazaré se nám z celého Sao Martinho líbí nejvíc.
Přemýšleli jsme, jestli opravdu budeme chtít jezdit stále na stejné místo…to ukáže čas, ale na Madeiře je toho tolik k vidění, že opravdu ani 3 návštěvy rozhodně nestačí. A já mám fakt pocit, že Madeiry se asi nikdy nenabažím – nádherná příroda, hory, levády, pobřeží, vavřínové lesy, malebné vesničky, úžasní lidé, skvělá kuchyně a spoustu exotického ovoce. A vlastně Madeira bude taková víceúčelová. Budeme tam zatím jezdit na dovolené, doufám, že v důchodu třeba i na několik měsíců v roce, a zároveň jsem si říkala, že bych chtěla zkusit Home exchange a v rámci tohoto programu vyměňovat náš byt s jinými rodinami po Evropě (nebo i jinde) a mít ubytování zdarma a být tak pro všechny své kamarádky populární partačka na dovolenou, když budou mít ubytování zdarma. A partaček nikdy není dost, protože manžela dostanu na dovolenou tak maximálně jednou za rok. A protože jako skoro každý mám dovolenou jen 5 týdnů ročně, bylo by škoda, aby byl byt zbytek roku náš byt prázdný, tak bychom ho chtěli po zbytek roku nabídnout k pronájmu turistům. Ale to asi až tak za rok, jak jsem zmiňovala, všechno se to semlelo nějak rychle, dřív než jsme chtěli a tak tomu budeme muset dát nějaký čas, abychom stihli došetřit na nábytek, ať je tam nový hezký moderní nábytek.
Realitní kanceláře na Madeiře
Už před cestou jsem asi 2 týdny před odjezdem obeslala všechny realitky, které měly nějaký byt v Nazaré, který cenově připadal v úvahu. Bylo to celkem 7 bytů od 5 realitek. Přestože jsem email psala v portugalštině, ozvaly se pouze 2 realitky. Obeslala jsem zároveň 2 agentury na správu bytu, jedna z nich mi taky na email vůbec neodpověděla. Všichni se vlastně začali pořádně snažit, až když jsme byli na Madeiře.
Z realitek, se kterými máme dobrou zkušenost, můžu doporučit následující:
Era – https://www.era.pt
Era je největší a za mě nejlepší, přes tuto realitku jsme koupili náš byt. Realiťák Joao mluvil anglicky velmi dobře, byl velmi sympatický a ochotný a vysvětlil nám vše kolem procesu koupě a různé užitečné informace o realitním trhu na Madeiře.
Kdybyste taky hledali byt ke koupi nebo třeba i na pronájem, tady je kontakt na Joaoa, opravdu ho můžu vřele doporučit:
João Pedro Rodrigues – prodrigues.funchalforum@era.pt
https://www.era.pt/funchalforum
Prediguía – přes tuto realitku jsme také měli prohlídku, realiťačka mluvila v pohodě anglicky a byla sympatická
Pink Real – Realitačka byla taky moc sympatická, pomohla nám zařídit NIF (identifikační číslo) a založit účet v bance, ale byt nakonec neklapl. Anglicky také mluvila, ale na vysvětlení procesu koupě si v angličtině netroufla.
Let a doprava do Vídně
Letenky
Letenky jsem kupovala hodně s předstihem, skoro 7 měsíců předem. A protože manžel nerad cestuje, říkala jsem si, že musí všechno klapnout na jedničku a abych ho neodradila, tak jsem se tentokrát rozhodla nešetřit a letět přímým letem. Přímý let z Prahy se Smartwings v zimě nelétá a tak jsme se rozhodli letět z Vídně s Austrian Airlines. Takže přímý let z Vídně stál 371 EUR/osoba (cca 9600 Kč/osoba). Letenky jsem hledala jako vždy přes https://www.skyscanner.cz/ . Na konci najdete celkové náklady – nezděste se, tentokrát to opravdu nebyla low cost dovolená, bez přímého letu se dá opravdu hodně ušetřit.
Doprava do Vídně
Z Brna je do Vídně doprava velmi pohodlná, přímo na letiště jezdí autobus Regiojet (https://www.regiojet.cz) a teď nedávno jsem si všimla, že i Gepard Express (https://www.gepardexpress.com/brno-wien-airport), s tím tedy ještě nemám osobní zkušenost, pokud někdo máte s tímto dopravcem zkušenost, budu ráda, když dáte vědět do zpráv, jak jste byli spokojeni.
Do Vídně jsme jeli z Brna autobusem Regiojet (cena – 390 Kč/osoba), který nás vysadil přímo před příletovou halou, takže do hotelu jsme to měli pár metrů.
Noc ve Vídni – NH Vienna Airport Conference Center
A protože let byl v 9:40 a nechtěli jsme vstávat příliš brzo, rozhodli jsme se přespat ve Vídni. A protože jsem chtěla, aby opravdu vše bylo dokonalé, abych manžela neodradila, rozhodla jsem se pro noc v 4*hotelu přímo na letišti (NH Vienna Airport Conference Center). Noc stála cca 1000 Kč/osoba (pro 2 dospělé a dítě 123 EUR), což na Vídeň a 4* hotel není žádná šílená cena, i v Praze za hostel Modrá se společnou koupelnou a hnusným starým nábytkem jsem platila cca 600 Kč… Vyplatí se teda rezervovat hodně dopředu, když jsem se dívala teď na bližší termíny, tak cena je výrazně dražší.
Hotel je to moc pěkný, za ty peníze a pohodlí to určitě stálo, abychom se ráno nemuseli kodrcat z jiné části Vídně přes celé město.
Z Vídně jsem letěla podruhé (poprvý před pár měsíci s kámoškou do Jordánska). Přijeli jsme už v 16:00 – chtěla jsem přijet do Vídně až později, ale manžel chtěl radši už sedět na hotelu, než sedět doma v obýváku a netrpělivě čekat na odjezd. A tak když jsme měli tolik času, rozhodli jsme se pořádně si prohlídnout letiště. A tak jsme vyrazili směr terminál 3. Z mobilní aplikace Vienna Airport už jsem viděla, které přepážky měly odbavovat zítřejší let do Funchalu, ale se zděšením jsme zjistili, že jsou to samé samoobslužné přepážky na self-checkin. S tím jsem se ještě nesetkala. Tím že jsme měli odbavené zavazadlo, tak jsem si říkala, že musíme udělat check-in až na letišti a ne online. Dostali jsme informaci, že na těch samoobslužných přepážkách se můžeme odbavit už teď večer. A tak jsme si říkali, že se teda rovnou odbavíme, protože takhle k večeru tam byl klid a nebyl tam skoro nikdo. Ráno tam bude určitě frmol. Ale nějak nám to nešlo udělat, měl se naťukat kód rezervace, ale pak nám to neukazovalo tlačítko potvrdit. Vypadalo to, jako kdyby jedno číslo chybělo, protože když jsme připsali náhodné číslo, tlačítko Potvrdit se najednou objevilo. Šli jsme za obsluhou pro radu a slečna řekla, že takhle dopředu je to prý nějaký složitější a že klidně už teď se můžeme jít odbavit na přepážku s obsluhou. Byla to vlastně úplně jiná přepážka než na náš let, ale neměli s tím problém, i když let do Funchalu měl letět až druhý den v 9:40. Na automatu jsme si pak už jen vytiskli lepicí pásku s čárovým kódem, který se dává na zavazadlo a druhý den pak už jen stačilo na samoobslužné přepážce kód naskenovat a zavazadlo poslat na pás. Dobře jsme udělali, druhý den ráno už tam byl opravdu frmol a nám už teda stačilo dát zavazadlo na pás.
Měli jsme v ceně každý odbavené zavazadlo do 23 kg, ale toho jsme ani plně nevyužili, odbavené zavazadlo jsme měli jen jedno (asi 17 kg). Manžel měl na zádech 7,3 kg batoh, a jak jsme procházeli letištěm, tak ho odchytli, aby jeho batoh zvážili a poté mu tam dali pásku Cabin luggage. Odchytávali jen někoho, možná ty, jejichž zavazadlo vypadalo větší, nevím, stalo se mi to prvně…
Samotný let probíhal bez problémů, tím že je to delší let 4 hod. 45 minut, tak bylo i nějaké to jídlo. Tím že to měla být snídaně, tak to byly jen nějaký míchaný vajíčka se sýrem. Syn teda asi jako dítě dostal jako první mnohem lepší variantu, jogurt, dobrou teplou buchtu a takový fakt dobrý švestkový rozvar a pečivo. Když jsem viděla ty naše míchaný vajíčka, tak jsem synovi záviděla.
Přistání taky naprosto v pohodě, žádný vítr nefoukal a tak přistání bylo hladké.
Aerobus – cesta z letiště
Letadlo mělo přilétat 13:40 a Aerobus do Funchalu měl jet v 14:00 (https://www.sam.pt/informacoes-aerobus.html). Nedávala jsem moc šancí tomu, že bysme ho mohli stihnout, přece jen jsme museli čekat na naše zavazadlo. Naštěstí jen jedno, jeli jsme já, manžel a 7 letý syn, ale zvládla jsem nás sbalit celkem úsporně – 1 střední odbavené zavazadlo (asi 17 kg), 7 kg příruční batoh a syn dětský batoh. A nakonec jsme Aerobus stihli naprosto v pohodě, dokonce jsme ještě asi 15 minut čekali. Když jsme přišli k pásu, kufry hned začaly jezdit a náš byl asi 4. v řadě.
Aerobus stojí hned před příletovou halou a stojí 8 EUR zpáteční (platí rok), jednotlivá jízda 5 EUR a dětská jízdenka 2,5 EUR. U dětské se nedá koupit zpáteční.
Vystupovali jsme na zastávce 23. Odtud jsme to měli k našemu ubytování asi 5 minut pěšky.
Vyhledavač letenek – https://www.skyscanner.cz/
NH Vienna Airport Conference Center
Regiojet (bus z Brna do Vídně) – https://www.regiojet.cz
Gepard Express (další možnost dopravy do Vídně – nemám zatím osobní zkušenost) – https://www.gepardexpress.com/brno-wien-airport
Aplikace Vienna Airport https://play.google.com/store/apps/details?id=at.viennaairport.mobile&hl=cs
Aerobus
Ubytování ve Funchalu
Ubytování je ve Funchalu levné. Nechtěla jsem hotel, přijde mi, že s rodinou to ani ve 4* hotelu není žádný luxus, když se v malém pokoji musí roztáhnout přistýlka a musíme spát i se synem ve stejné místnosti, když jsme zvyklí z domova, že má vlastní pokoj…. Takže volba byla jasná, žádný hotel, ale byt přes Booking.com. Vybrala jsem záměrně byt v Sao Martinho – Blue sea apartment, 2+kk.
Psala jsem majiteli, kdy přibližně přijedu. Žádné bližší informace mi nedal, a v popisu na Bookingu se psalo, že recepce je otevřená 24 hodin. Když jsme přijeli, tak nikde nikdo a žádná recepce v domě nebyla. Když někdo vycházel ven, tak nás pustil dovnitř, ptala jsem se na recepci a odkázal mě na malou kancelář hned za vchodem, ale to byla spíš kancelář správy domu a byla zavřená. A tak jsem majiteli zavolala a on řekl, že tam bude do 10 minut. Asi za 15 minut přijela jeho dcera, aby nám předala klíče. Check-out probíhal tak, že stačilo hodit klíče do schránky.
V bytě byla samostatná ložnice a v obýváku s kuchyní byla rozkládací sedačka. Ubytování bylo fajn, akorát tam bylo hrozně málo úložných prostor a ani žádný věšák kam by se daly pověsit bundy nebo pláštěnky. Takže můj šikovný manžel takhle jednou pověsil pláštěnku na bodové světlo. Rozsvícené bodové světlo. Za chvíli začal chodit po bytě, co to tam smrdí, že se něco pálí. Nemohla jsem přijít na to co to je, na plotně nic nestálo. A po chvíli jsme zjistili, že to byla ta synova pláštěnka, kterou dal manžel na rozsvícené světlo :p Takže teď bude synovi pršet na hlavu – má v pláštěnce asi tak 5 cm díru :p
Vařit jsem se zrovna nechystala, co se týče vybavení kuchyně, tak tam byly základní věci jako talíře, skleničky, hrnečky, pár hrnců atd.
Manželská postel v ložnici nebyla nic moc. Já jsem zvyklá na klasické dvojlůžko, ale tohle bylo jen takové to 1,5 lůžko s jednou velkou matrací. Navíc matrace byla pružinová a tak jsem cítila každé manželovo otočení. A ještě na posteli bylo jedno společné prostěradlo a velká společná deka. Na to teda taky nejsem zvyklá.
Ubytko bylo fajn, ale nedoporučila bych vám ho. A proč bych to taky dělala, když vám brzy budu moci nabídnout něco mnohem lepšího – náš byt 3+1 🙂 Tady nebudou žádné nepohodlné rozkládací sedačky a manželská postel menší velikosti. Bude tam 6 standardních postelí, velké skříně se spoustou úložného prostoru, komora, prostorná terasa, kde budete moci klidně posnídat, povečeřet nebo jen tak posedět u vína. A kdekoliv v ulici je bezproblémové parkování pro půjčené auto.
Blue sea apartment
Busy ve Funchalu
Protože jsme měli půjčené auto na 3 dny, tentokrát jsme využívali jen busy po Funchalu, protože na první 3 dny jsme měli v plánu pořádně prozkoumat Funchal a Sao Martinho.
Ve Funchalu jezdí autobusová společnost Horarios Funchal.
http://www.horariosdofunchal.pt/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1
Jednotlivé lístky u řidiče stojí 1,95 EUR a dětský 0,95 EUR.
Je rozhodně výhodnější koupit si nabíjecí kartičku Giro, která nemá omezenou platnost a dá se využít teda i na další dovolené. Giro se dá koupit např. v centru v obchoďáku Anadía (https://mapy.cz/s/gurapezoco), kde má Horarios Funchal prodejní místo. Sami si zvolíte, na kolik jízd chcete kartičku Giro nabít. Dobíjet se dá opět zde nebo v různých tabácích apod., na ulici je vždy vidět žlutá značka Giro, podle které poznáte, že tam je prodejní místo.
http://www.horariosdofunchal.pt/index.php?option=com_content&task=view&id=65&Itemid=247
Co se týče jízdních řádů, tak je takový nešikovný, že jak na oficiálním webu, tak na vyvěšeném jízdním řádu na zastávce je pouze čas odjezdu z konečné. Pokud člověk nastupuje někde uprostřed trasy tak není úplně lehké odhadnout přesný čas odjezdu, je lepší teda chodit na zastávku vždy dřív.
Co se busů týče, je lepší spolehnout se sám na sebe a aplikace v mobilu, než se ptát místních. Jednou jsme si nebyli jistí odkud bus jede a na který směr tedy vlastně koukat a odhadnout tedy čas odjezdu. A oba místní nám poradili špatně. Mě se to nezdálo, tak jsem to hned zkusila radši vygooglit a zjistila, že nám to řekli špatně.
Jak se zorientovat v busech
Google maps
Co se týče orientace, co kam jede, tak mi přijde nejjednodušší Google maps – stačí kliknout na ikonku busu a ukáže to, která čísla autobusu odtamtud jezdí a ukáže to i trasu kudy autobus jede od začátku trasy až po konečnou.
Moovit
Dále dobře funguje Moovit, lze hledat přímo na webu nebo v mobilní aplikaci
Web – https://moovitapp.com
Mobilní aplikace – https://play.google.com/store/apps/details?id=com.tranzmate&hl=en
Zadáte, odkud kam chcete jet a ukáže to jednotlivá čísla busů a časy odjezdů a mapu trasy
Rome2rio
Dobré je i Rome2rio, jak web, tak mobilní aplikace
Web – https://www.rome2rio.com
Mobilní aplikace – https://play.google.com/store/apps/details?id=com.rome2rio.www.rome2rio&hl=en
Zadáte, odkud kam chcete jet a ukáže to jednotlivá čísla busů a časy odjezdů a mapu trasy
Autopůjčovna – Funchal Easy
Vybrala jsem autopůjčovnu Funchal Easy, na kterou byly na Facebooku výborné recenze. Autopůjčovnu můžu jen doporučit, byli jsme maximálně spokojení, příště budeme půjčovat rozhodně opět tady.
Nebyla potřeba žádná kreditka, ani žádná záloha, auto bylo plně pojištěno, takže říkali, že kdybychom auto někde škrábli, že to nemusíme řešit, když je to plně pojištěné.
Ceny byly dobré, vzali jsme Renault Clio, kde psali, že už stačí do hor a opravdu se s ním jezdilo dobře, motor byl dost silný.
Takhle v únoru při včasné rezervaci dopředu byla cena na den 30 EUR, 3 EUR za dětský podsedák a protože jsme nechtěli vracet auto do 18:00, připlatila jsem si příplatek 15 EUR za vrácení mimo pracovní dobu, abychom ho mohli vrátit do 20:00 (kdybychom bydleli v hotelu, tak šlo auto vrátit tam, ale protože jsme bydleli v soukromém bytě, tak to nešlo).
Navíc nám vyhovovalo, že sídlí právě v Sao Martinho, takže pro nás vyzvednutí i vrácení bylo pohodlné. Auto jsme měli půjčené na 3 dny
Den 1
Přílet + pláž Praia Formosa
Dovolená to byla úžasná, říkáme jí haluzový týden. Tolik náhod a štěstí, prostě jedna velká haluz.
Poté co jsme se ubytovali, jsme se šli projít na Praia Formosa. Byly pěkné vlny a syn si vyhrál na břehu, jak se snažil před vlnami prchat. Manžel seděl opodál na kamenech. Pak jsem tam přišla i já a syn a povídali jsme si. Během chvíle nás jedna vlna tak trochu spláchla – já stihla teda naštěstí uskočit, manžel teda ne, jen konstatoval „jéééé velká vlna“ a přestože fakt byla větší než ostatní, seděl si pohodlně dál. Nejvíc to schytal syn, ten byl pěkně mokrý. A tak jsme se vydali zpět na byt. Syn už teď byl nadšený a už teď říkal, že to je nejlepší jeho dovolená a nadšení pro Madeiru mu vydrželo.
Na večeři jsme zašli do restaurace Papa Manuel kousek pod naším ubytováním. Dali jsme si Pizzu (8 EUR a Prego normal – bolo do caco s plátkem hovězího). Před jídlem nám sami přinesli ještě malou mističku se zelenými olivami a tremoco (lupina – druh luštěniny, něco jako fazole ve slaném nálevu, mě to moc chutná), na pití jsme si dali Brisa de maracujá (1,5 EUR).
Papa Manuel
https://goo.gl/maps/aaUhbkJEmJo4mWZb6
Pizza – 8 EUR
Prego normal – 4,2 EUR
Den 2
Prohlídka Funchalu – São Martinho
Na druhý den byl plán jasný. Priorita byly byty a důkladná prohlídka Sao Martinho. Ráno jsme se vypravili autobusem do Nazaré. Bylo to jen kousek, ale pořádně do kopce a tak jsme se těch pár zastávek busem svezli. Lístek pro dospělého stál 1,95 EUR a dětská 0,95 EUR, ale když řidič viděl, že jedem jen pár zastávek, tak nám lístek za syna nezaúčtoval.
Procházeli jsme jednu ulici po druhé, aby až uvidíme nějaké fotky, abychom hned poznali, o kterou ulici se jedná. Brzy jsme se přesvědčili, že opravdu chceme Nazaré, tahle čtvrť se nám prostě líbí – je klidná, jsou tam moc pěkné aleje stromů, parky, dětská hřiště, je tam veškerá občanská vybavenost – obchody, ovoce zelenina, lékárna, pár výborných restaurací, blízko do centra i na pláž a k bazénům.
Co se týče výběru bytu, měli jsme pár hlavních kritérií – cena, u 2-4. patra výtah a slušný stav, abychom nemuseli řešit nějakou rekonstrukci na dálku. Ale říkala jsem si, že průměrnou kuchyň bych případně přežila, za rok co jsme byty sledovali, byly kuchyně vesměs spíše podprůměrné. Zjistili jsme, že ten výtah by mohl být problém, dost domů bylo bez výtahu, ale v některých ulicích mají teď projekt na zabudování výtahů. A tak jsme obcházeli jednotlivé ulice a občas nakoukli přes dveře, abychom zjistili, kde všude jsou výtahy. Když jsem občas viděla někoho místního, tak jsem se jich zeptala – naštěstí mluvím portugalsky, tak to nebyl problém. Jedna paní se s náma dala hned víc do řeči a říkala, že ví o někom, kdo teď prodává byt. Nedovolala se mu, ale vyměnily jsme si čísla a odpoledne mi volala a předala telefon na jednoho realiťáka. Naštěstí sám pak psal přes WhatsApp, ale nic z toho nekáplo, nic zajímavého v nabídce neměl.
Domy tady mají vnitrobloky, někdy s dětským hřištěm, sportovním hřištěm, někdy s hezkým parkem a některé mají vlastní malinké zahrádky, kde si lidé pěstují třeba nějakou zeleninu a někdy tam mají třeba i pár banánovníků.
V dalších blocích jsme si všimli, že některé domy mají i dvorek nebo takovou terásku. Většina byla teda fakt ošklivá, lidi tam neměli žádné hezké posezení a často jen samé květináče a nepořádek. Pak jsme procházeli kolem jedné a já manželovi říkám „koukej, tahle jediná je hezká, velká, čistá, jen ten stůl a židle vyměnit a fakt moc hezká terasa, tahle by se mi líbila“. To jsem ještě netušila, že přesně do tohoto bytu půjdeme za 3 dny na prohlídku a o další 2 dny později budeme mít podepsanou smlouvu 🙂
Oběd
Restaurace Entre amigos
Když byl čas oběda, vydali jsme se k nedaleké restauraci Entre amigos. Teda pro nás je čas oběda dříve než pro Portugalce a tak jsme se v 11:30 dozvěděli, že sice už mají otevřeno, ale vařit začínají vařit až od 12:30.
Ale naštěstí podávali už bolo do caco, úžasné pečivo, které se podává jako předkrm s bylinkovým máslem s česnekem. Tady měli i s trhaným kuřetem, to bylo taky moc dobré, ale mě stejně nejvíc chutná základní varianta s bylinkovým máslem. Trochu nás to zasytilo a řekli jsme si, že tu počkáme do oběda.
Bylo krásné počasí, hlásili sice nějakých 18°C, ale i ve stínu bylo pocitově tak 20, měla jsem normálně krátký rukáv. Z této restaurace je krásný výhled na celý Funchal.
K jídlu jsme si dali espadu (tkaničnice) a manžel hovězí a dvoje domácí hranolky, jedny normální a jedny batátové. Porce jsou všude fakt velké, takže nám stačily vždy 2 jídla a bolo do caco, syn by opravdu sám celou porci nesnědl.
Restaurace Entre Amigos – https://goo.gl/maps/AU5SMPzPMDUFtL4g7
Espada – 8,5 EUR,
Hovězí nudličky – 8 EUR, hranolky 2,5 EUR,
Bolo do caco – 1,5 EUR
Jídlo tu bylo výborné, takže jsme tu byly pak ještě několikrát.
Frutaría – Ovoce zelenina
Po obědě jsme šli projít ještě zbytek ulic v Nazaré, které nám zbývaly.
Při první návštěvě Madeiry jsme jednou se sestrou jely stopem, protože nám ujel poslední bus z Ponta do Sol. Chtěla jsem koupit někde maracuju za normální cenu a ne za 20 EUR/kg jako na Mercado dos Lavradores v centru Funchalu. Milí Madeiřani nám zastavili v Sao Martinho, kde bydleli a ukázali nám výbornou Frutaría (Ovoce zelenina). Věděla jsem jen, že to bylo někde v Sao Martinho, ale netušila jsem v které části. Jak jsme teď procházeli Nazaré, tak se mi podařilo tento obchod s ovocem najít (Horta Madeira – https://mapy.cz/s/jofoluluzu).
Tento obchod s ovocem je opravdu výborný, nejlepší, na který jsem ve Funchalu zatím narazila. Únor se zdál na ovoce ještě lepší než červen. Měli zde 2 druhy maracuji jen za 6,50 EUR/kg, rok a půl předtím v červnu 8 EUR/kg, dále jsem koupila nesperas (lokvát), ty mi fakt moc chutnaly, anonu, a ještě eugenii (pitanga) a tamarillo (rajčenka).
Prohlídka bytu
Na 18:30 jsme měli už z domova domluvenou prohlídku bytu 3+1 v Nazaré s realitkou Prediguía.
Sraz jsme měli u hypermarketu Continente Modelo. Žádný z realiťáků nedávali sraz přímo před bytem. Fotky jsme neviděli, protože ten byt ještě nebyl oficiálně v nabídce. Nás i realiťačku naštvalo, že majitelka měla hodinu zpoždění. Čekání jsme teda strávili taháním rozumů z realiťačky, abychom zjistili co nejvíc o procesu koupě bytu na Madeiře. Při prohlídkách jsem měla od manžela nakázáno mluvit anglicky, abychom měli jistotu, že rozumíme všemu. Portugalsky mluvím, ale rozumím hůř.
Po hodině dorazila majitelka a šla nám ukázat byt. Byt se nám nelíbil, koupelna nic moc, kuchyň taky, obojí k rekonstrukci, jen podlahy byly nové. A za byt chtěla 90 000 EUR. Takže o tomhle jsme ani neuvažovali. Když jsme odcházeli, majitelka nás všechny opusinkovala, nejvíc mého syna. Puse na tvář se nevyhnul ani můj manžel, který tyhle projevy nesnáší, ale jemu se jaksi nepodařilo uniknout, i když ona měla tak 160 cm a manžel 186 cm, tak si ho zvládla přitáhnout a vlepila mu jednu pusu na tvář.
Tento den jsme se dozvěděli, že padla prohlídka druhého bytu, o kterém jsme teda hodně uvažovali už před odjezdem na Madeiru, byl celý zrekonstruovaný a s výhledem na moře. Ale zrušení prohlídky nás nakonec vůbec nemrzelo, protože tenhle byt už nebyl v Nazaré, ale o kus níže v Amparo a tahle konkrétní část Amparo se nám vůbec nelíbila – žádná zeleň, naproti staveniště atd.
Ta stejná realitka Pink real ještě ten den poslala další nabídky bytů, zaujal nás jeden z nich a rychle jsem domluvila prohlídku na druhý den.
Restaurace Tourigalo – Take away
Z toho čekání na majitelku jsme už byli unavení, tak už se nám nikam na večeři nechtělo a tak jsme zašli jen do restaurace Tourigalo, která byla kousek odtud a jídlo zde bylo na váhu, podobně jako v samoobslužné restauraci v supermarketu Pingo doce. Jídlo zatavili do misky a dalo se vzít sebou. Výběr byl slušný, několik druhů mas a příloh. Vybrala jsem slušnou porci hovězích kostek s omáčkou a 4 kuřecí paličky s omáčkou. 2 paličky jsme už ani nezvládli sníst a za tohle všechno jsem dala jen 7,88 EUR (porce pro 2 dospělé a dítě). A dokonce omáčku nevážili dohromady s masem, nabrali maso, zvážili a až pak přidávali omáčku. Jídlo bylo moc dobré.
Tourigalo – Take away – https://goo.gl/maps/iaJcPS4GD7szV2TPA
Den 3
Centrum Funchalu
Dopoledne jsme se rozhodli prohlídnout si centrum Funchalu. Od našeho ubytka jezdil do centra bus 1,2 a 4, jeli jsme busem 4.
Nejdřív jsme zašli do obchoďáku Anadía, kde má kancelář autobusová společnost Horario Funchal a koupili jsme si tam kartičku Giro, na kterou jízdné vyjde levněji (dospělý 1,25 EUR místo 1,95 které se platí u řidiče). Bylo třeba koupit si 3 kartičky, ale nejsou na jméno a mají neomezenou platnost. Člověk si je pak může dobíjet. Věděli jsme, že za chvíli budeme mít auto a tak jsem každému nabila 5 jízd.
Horarios Funhal
http://www.horariosdofunchal.pt/index.php?option=com_content&task=view&id=65&Itemid=247
Anadía – https://mapy.cz/s/gurapezoco
Zona Velha
Pak jsme si prošli Zona Velha s malovanými dveřmi. I když jsem tuhle část navštívila už při první návštěvě se sestrou, tak tentokrát jsme viděli ještě mnohem víc pěkných malovaných dveří, protože restaurace ještě byly zavřené.
Bolo de caco
Pak jsme si dali na ulici bolo do caco chourico – to je taky bolo de caco, ale na ulici ho podávají např. se salámem nebo třeba se slaninou a sýrem.
Místa, kde se dá koupit, jsou v centru téměř na každém rohu a standardní cena je 2,5 EUR.
Moje nejoblíbenější místo je v ulici Rua Dr. Fernao de Ornelas, kam jsme už při první návštěvě Madeiry chodily se sestrou nejraději, bylo to v ulici, kde jsme měly ubytko.
https://goo.gl/maps/puezVEn9RbPrkWNJA
Mě osobně nejvíc chutná právě varianta se salámem a pak jako předkrm v restauraci jen s bylinkovým máslem a česnekem.
Mercado dos Lavradores
Poté jsme navštívili Mercado dos Lavradores. Už od minulé návštěvy jsem věděla, že tady to je fakt jenom na koukání, protože vše je tu opravdu předražené, maracuja tu stojí tak 20-25 EUR/kg a někde asi je cena podle nálady, protože už jsem slyšela i o případech, kdy za 3 maracuji chtěli 60 EUR. Manžel mě ještě varoval, ať hlavně nic neochutnávam, aby pak nebylo trapný, že nic nekoupím. Samozřejmě nás lanařili, ať ochutnáme, z lžičky nám kápli trochu maracuji na hřbet ruky. Poté co jsme to se synem slízli, poděkovali jsme a klidili se radši pryč. Prodavač hned na nás, jestli nechceme koupit a já na to že ne, protože to má předražený, že jsem maracuju včera nakoupila za 6,5 EUR/kg… to jste měli vidět ten jeho pohled. O patro výš nás lanařila další prodavačka, ať ochutnáme, tak jsem jí řekla, že ochutnáme, ale že určitě nic koupit nechceme. A ona „však nikdy nevíte, třeba vám něco zachutná.“ Dala nám ochutnat asi 4 druhy maracuji, a ještě asi další 2 druhy ovoce. Už mi to bylo blbý, tak jsem poděkovala a chtěli jsme odejít a ona jestli nechcem ochutnat ještě něco dalšího. V tu chvíli mi došlo, že bych ráda ještě ochutnala plod monstery – při první návštěvě jsme si jednu koupili a pak ještě natrhali půl batohu v přírodě, ale vše letělo do koše, protože i po příjezdu domů pořád nebyla zralá a chutnalo to jak banán se skelnou vatou. Když jsem ochutnala tentokrát, tak to bylo lepší, jak to bylo zralé, ale pořád tam byla v krku trošku ta dráždivá chuť. Nebylo to špatný, ale nic co bych si musela kupovat.
Pak jsme si prohlídli ještě část s rybami, espadas (tkaničnice), tuňáky atd.
http://www.visitmadeira.pt/en-gb/explore/detalhe/mercado-dos-lavradores-(farmers%e2%80%99-market)
Frutaría do Anadia
Dále jsme zašli pro nějaké ovoce do Frutaría do Anadia – kousek pod obchoďákem Anadia (nemam přesny odkaz, zde je Anadía, stačí jít jen dolů kousek směrem k moři – https://mapy.cz/s/hujebehaga), ulice Rua de Visconde Anadia – teď před týdnem měli banánové maracuji za 4,95 EUR). Pokud jste v centru a chcete nakoupit ovoce za slušnou cenu, určitě tenhle obchod můžu doporučit. Obecně v samostatných obchodech s ovocem a zeleninou (Frutaría) bývá mnohem lepší výběr exotického ovoce než v supermarketu.
Pak jsme chtěli jít na oběd v 11:00, ale v restauraci, kterou jsme vybrali, opět ještě nevařili, až od 12:00. A tak jsme se šli ještě projít. Kousek od Katedrály Sé se nacházela jedna agentura na správu bytů, která mi před pár měsíci ani neodpověděla na mail s několika dotazy a tak jsme se rozhodli, že tam zajdeme osobně. Dole jsme ale nemohli najít žádnou ceduli, v kterém patře sídlí a tak jsme se rozhodli vyjet do posledního 4. patra a jít postupně dolů a příp. se někoho poptat. Měli tam otevřené dveře a tak jsem se zkusila zeptat, kde sídlí agentura na správu bytů a paní, že tady, ale zodpovědná osoba tam teď není. Tak si na nás vzala telefon a slíbila, že kontakt předá. Paní pak opravdu za pár dní zavolala a poslala jejich nabídku.
Jardim municipal
Pak jsme ještě zašli na chvíli do Jardim municipal. Je to můj oblíbený park, najdete tam stromy z celého světa, vždy s cedulkou s názvem a lokalitou odkud strom pochází.
Oběd
Pak jsme se vydali konečně na ten oběd. Vybrala jsem restauraci Cantinho dos amigos. My si se synem dali dohromady tuňáka s cibulí (11 EUR i s přílohou), manžel hovězí steak (Bife com molho Madeira – 12 EUR i s přílohou) a samozřejmě bolo do caco. Na pití jsme si vždy dávali naší oblíbenou jablečnou a maracujouvou Brisu.
Cantinho dos amigos – https://goo.gl/maps/koL1dr766p8Ws5Mg6
Bife de atum – 11 EUR i s přílohou
Bife com molho Madeira – 12 EUR i s přílohou
Po obědě jsme pomalu jeli zpět do Sao Martinho, protože na 16:00 jsme měli domluvenou prohlídku bytu. Vystoupili jsme o zastávku dřív u obchoďáku Forum Madeira, abychom zašli ještě do realitky Era. Na webu jsme je hodně sledovali a měli nejlepší nabídky. Šli jsme se poptat na jeden byt 4+1 co vypadal dobře, ale bohužel tento byt neměl výtah a tak z prohlídky nic nebylo. Realitní makléř Joao Pedro byl moc sympatický a dozvěděli jsme se od něj spoustu užitečných informací o procesu koupě a o madeirském trhu s realitami. Zapsal si můj kontakt a slíbil, že se v případě nějaké zajímavé nabídky ozve. Ze všech 3 realiťáků se kterými jsme jednali, mluvil i nejlépe anglicky.
Era – https://www.era.pt
Prohlídka bytu
Na 16:00 jsme měli sraz v Nazaré u kostela s realitkou Pink real, abychom si šli prohlídnout další byt 3+1. Byt byl v prvním patře bez výtahu a byl to majetek banky, takže od někoho kdo neplatil hypotéku a byt mu zabavili. Podlahy byly slušné, ale kuchyň byla hrozná, ta by se musela zrekonstruovat. Koupelna taky nic moc, dlaždičky v pohodě, ale sprchový kout a koupelnová skříňka by se taky musela vyměnit. Normálně bysme o takovém bytu k rekonstrukci asi neuvažovali, ale realiťák říkal, že oni zdarma nechají udělat nabídku a rozpočet na rekonstrukci a my se jen rozhodneme, jestli do toho s nima půjdeme a oni pak vše zařídí. A protože ten byt byl za pouhých 70 000 EUR, tak jsme se rozhodli do toho jít a koupit ho. Kývli jsme tedy na místě, že máme zájem. Ale pocit štěstí netrval dlouho, v tuto chvíli jsme ještě netušili, že tahle koupě nakonec neklapne.
Po prohlídce jsme se vydali opět do restaurace Entre amigos, přišli jsme v 17:00 a dozvěděli jsme se, že na večeři je opět brzo, vařili až od 19:00. Tak jsme si dali jen bolo do caco s bylinkovým máslem a jedno s kuřetem. Bolo do caco bych mohla jíst stejně pořád, zbožňuju ho. Dělám ho i doma, není špatný, ale originál je prostě originál… I syn prohlásil, že tenhle je mnohem lepší.
Den 4
Levada dos Piornais
Ráno na 10:00 jsme měli domluvenou schůzku s realiťačkou z Pink real, abychom začali podnikat další kroky ke koupi bytu. Zavedla nás do kanceláře kousek od katedrály Sé a začala mi v portugalštině vysvětlovat celý proces koupě a věci jako daň z nabytí apod. Chtěla jsem, ať mluví anglicky, ale řekla, že nemá angličtinu natolik dobrou, aby tohle dokázala vysvětlit. Naštěstí se přizpůsobila mojí znalosti a mluvila pomalu a tak jsem jí rozuměla naštěstí prakticky všechno.
Finanční úřad – zařízení NIF
Poté co nám vše vysvětlila, jsme se vydali na Finanční úřad (https://goo.gl/maps/EXgAxwz1x7nnwgEt9), abychom si s manželem zařídili NIF, portugalské identifikační číslo, které je potřeba na jakékoliv jednání s úřady atd. Tam to bylo celkem rychlé, fronta nebyla velká. Úřad na mě působil jako úřady v ČR, na přepážce seděl pán před důchodem, který klikal naše data do počítače asi tak rychlostí 10 úhozů za minutu. Vyřízení NIF stojí 10 EUR /osoba, takže nás to stálo 20 EUR.
Založení účtu v bance Santander
Poté jsme vyrazili do banky Santander založit účet (https://goo.gl/maps/JQpREf6aHXmyzK457). Byla tam šílená fronta. Ještě než jsme se dostali na řadu, tak přišla špatná zpráva – tento byt nekoupíme, že prý už nepřijímají další nabídky. Až teď jsme se dozvěděli podrobněji, jak to s těmito byty od banky chodí. Přijímají víc nabídek a pak je uzavřou a analyzujou, a pokud je víc zájemců, byt dostane ten, kdo nabídne víc. Nevím, jestli to tak je u všech bytů, kde je majitelem banka, ale tohle nám na začátku nikdo neřekl. Realiťačka ale říkala, že když už jsme tam, tak bude lepší rovnou ten účet zařídit, abychom byli připravení na další, až se nějaký objeví.
To jsem ještě netušila, jak to bude složité. Dostala jsem informaci, že je potřeba poslední výplatnice z práce, to bylo v pohodě, výplatnice jsme měli elektronické. Ale pak ještě chtěli Potvrzení o zdanitelných příjmech za celý předchozí rok…no, nevím jak vy, ale tenhle dokument sebou na dovolenou opravdu nevozím. Ptala jsem se realiťačky po mailu, co vše je potřeba na koupi bytu a bylo mi řečeno, že jen občanka, kde je trvalé bydliště a pas. Naštěstí jsem HR, takže jsem jen zavolala kolegyni, jestli sedí zrovna u počítače a jestli by mi nemohla POZP poslat. Takže jsem měla dokument do 5 minut. Asi za půl hodiny jsme se konečně dostali na řadu.
Bankéřka anglicky nemluvila a tak nastala další výzva s mou znalostí portugalštiny. Tady to bylo horší, bankéřce jsem rozuměla dost blbě. A tak mi realiťačka překládala z portugalštiny do portugalštiny. Jí jsem rozuměla opět bez problémů. S bankéřkou jsme takto seděli asi hodinu a půl, založení účtu pro cizince je fakt dost složitý. Milion papírů, spousta podpisů, doložení Potvrzení o zdanitelných příjmech, poslední výplatnice a pak spousta otázek kde pracuju, jaká je moje pozice, jak dlouho tam pracuju, jak velké máme úspory a odkud pocházejí (jestli třeba z úspor nebo z dědictví), jestli máme vlastní byt a jestli je na něm hypotéka a jakou hodnotu má přibližně náš majetek…. Ano, tohle všechno na pouhé založení bankovního účtu… jak by pak vypadalo zařizování hypotéky? To bych jako cizinka opravdu řešit nechtěla…
Po hodině a půl jsme se konečně dobrali konce a účet byl založen. Chtěla mi ještě zřídit internet banking, ale zrovna to nějak nefungovalo, tak mi jen ukázala jak na to a já si to pak udělala po návratu do ČR, protože z mobilu mi to taky pořád nefungovalo. Bylo potřeba vyplnit pár údajů a pak mi hned vzápětí někdo z banky volal, aby dokončil aktivaci. Naštěstí měli na lince někoho, kdo mluvil anglicky, u těchto důležitých věcí se přece jen s angličtinou cítím líp.
V ČR člověk po založení účtu dostane docela dost podepsaných papírů, ale tady si celý asi půlcentimetrový štos nechala bankéřka a mě zůstal jen jeden papír s číslem účtu a doklad o vložení vkladu (musela jsem vložit v hotovosti do banky 150 EUR). Sice to jsou moje úspory, ale tyhle peníze už vlastně neuvidím, budou je postupně požírat poplatky za vedení účtu – v Santanderu 6 EUR měsíčně. A to jsem si myslela, že jen české konzervativní banky mají poplatky…
Realiťačka se s náma pak rozloučila a informovala nás, že až uvidíme jiný byt, klidně u jiné realitky, ať jí kontaktujeme a ona nám domluví prohlídku, protože prý realitky takto spolu spolupracují.
Už jsme měli hlad a tak jsme se vydali na oběd opět do Cantinho dos amigos. Doprovázely nás pocity smutku, protože za tuhle cenu se nám byt líbil, i když by ještě nějakou částku spolkla rekonstrukce. Takže noc s pocitem štěstí vystřídal smutek, ale to jsme ještě netušili, že na nás čeká mnohem lepší byt.
Oběd Cantinho dos amigos – https://goo.gl/maps/koL1dr766p8Ws5Mg6
Vepřový plátek s dijonskou hořčicí (Filete de porco com molho Dijon) – 10,5 EUR i s přílohou
Espada com banana – 8 EUR i s přílohou
Levada dos Piornais
Pak jsme se vrátili do Sao Martinho a manžel si šel odpočinout a my se se synem vydali na Levadu dos Piornais. V 18:00 jsme si měli vyzvednout auto v autopůjčovně, a proto jsme šli jen kus levády (https://mapy.cz/s/cugajapaju). Je to městská leváda, takže nepatří k těm nejkrásnějším (aspoň ten kus co jsme šli), ale je to fajn procházka, kolem jsou banánové plantáže a je odtud hezký výhled na Funchal.
Autopůjčovna Funchal Easy
V 18:00 jsme si šli vyzvednout auto do autopůjčovny Funchal Easy, která byla v Sao Martinho, kousek od našeho ubytka. Autopůjčovnu můžu jen doporučit, byli jsme maximálně spokojení, příště budeme půjčovat rozhodně opět tady.
Pak mi k večeru přišel email od Joaoa z Ery, že má v nabídce nový byt, kde pán snížil původní cenu a tudíž odpovídá našemu finančnímu limitu, ale že se mu v systému něco pokazilo a neuložilo se mu moje číslo, a proto píše email a chtěl s námi domluvit prohlídku na čtvrtek či pátek. Chtěli jsme co nejdřív a tak jsem mu odpověděla, že bychom si rádi byt prohlídli ve čtvrtek. Ale nebyla jsem si jistá, jestli to stihneme na další den zařídit, jestli už nešel domů, protože na email už neodpovídal. Když jsme ale jeli s půjčeným autem a manželovi se napoprvé nepodařilo zaparkovat někde u Forum Madeira, tak zajel k našemu ubytku a rozhodl, že nakoupit půjdem pěšky. Byla jsem trošku rozmrzelá, bylo to sice jen cca 700 m tam a 700 m zpět, ale zpátky do pěkného krpálu a když už máme auto tak proč bychom měli chodit s nákupem pěšky? A další náhodička nás potkala. Za rohem od našeho ubytka míříme k Forum Madeira a manžel mě najednou zastavil, že jsme právě prošli kolem Joaoa, našeho realiťáka z Ery. Já si ho vůbec nevšimla. Tak jsem si pak dělala z manžela srandu, že tady má důkaz, že nekoukám po jiných chlapech, ani po takových krásných jako je Joao (vypadal úplně jako Ricky Martin).
Joao se bavil s nějakým chlápkem po prohlídce bytu a tak jsem si ho jen dovolila vyrušit, jestli na nás bude mít pak chvilku, abychom domluvili tu prohlídku. A on že jo a ať mu dáme 5 minut. My stáli pár metrů od něho a trpělivě čekali. Syn říkal, že to je portugalských 5 minut – byla z toho totiž půlhodina. A ještě ke všemu na nás úplně zapomněl, protože jak se s pánem rozloučil, rozběhl se úplně na opačnou stranu, než jsme stáli my. Tak jsem ho doběhla a zeptala se, jestli má čas domluvit tu prohlídku. On se omlouval, že na nás úplně zapomněl. Nám to čekání ani nevadilo, byli jsme rádi, že to budeme moci domluvit osobně. Vlastně jsme moc informací neměli, jen že ten byt majitel zlevnil a je pod naším cenovým limitem, ale přesnou cenu nám neřekl. No, byl přesně na našem cenovém maximu…
Pingo doce – samoobslužná restaurace
Poté jsme zašli na večeři Forum Madeira do supermarketu Pingo doce, kde je samoobslužná restaurace Sabores ao kg. Jídlo je tam velmi levné 8,99 EUR/kg. Samozřejmě v klasické restauraci je to lepší, ale mě tady chutná, je tu na výběr několik druhů mas (vždy kuřecí, ryba, vepřové) a několik druhů příloh a saláty.
Pingo doce (Sao Martinho) – samoobslužná restaurace – https://mapy.cz/s/pamefuledo
Den 5
Câmara de Lobos, Cabo Girão, Encumeada, Paul da Serra, Fanal, Ribeira da Janela
Prohlídka bytu
Na 11:00 jsme měli domluvenou prohlídku bytu v Nazaré přes realitku Era. Sraz jsme měli opět dole kousek od kostela. I když pán zlevnil, cena byla akorát na hranici našich možností. Jako slevu jsme to nebrali, protože původní částka byla směšná, sám realiťák se ho snažil přesvědčit na nižší cenu, protože říkal, že za tuhle částku by to v tuto chvíli opravdu neprodal. A protože to bylo opravdu na hraně našeho rozpočtu, kolik jsme za byt byli ochotní dát, tak jsme si říkali, že by musel být opravdu hezký, abychom o něm uvažovali.
A byl opravdu moc hezký. Věděla jsem hned, že ho prostě chci a že manžela musím překecat. Byt je velký, obývák 17m, jeden pokoj 15m a druhý pokoj 11m. Ve všech pokojích je nová podlaha, byt byl opravdu pěkný čistý, udržovaný, koupelna také krásně zrekonstruovaná, to se oproti těm dalším 2 bytům co jsme viděli a bytům co jsme viděli na fotkách, fakt nedalo srovnat. V pokojích jsou 2 obrovské vestavné skříně, takže ty tam naštěstí zůstanou. Jsou tam i 2 velké komory, což je super, úložného prostoru není nikdy dost. Vstupní hala je slušně velká, tak tam by se určitě dala udělat jídelna, majitelé tam teď měli takové posezení a stůl. Kuchyň je taky hezká a prostorná se spoustou úložného prostoru, opět se s naprostou většinou bytů co jsme viděli z fotek, nedala srovnat, kuchyně ve většině bytů byly dost tragické. Za kuchyní je ještě takový prostor, kde měli majitelé lednici, mrazák atd. Z kuchyně se jde na terasu, která je pěkně velká, to bude velmi příjemné posezení. Je tam i pidi zahrádka, kde jsou 4 banánovníky, už na nich byl krásně velký trs banánů. Teda ani ve snu mě nenapadlo, že na své zahrádce budu mít banánovníky. A nad terasou je taková malá městská zahrádka, ale prý si tam můžeme dát co chceme, že to prý město neřeší. Ta terasa mě dostala, mám ráda snídaně a večeře na čerstvém vzduchu, což při madeirském klimatu půjde prakticky kdykoliv. V tu chvíli mi došlo, že to je vlastně ta terasa, která se mi jako jediná líbila, když jsme procházeli Nazaré. To je náhodička 🙂
I okolí je moc hezké, z jedné strany vnitroblok se stromy a zelení, z druhé strany vnitroblok s dětským hřištěm. A hned přes ulici krásný parčík.
Lokalita je super, je to 2,1 km od Praia Formosa (kousek od bytu je zastávka s přímým autobusem na pláž), 2,7 km na přírodní lávové bazénky Doca Cavacas a 1,8 km k bazénům Lido. Do centra je to taky kousek, pouhých 2,5 km. Za mě ideální lokalita. Občanská vybavenost taky perfektní – hypermarket Continente Modelo, supermarket Amanhecer, několik restaurací, pekařství, ovoce zelenina, dostupnost busem do centra taky v pohodě.
Byt jsme si prošli ještě několikrát, ale já měla jasno, věděla jsem, že ho prostě chci. Za celý rok, co byty sledujeme, to byl nejhezčí byt, co jsme viděli. Pár jiných slušných tam bylo, ale buď byla škaredá kuchyň nebo koupelna nebo podlahy a tady je úplně vše zrekonstruované, takže nebudeme muset řešit vůbec nic. Po prohlídce jsme to ještě dost dlouho probírali s realiťákem, že to je opravdu na hranici našich možností a že jsme vlastně nebyli v tuto chvíli ochotni utratit tuto částku a on sám pak nadhodil, že můžeme prostě zkusit udělat nabídku na nižší částku a uvidíme, jestli na ní majitel přistoupí. Dohodli jsme se teda s manželem, že zkusíme udělat nabídku o 10 000 EUR nižší. Bylo nám jasné, že o 10 000 EUR nezlevní, ale spíš jsme doufali, že se setkáme někde uprostřed a že třeba aspoň těch 5000 EUR ukecáme. Večer jsme teda Joaovi zavolali naší nabídku a pak nezbývalo než čekat. Ale věděla jsem, že bych to vzala, i kdyby nezlevnil. Joao dokonce i tuhle naší nabídku chtěl oficiálně sepsat, tak jsme večer opět šli do jeho kanceláře, abychom to sepsali. Joao mluvil anglicky dobře, tak jsme s ním mluvili anglicky, aby i manžel rozuměl.
Po prohlídce jsme si opět zašli na oběd do restaurace Entre Amigos, kde už nás číšník dobře znal.
Espada – 8,5 EUR
Trhané kuřecí s mandlemi – 7,5 EUR
Po obědě jsme se vydali na výlet autem po západním pobřeží. Oproti minulé návštěvě jsem se rozhodla, že to tentokrát nebude chodící dovolená, ale vyhlídková. Když jsme díky manželovi mohli půjčit auto, tak jsem chtěla spíš projet co nejvíc míst, hlavně tam, kam bych se busem těžko dostávala.
Camara do Lobos
Nejdřív jsme se zastavili v Camara do Lobos a zaparkovali jsme v parkovacím domě. Prohlídli jsme si vesničku, prošli ulicí, kde najdete opět jinou formu umění než malované dveře v centru Funchalu. Zde si vyhráli s různýma etiketama od Fanty, Coly apod. a na dveřích vytvořili obrazy z etiket.
Cabo Girao
Pak jsme vyrazili na vyhlídku Cabo Girao, druhý nejvyšší útes v Evropě, který je vysoký 580 metrů. Je odsud krásný výhled na Camara do Lobos a na Funchal. Na Cabo Girao jsem byla sice už podruhé, ale viděla jsem ho vlastně poprvé. Při první návštěvě se sestrou byly takové mraky, že jsme neviděly vůbec nic. Je to fakt krásná vyhlídka, která rozhodně stojí za návštěvu.
Encumeada
Pak jsme vyrazili do hor směrem na Encumeadu a zastavovali jsme na různých vyhlídkách s krásným výhledem na hory.
Paul da Serra
Pak jsme projížděli přes Paul da Serra, na celé planině rostly žlutá kvítka. Tady se už počasí začalo kazit a začínalo lehce pršet a místy byla mlha.
Fanal
Další zastákou byl Fanal, na ten jsem se fakt těšila. Rostou zde zvláštně pokroucené stromy (okotea zápašná), které jsou obrostlé mechem. Byla teda škoda, že pršelo, takže jsme si to nemohli v klidu pořádně projít, ale i tak to stálo za to. Byla mlha, jak má být, tady by to snad bez mlhy ani nebylo ono, dodává to místu takovou tajemnou atmosféru.
Ribeira da Janela
Pak jsme zastavili ještě v Ribeira da Janela. Bylo zamračeno, takže tentokrát nemám tak hezké fotky jako při první návštěvě, ale zastavit jsme zde museli. Doma v obýváku máme obraz s fotografií z Ribeira da Janela a tak jsem manželovi a synovi chtěla ukázat to místo, aby viděli na vlastní oči to místo, které máme v obýváku už přes rok na zdi.
Den 6
Calheta, Maják Ponta do Pargo, Restaurante o Farol, Vyhlídka u vesničky Cabo, Porto Moniz, Seixal
Calheta
Od rána pršelo, doufala jsem, že se později vyčasí. Ten den mělo pršet podle předpovědi skoro všude, tak bylo jedno, kam vlastně pojedem. Když jsme dorazili do Calhety, tak naštěstí už pršet přestalo. Udělali jsme krátkou přestávku, prošli jsme si Calhetu a pokračovali jsme dál.
Dále jsme zastavili na několika vyhlídkách.
Maják Ponta do Pargo
Další zastávkou byl Maják Ponta do Pargo. Naštěstí už nepršelo. Je zde krásný výhled na pobřeží, určitě tohle místo stojí za návštěvu.
Restaurante o Farol
V Ponta do Pargo jsme zašli do restaurace na oběd. Byla lehce dražší, než ostatní kde jsme byli, ale pořád ceny přijatelné. Já si dala tuňáka a manžel vepřovou kotletu. Opět obrovské porce, manžel měl dokonce 2 obrovské plátky vepřového. Bylo to opravdu výborné. Vlastně zatím jsem na Madeiře ještě nebyla v restauraci, kde by mi nechutnalo.
Restaurante o Farol – https://goo.gl/maps/cigaib6MnLLJ337Q8
Costeleta do porco – 12 EUR i s přílohou
Tuňák – 15 EUR i s přílohou
Vyhlídka u vesničky Cabo
Pak jsme se zastavili na vyhlídce pod kostelíkem Capela de Nossa Senhora da Boa Morte. Tuhle opravdu nevynechte, ta byla fakt krásná, teď v únoru krásně zelená travička, skoro až nepřirozeně, na fotkách to skoro vypadá, jako kdyby to člověk přehnal s úpravou fotek i když to vůbec neupravuju… Když sejdete po schodech od kostela na vyhlídku, je tam nádherný výhled na pobřeží. Kousek pod kostelem rostou krásné kaly.
Porto Moniz
Další zastávkou bylo Porto Moniz. To bohužel začalo opět dost pršet. Ale i tak jsme nasadili pláštěnky a šli jsme se pokochat výhledem na obrovské vlny u přírodních bazénků.
Seixal
Pak jsme zastavili ještě v Seixalu, kde jsem si to ale jen vyfotila ze shora, dost pršelo, tak jsme se zde víc nezdržovali.
V podstatě jsme spíš už chtěli mířit směr Funchal. Kolem oběda jsme totiž dostali zprávu od Joaoa, že kolega bude s majiteli v 16:00 mluvit a jakmile skončí, dá nám vědět, jak to vypadá. Takže jsme netrpělivě čekali na telefonát a v každým místě, kde nebyl signál jsme doslova trpěli, jestli se nám zrovna třeba nesnaží Joao dovolat.
Joao zavolal až v 18:00 až když jsme byli doma. Řekl nám jen, že odpověď už má, ale chtěl nám ji říct osobně. To byly nervy. Tak jsme se hned vydali na cestu. Naše ubytko jsem vybrala dokonale, do realitky jsme to měli jen cca 650 metrů.
Došli jsme tam a Joao nám oznámil, že majitel nepřistoupil na naši nabídku, ale dal protinabídku – setkali jsme se přesně uprostřed a zlevnil nám teda 5 000 EUR – super. To opravdu potěšilo. A tak jsme se domluvili, že v sobotu podepíšeme rezervační smlouvu. To bylo tak tak, v neděli jsme totiž odjížděli.
To že byt zlevnili a my ho teda bereme, jsme se dozvěděli 21.2. – přesně na můj svátek. Tak jsme si s manželem dělali legraci, že to mám jako dárek k svátku. Od té doby to mám od svého 7 letého syna neustále na talíři, že to by teda nešlo, takhle drahý dárky jenom k svátku. A když nadhodí, že bych chtěl nějaký dražší dárek a já říkám, jak je to drahý, on na to, že to přece nic není ve srovnání s bytem k svátku.
Den 7
Událost dne – podpis rezervační smlouvy + Ponta de Garajau
Podpis rezervační smlouvy na byt
V sobotu jsme byli domluvení přibližně na 12:00 opět u Joaoa v kanceláři, ale řekl, že přesný čas dá ještě vědět, podle toho jak se jim podaří rychle sepsat rezervační smlouvu. V 10:45 nám volala María (asistentka) a hned vzápětí Joao, že to nebude ta kancelář ve Forum Madeira ale v Barreiros, a jestli do Ery v Barreiros můžem zajet na 11:15. Díky půjčenému autu jsme to v pohodě stihli.
Majitelé a jejich dcera s manželem už seděli s Marií v zasedačce. Dostali jsme do ruky portugalsko anglické znění smlouvy a María začala celou smlouvu přede všemi předčítat. Poté co dočetla, jsme probrali ještě pár detailů a pak jsme přistoupili k podpisům, kromě poslední strany bylo potřeba, aby se každý podepsal na každou stranu smlouvy nahoru do rohu.
Na základě rezervační smlouvy jsme měli zaplatit 10% kupní ceny přímo na účet majitelů bytu. Ale oproti našim smlouvám mi smlouva nepřišla moc precizní, třeba tam vůbec nebylo stanoveno, do kdy máme ty peníze poslat.
Po podpisu rezervační smlouvy jsme si oddychli, že teď už by to snad mělo klapnout. Ve smlouvě bylo stanoveno, že je třeba dokončit proces koupě (escritura), tj. přepsání na katastru, podpis kupní smlouvy a předání zbylých 90% ceny formou šeku. Je to takové zvláštní, že tok peněz nejde přes úschovu u notáře/advokáta tak jako u nás. Tohle je třeba udělat osobně a tak jsme se předběžně domluvili, že bych přijela na začátku května. Termín vlastně vymyslel Joao, že bych měla přijet na 3.5., abych nezmeškala květinový festival. A ten jsem si samozřejmě nechtěla nechat ujít.
Oběd
Central Grill : Churrascaria – Restaurante
Kousek odtud byla restaurace Central Grill : Churrascaria – Restaurante a tak jsme se rozhodli ji vyzkoušet. Na první pohled vypadala dražší, jídla kolem 15, 16 EUR ale na hovězí steak jsme stejně neměli chuť, ale pak jsem narazila na kuřecí espetadu a rozhodla jsem se jí zkusit. Byly to grilované části kuřete a musím říct, že opět velká porce a bylo to opravdu výborné, krásně křehoučké, nevysušené a byla tam krásně cítit chuť grilovaného masa. Tohle bylo jen za 8,5 EUR + 3 EUR hranolky. Manžel si dal hovězí kostky s omáčkou, taky obrovská porce a taky výborný a dokonce jen za 9 EUR i s přílohou. Tuhle restauraci můžu opravdu doporučit, jídlo bylo fakt skvělé.
Central Grill : Churrascaria – Restaurante – https://goo.gl/maps/Z4oj4cnKzTNirD8F6
Espetada do frango (Kuřecí espetada) – 8 EUR (+ 3 EUR hranolky)
Picado do Lombo (Hovězí kostky s omáčkou) – 9 EUR (i s přílohou)
Pak jsme ještě zajeli do mé oblíbené frutaría pro poslední maracuji, abychom si odvezli i něco domu.
Poté jsme vyrazili na poslední výlet autem. První zastávkou byla vyhlídka na Funchal.
Ponta do Garajau
Další zastávka byla v Ponta do Garajau – Cristo Rei, socha Krista s krásným výhledem na pobřeží.
Dále jsme udělali zastávku ve vesničce Camacha.
Pak jsem chtěla udělat zastávku v Portele, kde je krásná vyhlídka na Orlí skálu, ale byla děsná mlha, takže tentokrát jsme se výhledem na Orlí skálu opravdu nepokochali.
Vyhlídka na letiště
Pak jsme se rozhodli zajet na letiště a mrknout se z vyhlídky na přistávající letadla. Podívali jsme se na pár přistávajících a vzlétajících letadel a poté jsme se vrátili do Funchalu.
Pokud vás zajímá, jak vypadá celý proces koupě bytu na Madeiře, sepsala jsem podrobně v následujícím článku – https://lenkacestounecestou.cz/koupe-bytu-na-madeire-pribeh-proces/
Ovoce
Mám 2 oblíbené obchody, kde je ovoce za dobré ceny:
Centrum Funchalu – Frutaría do Anadia – kousek pod obchoďákem Anadia (nemam přesny odkaz, zde je Anadía, stačí jít jen dolů kousek směrem k moři – https://mapy.cz/s/hujebehaga ), ulice Rua de Visconde Anadia – teď před týdnem měli banánové maracuji za 4,95 EUR)
Sao Martinho (část Nazaré) – obchod Horta Madeira – Frutaria, ulice Rua da Bolivia (Funchal, čtvrť Sao Martinho – Nazaré) – https://mapy.cz/s/jofoluluzu , ted v únoru před týdnem měli maracuju za 6,5 EUR/kg (v létě před rokem a půl za 8)
Teď v únoru byl mnohem lepší výběr ovoce než když jsme byly v létě v červnu – kromě asi 3 druhů maracuji např. lokvát (nespera), rajčenka, eugenie (pitanga) atd.
Rozhodně nekupujte na Mercado dos lavradores, tam je to opravdu předražené (maracuja např. 20-25 EUR kg – což je oficiální cena, ale mám od některých lidí informace, že třeba chtěli za 3 maracuji 60 EUR…síla…). Frutaría do Anadía se nachází pár kroků od Mercado dos lavradores, takže tady se jen pokochejte, ochutnejte a nakoupit běžte do Frutaría do Anadía a budete mít za mnohem menší cenu mnohem víc ovoce.
Restaurace
Na Madeiře jsem teď byla podruhé a musím říct, že restaurace na Madeiře mají velmi dobrou úroveň, ještě jsem nenarazila na restauraci, kde by mi nechutnalo a musím říct, že jsem dost vybíravá a mám mlsný jazýček. I servis je výborný, hostů si všímají, jsou poměrně rychlí, zeptají se, zda je vše v pořádku a zda ještě něco dalšího nechceme atd.
Porce jsou na Madeiře obrovské.
Na předkrm jsme si dávali bolo do caco, výborný místní chléb s bylinkovým máslem a česnekem, je opravdu výborný.
I ceny jsou na Madeiře dobré, často se člověk nají do 10 EUR/osoba. I ryby jako espada nebo tuňák bývají za 8-10 EUR.
Na Madeiře se dají najít i samoobslužné restaurace, kde je jídlo na váhu, takže jídlo je opravdu hodně levné. Ve Funchalu je to např. samoobslužná restaurace v supermarketu Pingo Doce (v centru a v Sao Martinho ve Forum Madeira).
Tady najdete seznam restaurací, kde jsme jedli tentokrát a co dobrého jsme si dali a pro představu kolik jednotlivá jídla stály.
Funchal – Sao Martinho
Entre amigos
Naše oblíbená restaurace v Sao Martinho, kde jsme byli několikrát.
Pravidelně jsme si zde dávali bolo do caco s bylinkovým máslem nebo s trhaným kuřetem.
Z této restaurace je krásný výhled na celý Funchal.
Restaurace Entre Amigos – https://goo.gl/maps/AU5SMPzPMDUFtL4g7
Espada – 8,5 EUR,
Hovězí nudličky – 8 EUR,
Trhané kuřecí s mandlemi – 7,5 EUR
Hranolky 2,5 EUR,
Bolo do caco – 1,5 EUR
Central Grill : Churrascaria – Restaurante
Dala jsem si Espetada do frango (kuřecí espetada) – byly to grilované části kuřete a musím říct, že opět velká porce a bylo to opravdu výborné, krásně křehoučké, nevysušené a byla tam krásně cítit chuť grilovaného masa. Tohle bylo jen za 8,5 EUR + 3 EUR hranolky. Manžel si dal Picado do Lombo (hovězí kostky s omáčkou), taky obrovská porce a taky výborný a dokonce jen za 9 EUR i s přílohou. Tuhle restauraci můžu opravdu doporučit, jídlo bylo fakt skvělé.
Central Grill : Churrascaria – Restaurante – https://goo.gl/maps/Z4oj4cnKzTNirD8F6
Espetada do frango (Kuřecí espetada) – 8 EUR (+ 3 EUR hranolky)
Picado do Lombo (Hovězí kostky s omáčkou) – 9 EUR (i s přílohou)
Tourigalo – Take away
V Sao Martinho jsme jednou na večeři vyzkoušeli restauraci Tourigalo – take away, kde bylo jídlo na váhu, podobně jako v samoobslužné restauraci v supermarketu Pingo doce. Jídlo zatavili do misky a dalo se vzít sebou. Výběr byl slušný, několik druhů mas a příloh. Vybrala jsem slušnou porci hovězích kostek s omáčkou a 4 kuřecí paličky s omáčkou. 2 paličky jsme už ani nezvládli sníst a za tohle všechno jsem dala jen 7,88 EUR (porce pro 2 dospělé a dítě). A dokonce omáčku nevážili dohromady s masem, nabrali maso, zvážili a až pak přidávali omáčku. Jídlo bylo moc dobré.
Tourigalo – Take away – https://goo.gl/maps/iaJcPS4GD7szV2TPA
Pingo doce – Sabores ao kg
Jednou jsme zašli na večeři Forum Madeira do supermarketu Pingo doce, kde je samoobslužná restaurace Sabores ao kg. Jídlo je tam velmi levné 8,99 EUR/kg. Samozřejmě v klasické restauraci je to lepší, ale mě tady chutná, je tu na výběr několik druhů mas (vždy kuřecí, ryba, vepřové) a několik druhů příloh a saláty.
Pingo doce – Sabores ao kg – samoobslužná restaurace – https://mapy.cz/s/pamefuledo
Papa Manuel
V této restauraci jsme byli na večeři kousek pod naším ubytováním. Dali jsme si Pizzu (8 EUR a Prego normal (bolo do caco s plátkem hovězího). Před jídlem nám sami přinesli ještě malou mističku se zelenými olivami a tremoso (lupina – druh luštěniny, něco jako fazole ve slaném nálevu, mě to moc chutná).
Papa Manuel – https://goo.gl/maps/aaUhbkJEmJo4mWZb6
Pizza – 8 EUR
Prego normal – 4,2 EUR
Cantinho dos amigos – centrum Funchalu
V centru Funchalu jsme dvakrát zašli do restaurace Cantinho dos amigos. My si se synem dali dohromady tuňáka s cibulí (11 EUR i s přílohou) a espadu na banánu, manžel hovězí steak (Bife com molho Madeira – 12 EUR i s přílohou) a podruhé vepřový plátek s dijonskou hořčicí. A samozřejmě nikdy nesmělo chybět bolo do caco. Na pití jsme si vždy dávali naší oblíbenou jablečnou a maracujouvou Brisu.
Tuňák s cibulí – 11 EUR i s přílohou
Bife com molho Madeira – 12 EUR i s přílohou
Vepřový s dijonskou hořčicí (Filete de porco com molho Dijon) – 10,5 EUR i s přílohou
Espada com banana – 8 EUR i s přílohou
Cantinho dos amigos – https://goo.gl/maps/koL1dr766p8Ws5Mg6
Ponta do Pargo
Restaurante o Farol
V Ponta do Pargo jsme zašli do restaurace na oběd do Restaurante o Farol. Byla lehce dražší, než ostatní kde jsme byli, ale pořád ceny přijatelné. Já si dala tuňáka a manžel vepřovou kotletu. Opět obrovské porce, manžel měl dokonce 2 obrovské plátky vepřového. Bylo to opravdu výborné.
Restaurante o Farol – https://goo.gl/maps/cigaib6MnLLJ337Q8
Costeleta do porco – 12 EUR i s přílohou
Tuňák – 15 EUR i s přílohou
Náklady
Nelekněte se, cena je tak vysoká kvůli přímému letu, na letenkách by se při přestupu dalo cca 5000 Kč/osoba ušetřit. Madeira se dá zařídit o dost levněji, při první návštěvě jsme daly cca 16 000 Kč/osoba za 13 dní.
Celkem za 2 dospělé a 7 leté dítě – 55 650 Kč (18 550 Kč/osoba)
Letenky (přímý let Vídeň – Funchal) – 9600 Kč/osoba
Noc na letišti ve Vídni (NH Vienna Airport Conference Center) – 41 EUR/osoba (1045 Kč)
Blue Sea Apartment (ubytování ve Funchalu) – 280 EUR za 2 dospělé a 7 leté dítě (7140 Kč)
Regiojet z Brna do Vídně – 390 Kč/ osoba (1170 Kč za 3 osoby)
Regiojet z Vídně do Brna – 390 Kč/ osoba (1170 Kč za 3 osoby)
Auto – 108 EUR
Benzín – cca 45 EUR
Restaurace – 234 EUR
Jídlo – 99 EUR
Autobusy Funchal – 52,25 EUR
Finanční úřad (zařízení NIF) – 20 EUR
Odkazy
Doprava z Brna do Vídně
Regiojet – https://www.regiojet.cz
Gepard Express – https://www.gepardexpress.com/brno-wien-airport
Vyhledavač letenek – Skyscanner – https://www.skyscanner.cz
Aplikace Vienna Airport https://play.google.com/store/apps/details?id=at.viennaairport.mobile&hl=cs
Realitní servery a realitní kanceláře
Idealista – www.idealista.pt
Era – https://www.era.pt
Prediguía – http://prediguia.pt/
Pink real estate – https://www.pinkrealestate.pt/
Ubytování
Vídeň – NH Vienna Airport Conference Center
Funchal – Blue sea apartment
Doprava Madeira
Aerobus
https://www.sam.pt/informacoes-aerobus.html
Horarios Funchal.
http://www.horariosdofunchal.pt/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1
http://www.horariosdofunchal.pt/index.php?option=com_content&task=view&id=65&Itemid=247
Moovit
Web – https://moovitapp.com
Mobilní aplikace – https://play.google.com/store/apps/details?id=com.tranzmate&hl=en
Rome2rio
Web – https://www.rome2rio.com
Mobilní aplikace – https://play.google.com/store/apps/details?id=com.rome2rio.www.rome2rio&hl=en
Autopůjčovna Funchal Easy – https://www.funchaleasy.com/index.php/en/
Mercado dos Lavradores – http://www.visitmadeira.pt/en-gb/explore/detalhe/mercado-dos-lavradores-(farmers%e2%80%99-market)
Fotogalerie
Jeden komentář
Pingback: