Madeira 12/2025 – Vánoce a Silvestr
Madeira o Vánocích & tipy na lehčí treky, vodopády, vyhlídky a městečka s vánoční výzdobou
Tentokrát jsme se rozhodli strávit Vánoce a Silvestra na Madeiře. Byla to už moje sedmá návštěva ostrova, ale vánoční atmosféra a slavnostní výzdoba mu tentokrát dodaly úplně nový rozměr. Madeira je v tomto období doslova kouzelná – všude najdete nádherná světýlka, betlémy a vánoční dekorace, které vytvářejí neopakovatelnou atmosféru. Takže i v zimním období podle mě Madeira rozhodně stojí za návštěvu. V článku opět najdete tipy na výlety a treky, ale protože jsem cestovala se staršími rodiči – důchodci, bylo potřeba program přizpůsobit. Zaměřila jsem se proto i na velmi lehké a kratší procházky, vyhlídky a snadno dostupné vodopády. Ty jsou v zimě obzvlášť krásné, plné vody a zeleně, a i bez náročné turistiky nabídnou úžasné zážitky. A samozřejmě nemohla chybět městečka s vánoční výzdobou.
Datum – 20.12.2025 – 1.1.2026
Tentokrát jsem jsem opět jela se svými rodiči a třináctiletým synem. Kvůli rodičům, a hlavně mamce, kterou už hodně bolí kolena, jsem musela program více přizpůsobit. Tento itinerář je proto vhodný nejen pro starší cestovatele, ale i pro rodiny s dětmi. Letos jsme zařadili méně treků a více vyhlídek, vodopádů a menších městeček, která jsem chtěla vidět právě s vánoční výzdobou.
Co se týče itineráře, určitě by šlo stihnout i víc míst. My jsme ale část času věnovali opravám v našem bytě, takže program byl místy volnější. Zároveň by šel itinerář poskládat i logičtěji, ale často jsem musela improvizovat a plány měnit za pochodu kvůli počasí. Na severu ostrova se nám během cesty dvakrát zhoršilo počasí, a tak jsme raději vyrazili jinam, kde nepršelo, a na některá místa z původního plánu jsme se vrátili později.
To je na Madeiře úplně běžné – zvlášť v zimě, kdy je počasí proměnlivější, se vyplatí plánovat flexibilně. Často totiž stačí popojet jen pár kilometrů jinam a ocitnete se v úplně jiných podmínkách. I nám se tahle strategie během pobytu opakovaně osvědčila.
Itinerář
- Přílet
- Ribeiro Frio, Vyhlídka Cabouco, Vodopád Cascata Agua d´Alto, Miradouro Nossa Senhora do bom Caminho, Miradouro Curtado, Santana, Machico, Funchal – vánoční výzdoba
- Vyhlídka Raboseira/Pico das Bodes, Vyhlídka Massapez, Paul do Mar, pobřežní trek Vereda do Zimbreiros
- Ribeira Brava, Miradouro da Terra Grande, Sao Vicente, Funchal – Noite de Mercado
- Funchal – Levada dos Piornais, vyhlídka Pico das Cruz, vyhlídka Miradouro da Nazaré
- Vyhlidka Pico da Murta, Pobřežní cesta po staré silnici za Seixalem, Porto Moniz, Sao Vicente – vánoční výzdoba
- Vyhlídka Sagrada Familia, Levada do Norte z Boa Morte, Ribeira Brava – vánoční výzdoba
- Levada do Curtado, Santana + vodopád Aguage, Boaventura vyhlídka, Ponta Delgada – vodopád Chamusca a Sao Nicolau, Presepio – betlém v garáži
- Funchal – Zona velha – malované dveře, Sao Vicente – centrum + vodopád, Vodopád Veu da Noiva, Seixal – vyhlídka (Espaço Infinito), Stará cesta u Ribeira Janela, Porto Moniz vyhlídka, Adrenalinová houpačka, Miradouro da Boa Morte, Ponta do Sol – vánoční výzdoba
- Calheta + Engenho da Calheta
- Vyhlídka Bica da Cana, Fanal
- Funchal + silvestrovský ohňostroj
- Odlet
Letenky
Protože jsme cestovali s rodiči, zvolili jsme opět pohodlí přímého letu z Prahy, i když se Smartwings to cenově rozhodně nepatří k nejlevnějším variantám. Letenky nás vyšly na 10 180 Kč s 8 kg zavazadlem, což je u této linky víceméně stabilní cena po celý rok – akce se tu standardně neobjevují.
Let byl obsazený do posledního místa a dokonce došlo k overbookingu o jednoho cestujícího. U gatu začali hlásit, že hledají dobrovolníka, který by byl ochoten letět stejným letem o den později. Nabídka zahrnovala hotel zdarma a kompenzaci 400 EUR, což už je částka, nad kterou se dá přemýšlet.
Nakonec se obětovala paní, která stála vedle nás. Byla z Prahy, takže se mohla vrátit domů a spolucestující jí dokonce odvezli palubní zavazadlo, aby to měla pohodlnější. Zda nakonec opravdu neodletěla, už nevím – u overbookingu se totiž čeká až do nástupu posledního cestujícího, aby se ověřilo, že opravdu dorazili všichni, kdo si udělali check-in.
Stal se vám už někdy overbooking? Já létám zhruba 4–5× ročně a zažila jsem ho na vlastním letu poprvé. Aerolinky ho běžně využívají – prodají o určité procento více letenek a spoléhají na to, že někdo nedorazí (nemoc, zrušená služební cesta, nestihnutý let apod.). Pokud ale dorazí všichni, jako tomu bylo tentokrát, musí se hledat dobrovolník. Pro někoho je kompenzace dostatečně lákavá, aby let o den odložil.
Na cestě tam by mi to vadilo, ale na cestě zpět, pokud bych necestovala s rodinou, by mi to asi tolik nevadilo. U některých linek navíc další let odlétá třeba už za pár hodin, takže situace nemusí být nijak dramatická.
Úplně spolehlivý recept, jak se overbookingu vyhnout, bohužel neexistuje. Může se stát i v případě, že máte předem zaplacené sedadlo. Přesto je pár věcí, které mohou alespoň trochu snížit riziko:
- Udělat online check-in co nejdříve po jeho otevření. Pokud někdo čeká na poslední chvíli, může se stát, že už u check-inu nebude přidělené sedadlo, což často značí problém s overbookingem.
- U gatu se snažit nastupovat mezi prvními. Pokud by dobrovolníka nenašli, někdy pomůže argumentovat, proč se potřebujete na let dostat (kamarádce se takto podařilo „uhádat“ nástup, když bylo ještě dost dalších cestujících za nimi).
- Overbooking může vzniknout i tím, že se změní typ letadla a nakonec letí menší letadlo s méně sedadly. V takovém případě bývají nejohroženější cestující v posledních řadách – opět by se ale měli hledat dobrovolníci.
- Ani cestování ve skupině není stoprocentní záruka – aerolinky jsou schopné skupinu rozdělit.
Naštěstí se overbooking nestává zas tak často…
Bouře Emilia týden před naším příletem
Náš let nakonec proběhl bez problémů a přistání bylo hladké. Upřímně jsme si trochu oddychli, protože přesně týden před naším příletem řádila nad Madeirou bouře Emilia a po dobu dvou dnů zde letadla vůbec nepřistávala.
Jedni moji klienti z Madeiry tehdy nemohli odletět a další, kteří měli ve stejný den přiletět, skončili místo Madeiry na Porto Santo. Na Madeiru se pak dostali až v neděli večer trajektem. I to je jeden z důvodů, proč doporučuji letět na Madeiru spíš na delší dobu než jen na týden – ideálně alespoň 10 nocí. Pokud by se něco podobného stalo, dovolená se vám pak kvůli nečekaným komplikacím zbytečně výrazně nezkrátí.
Naštěstí takové situace nejsou časté, ale je dobré s nimi počítat, že se to stát může.
Letištní salonky
Praha – Terminál 2
Erste Premier Lounge
V Praze jsme opět navštívili salonek na terminálu 2. Byli jsme zde v době snídaně a najedli jsme se dobře. Není to za mě ten nejlepší salonek, ale když mám dost vstupů, tak to pořád za to stojí ho navštívit.
Jestli nevíte, jak to v saloncích chodí a za jakých podmínek lze získat vstupy zdarma, mrkněte na můj článek na blogu, kde najdete podrobné informace – https://lenkacestounecestou.cz/letistni-salonky/
Umístění – za bezpečnostní kontrolou v Terminálu 2, sledujte letištní navigace „Airport Lounges„. Salonek se nachází po pravé straně, zhruba 100 m za centrální bezpečnostní kontrolou, ve 3. patře Terminálu.
Nabídka ubytování v našem bytě 3+1
- Jestli se chystáte na Madeiru, rádi vám nabídneme ubytování v našem bytě 3+1 s velkou terasou ve Funchalu, v klidné části mezi místními.
- Je to ideální výchozí bod jak pro cestování autem, tak i autobusem. Bezproblémové parkování zdarma před domem.
- Bližší informace, foto a ceník najdete zde – https://lenkacestounecestou.cz/madeira/
Moje Facebooková skupina
Madeira – cestování, užitečné tipy, itineráře, koupě/správa nemovitosti
Pokud byste měli nějaké dotazy nebo chtěli sami posdílet nějaké fotky či tipy, ráda vás přivítám ve své fb skupině Madeira – cestování, užitečné tipy, itineráře, koupě/správa nemovitosti
Také sama do skupiny přidávám příspěvky z různých míst na Madeiře, kde přidávám mnohem více fotek než tady na blogu – takže to může ještě více pomoci při výběru, co vidět a projít.
Tato skupina je určena všem milovníkům Madeiry, kteří Madeiru navštívili nebo se sem teprve chystají a zároveň pro ty, kteří tu žijí či se sem chystají přestěhovat.
Sdílejte své fotky, tipy, užitečné rady a vše co se může ostatním hodit při plánování dovolené na Madeiře.
Pokud byste k níže zmíněným místům chtěli vidět více fotografií mrkněte do sekce Průvodci. Místa jsou zde přehledně rozdělená tematicky podle typu – levády, hory, pobřežní treky, vyhlídky, městečka, koupání, vodopády a další.
Odkaz – https://www.facebook.com/groups/515294160077990
Na Madeiře jsem byla už po sedmé a tak u mě na blogu můžete najít v sekci Madeira mnohem více článků, které vám pomohou při plánování vaší dovolené na Madeiře.
Odkazy na další články:
- Sekce Madeira – cestopisy + itineráře – https://lenkacestounecestou.cz/category/madeira/
- Rady na cestu – https://lenkacestounecestou.cz/rady-na-cestu/
- Tipy na letenky – https://lenkacestounecestou.cz/madeira-tipy-na-letenky/
- Autobusová doprava na Madeiře – https://lenkacestounecestou.cz/autobusova-doprava-na-madeire/
- Madeira – užitečné odkazy a aplikace – https://lenkacestounecestou.cz/madeira-odkazy-a-aplikace/
Ubytování – v našem bytě ve Funchalu
Jako vždy jsme bydleli v našem bytě ve Funchalu.
Je to byt 3+1 s 30 metrovou terasou ve Funchalu, ve čtvrti São Martinho, v části mezi místními mimo turistický ruch.
Parkování zdarma před domem je naprosto bezproblémové, míst je ta vždy dostatek.
Je to blízko do centra a pokud nemáte auto, do centra od nás jezdí 5 přímých autobusů, odkud jezdí všechny autobusové společnosti na různé části ostrova.
Také na pláž to není daleko, cca 2,1 km na pláž Praia Formosa, 2,7 km k bazénkům Doca do Cavacas a na ostatní koupaliště jako Lido nebo Ponta Gorda cca 1,8 km. Jak k bazénům, tak na pláž jezdí přímý autobus.
Je tu opravdu veškerá občanská vybavenost, restaurace (standardní i velmi levné samoobslužné s jídlem na váhu), obchody (hypermarket, supermarket, pekařství, výborná Frutaría – obchod s ovocem a zeleninou, lékárny atd.), hřiště pro děti, atd.
Jinak voda je na tu pitná, opravdu není potřeba kupovat balenou vodu.
Pokud byste chtěli při návštěvě Madeiry být ubytovaní u nás, dejte vědět. Doporučuju včasnou rezervaci, je velký zájem. Pokud jste ještě necestovali bez cestovky, nemusíte se bát, ráda poradím i s letenkami, autem, itinerářem atd., mám hodně klientů, kteří absolvovali první cestu bez cestovky přese mně.
Bližší info, foto a ceník najdete zde – https://lenkacestounecestou.cz/madeira/
Orientačně najdete seznam volných termínů na mé fb stránce v připnutém příspěvku (https://www.facebook.com/lenkacestounecestou/ ) v sekci Doporučené (pokud fb nemáte, napište mi email – lenkacestounecestou@gmail.com)
Nicméně před koupí letenek vždy ověřte u mě, zda je termín stále volný, někdy jsou některé termíny rozjednané a můžou zmizet velmi rychle a bude mi chvíli trvat, než to na fb aktualizuju. Jakmile vám potvrdím, že je termín volný, termín vám bloknu na pár dní, abyste v klidu mohli koupit letenky a nikdo vás nepředběhl.
Autopůjčovna
Auto jsem si tentokrát poprvé půjčila přes Dominiku, Češku žijící na Madeiře, která zprostředkovává pronájmy aut. Musím říct, že jsem byla opravdu mile překvapená – ceny má výborné. Díky včasné rezervaci jsme měli auto na Vánoce za 30 EUR na den s plným pojištěním (původně měl být přistaven Renault Clio). Tak dobrou cenu jsem ještě nikdy neměla, a to jsem nabídky porovnávala opravdu důkladně.
Bylo to přes půjčovnu AP Rent a Car, ale doporučuju zařídit přes Dominiku, protože např. mě konkrétně to na webu ukazovalo o dost vyšší cenu než mi nabídla Dominika. Dominika zároveň spolupracuje ještě s další půjčovnou a vybírá klientovi tu, kde jsou na dané období zrovna lepší ceny. Cena samozřejmě záleží nejen na sezóně, typu auta, manuál x automat, ale také na tom, jak moc dopředu auto objednáváte, na poslední chvíli je to vždy výrazně dražší.
Velkým plusem je, že není potřeba kreditní karta ani žádný depozit. Dokonce nepožadovali ani speciální kauci za staršího řidiče – taťkovi už bylo 70 let a jinde jsem se setkala s tím, že od určitého věku chtějí depozit pro případ škod, i při plném pojištění. Tady naštěstí nic takového neřešili.
Všechno proběhlo naprosto bez problémů. Auto jsme si měli vyzvednout až druhý den ráno u bytu, ale sotva jsme dorazili taxíkem, půjčovna mi volala, jestli nám ho mohou předat hned. A tím překvapení nekončila – nakonec jsme dostali výrazně lepší auto, Opel Astra, a navíc v automatu, který bývá standardně podstatně dražší než manuál.
Taťka z automatu zpočátku nadšený nebyl, protože s ním nikdy nejezdil a měl z toho trochu obavy. Během chvilky si ale zvykl a nakonec automat ocenil – hlavně na madeirských kopcích a serpentinách.
Kontakt na Dominiku – +351 911 994 644 (doporučuju kontaktovat přes whatsapp)
AP renta a car – https://www.aprentacar.pt/en
Bolt
Během pobytu jsme celkem čtyřikrát využili i službu Bolt. Jednou jsme takto jeli na štědrovečerní večeři, aby si taťka mohl dát víno, a pak ještě poslední den, kdy jsme už měli v plánu jen Funchal a auto jsme vraceli hned ráno.
Protože jsem Bolt používala poprvé, měla jsem v aplikaci ještě výraznou slevu. Kratší jízdy po Funchalu, například z centra k našemu bytu, mě vyšly zhruba na 3,3 – 3,7 EUR. Plná cena by se pohybovala kolem 5–6 EUR, což je pořád méně než autobus. Ten standardně ve čtyřech osobách vychází na 8 EUR (my s jedním dítětem 7 EUR – dospělý 2 EUR, dítě 1 EUR). Se slevovou kartou Giro by to sice bylo o trošku levnější, ale novou kartičku Giro jsem si tentokrát nevyřizovala.
Ve čtyřech lidech se tedy Bolt po Funchalu nebo jeho blízkém okolí opravdu vyplatí. Navíc je příjemné, že přes aplikaci lze objednat i klasické taxi a člověk předem vidí cenu jízdy, takže nehrozí žádné nepříjemné překvapení.
Uber
Nově jezdí na Madeiře Uber, osobně jsme ale zatím nezkoušeli.
Taxi z letiště
Protože jsme věděli, že první a poslední den nebudeme auto potřebovat, opět jsme na cestu z letiště a na letiště, využili taxi. Využila jsem opět taxi služby, se kterými mam dobrou zkušenost z dřívějška. Bohužel jsem nemohla využít stejnou i na cestu zpět, protože už měli plno. U jedné to stálo tedy 26 EUR, u druhé 30 EUR (ve 4 osobách, někde je to ve 2-3 osobách o něco levnější)
https://madeira-airport-transfers.com/FunchalAirportTransfers.html – 26 EUR (4 osoby)
https://www.madeiraairporttransfer.net/ – 4 osoby 30 EUR (cesta zpět)
Parkování
V přírodě u levád a nástupů trasu je parkování všude zdarma a když tam není žádné parkoviště, tak se parkuje kdekoliv u cesty.
V přírodě jsdou výjimkou jsou vytížená místa jako Pico do Arieiro, kde je parkoviště placené. V centru Funchalu a v jiných některých městečkách (Porto Moniz, Camara de Lobos, Machico, Ribeira Brava) bývá také často v centru placené parkování.
Ve Funchalu buď většinou parkujeme v parkovacím domě u muzea CR7 nebo tentokrát jsme parkovali v parkovacím domě u lanovky. Cena 2 EUR hodina.
- Mapa Parque Almirante Reis – https://mapy.com/s/golusezupo
- Mapa Parking CR7 – https://mapy.com/s/gurabezuga
V Ribeira Brava a ostatních menších městečkách je to levné. V Ribeira Brava jsme platili 0,6 EUR/hod.
Počasí v zimě
Ptáte se, jestli se vyplatí jet na Madeiru i v zimě? Za mě jednoznačně ano. Počasí je tu i v zimních měsících velmi příjemné a nám vyšlo opravdu skvěle. Na jižním pobřeží se teploty většinou pohybovaly kolem 18–20 °C, takže úplně stačilo tričko s krátkým rukávem, maximálně mikina. Na severu bylo o něco chladněji, tam jsme občas přihodili i softshellovou bundu.
Co se týče deště, pršelo nám jen minimálně. Na severu je počasí samozřejmě proměnlivější, takže během dvou dnů tam sice „sprchlo“ klidně i desetkrát, ale vždy jen na pár minut – spíš lehké mrholení, které nebylo ani na pláštěnku. Ve městečku jsme vytáhli deštník jen jednou na chvilku. Jeden den odpoledne pršelo déle, ale to nám vůbec nevadilo, protože jsme zrovna byli na návštěvě. A pak ještě na Silvestra odpoledne – tím to haslo. Na to, jak proměnlivé umí madeirské počasí být, si opravdu nemohu stěžovat. Pláštěnku jsme nepoužili ani jednou.
Samozřejmě je ale potřeba, stejně jako v jiných obdobích, sledovat předpověď počasí a plánovat výlety podle předpovědi. Dělám to tak pokaždé a zatím mi to vždy vycházelo. Pokud někam dorazíte a zrovna prší, stačí mrknout na webkamery a často se ukáže, že o pár kilometrů dál je úplně jinak. Není výjimkou, že na jednom místě prší a o 20 km vedle je slunečno.
Tyto krátké zimní přeháňky mají navíc jednu velkou výhodu – duhy. Tolik nádherných duhových oblouků jsem na Madeiře v jiném období nikdy neviděla.
Další obrovské plus zimní Madeiry jsou vodopády. Ty jsou v tomto období mnohem krásnější než v létě, protože jsou plné vody a opravdu působivé. V létě bývají často slabé nebo téměř vyschlé. I proto jsme se tentokrát zaměřili více na jejich návštěvu – a byla jsem z toho nadšená.
Vánoční Madeira
Musím se přiznat, že vánoční výzdoba na Madeiře mě úplně dostala.
Nejde jen o pár světýlek na hlavních ulicích. Svítí celé město – ulice, náměstí, parky, fasády domů, palmy… Kam se večer vydáte, tam něco svítí, bliká nebo jemně osvětluje okolí.
Přípravy začínají už na podzim, často několik týdnů předem. Světla se instalují postupně a oficiálně se rozsvěcují 1. prosince. Od té chvíle pak Madeira žije Vánocemi až do začátku ledna (cca do 7.1.).
A právě ten kontrast je na tom asi to nejhezčí. Vánoce bez sněhu, ale s palmami, oceánem a teplým večerem. Něco, co jsem předtím nezažila – a něco, kvůli čemu bych se na Madeiru v prosinci klidně vrátila znovu.
Vánoční výzdoba je opravdu všude, nejen ve Funchalu a výzdoba je snad i na každém kruháči. Za návštěvu určitě stojí Funchal, Ribeira Brava, Ponta do Sol, Camara de Lobos, Machico, Santana a ještě jsme viděli i Sao Vicente a Calhetu (Machico, Calhetu a Santanu jsme viděli jen za světla).
Docela mě překvapilo, když jsem si dohledala, kolik peněz do toho Madeira investuje. Jsou to částky v řádech milionů eur a vánoční výzdoba je braná jako jedna z hlavních zimních atrakcí ostrova. Regionální vláda vyhlásila veřejnou soutěž (tender) na 2024–2025 & 2025–2026 sezonu osvětlení (Vánoce + Nový rok + karneval). Cena těchto dvou zakázek dohromady je přibližně 3,6 milionu eur bez DPH – tedy skoro ≈ 3,6 mil. € na návrh, výrobu, instalaci a demontáž pro celý program světel (zdroj – https://madeira-weekly.com/2025/11/16/christmas-lights-from-1st-of-december/
Kalendář vánočních akcí můžete nalézt např. zde – https://eventsmadeira.com/en/eventcat/christmas/
Květiny v prosinci
Na Madeiře něco kvete prakticky po celý rok – a prosinec není výjimkou. Každá trasa tak vypadá v různých obdobích úplně jinak podle toho, co zrovna rozkvétá. V prosinci nás zaujaly především aloe, které kvetly opravdu ve velkém. Jejich výrazné květy byly vidět téměř všude, často dokonce lemovaly silnice a svahy.
Ve městech pak nepřehlédnete vánoční hvězdy v květináčích. Jejich množství je až neuvěřitelné a krásně dokresluje vánoční atmosféru ostrova.
V přírodě zas narazíte na kaly, které v zimním období kvetou velmi pěkně, a narazit můžete i na další druhy květin rozeseté podél cest, levád i na vlhčích místech.
Co dalšího na Madeiře v prosinci často kvete:
- Strelície
- Buganvílie
- Callistemon (štětkovec)
- Ibišek
- Pyrostegia venusta
- Mnohokvět (Kniphofia)
- Hlodáš
A sem tam se výjimečně objevila i nějaká „zapomenutá“ hortenzie a kalokvět.
Hortenzie na Madeiře běžně kvetou především od května do srpna, ve vyšších a chladnějších polohách se jejich květy mohou udržet až do září nebo října. Pokud se v prosinci objeví ojedinělý květ, jde většinou o zbytky pozdního kvetení.
Právě kombinace mírného klimatu a občasných zimních přeháněk dělá z Madeiry v prosinci ostrov plný barev, zeleně a květů.
Ovoce v prosinci
Madeira je bezpochyby zároveň ráj pro milovníky ovoce. I takto v zimě je velmi dobrý sortiment exotického ovoce – např. anona, maracuja, pepino, guava, tamarillo, banány, papája, cukrové melouny, monstera, kaki atd.
Pokud byste si chtěli přečíst více informací o ovoci na Madeiře, mrkněte na můj článek o Ovoci – https://lenkacestounecestou.cz/ovoce-na-madeire/
Plánování výletů
V zimě je počasí na Madeiře proměnlivější, a o to víc se vyplatí plánovat výlety podle aktuální předpovědi a mít vždy připravenou variantu B.
Nezapomeňte také, že na oficiální PR trasy je nově potřeba nejen zaplatit poplatek 4,5 EUR, ale také si předem zarezervovat časový slot. Neviděla bych to ale jako žádnou tragédii – i tomuto systému se dá poměrně snadno vyhnout. Madeira totiž zdaleka není jen o PR trasách. Najdete tu spoustu neoficiálních stezek, které jsou zdarma a bez nutnosti rezervace.
Jak můžete vidět i na tomto itineráři, rezervace jsme neřešili ani jednou, protože jsme chodili výhradně po neoficiálních trasách. Stejně tak tomu bylo z velké části i při předchozích cestách, kdy jsme PR trasy využívali jen minimálně. A velký bonus? Na těchto trasách nejsou davy. Většinou potkáme jen pár turistů, často ještě v protisměru, a celou cestu jdeme úplně sami.
Možná to zní až neuvěřitelně, zvlášť když se dnes často mluví o tom, jak jsou treky na Madeiře přeplněné. Ale naše zkušenost je opravdu jiná (i v plné sezóně) – žádné davy, klid a příroda téměř jen pro nás.
Přehled PR tras a neoficiálních tras
Tady najdete přehledný seznam tras z této dovolené – přehledně rozdělený na placené oficiální PR trasy a neoficiální trasy, které jsou zdarma a bez nutnosti rezervace.
Neoficiální trasy – ZDARMA + BEZ REZERVACE
- Pobřežní trek Vereda do Zimbreiros
- Pobřežní cesta po staré silnici za Seixalem
- Levada dos Piornais
- Levada do Norte z Boa Morte
- Levada da Chamusca – Vodopád Chamusca a Sao Nicolau
- Levada do Curtado
PR trasy
Zpoplatněné + nutnost rezervace na konkrétní čas
Při této dovolené jsme žádné PR trasy nešli
Seznam všech tras, které jsem dosud na Madeiře absolvovala
V odkazu níže najdete seznam všech tras, které jsem šla od své první návštěvy v roce 2018 až dosud – pro přehlednost je to rozdělené na neoficiální trasy zdarma a bez rezervace a PR trasy. Dále jsou obě tyto kategorie tematicky rozdělené na levády, hory, pobřežní treky a veredy.
V prokliku na konkrétní článek pak najdete fotky, info o trase, odkaz na mapu a další užitečné info k trase.
A pokud si vyberete nějakou PR trasu, v článku níže najdete návod pro rezervaci a platbu online:
Den 1
Přílet
Let byl klidný a počasí bylo krásné, takže nás při přistání čekaly krásné výhledy.
V den příletu jsme už stihli jen něco nakoupit a zašli jsme na večeři do Restaurace Casa da Sogra kousek od našeho bytu. Více info a fotky v sekci Restaurace.
Den 2
Ribeiro Frio
První den jsme vyrazili na výlet směrem do Santany. První zastávka byla v Ribeiro Frio, kde začíná Levada do Furado.
Než jsme se vydali dál, zastavili jsme se u sádek s pstruhy, které se zde chovají. Díky chladné horské vodě se tady pstruhům daří a je zajímavé se na chvilku zastavit a podívat se, jak to celé funguje.
Vyhlídka Cabouco
Dále jsme se zastavili na této vyhlídce, kde jsme poprvé viděli krásnou duhu. Protože zde v zimě poměrně často mrholí, duha je tu vidět velmi často.
Vyhlídka Vista Panorâmica – Lombo Galêgo
A tady další vyhlídka, člověk si někdy říká, že nesmí stavět všude, aby stihl původní plán. Krásných vyhlídek, kde se dá zastavit, je na Madeiře bezpočet.
Vodopád Cascata Água d’Alto
Další zastávkou byl vodopád Cascata d´Alto. Přístup k němu vede po levádě Cascata Água d´Alto a určitě doporučuju vyrážet jen z míst, která jsou vyznačená na mapě níže. Z jiných směrů je totiž leváda hodně zarostlá a místy už působí spíš jako zapomenutá stezka než běžná trasa.
Po pár metrech jsem nakonec pokračovala raději sama – bylo docela kluzko, cestička úzká a zarostlá. I tak jsem se ale cítila bezpečně, jen bylo potřeba jít pomalu a opatrně. Úplně až k vodopádu jsem se ale nakonec nedostala ani já. Na jednom místě totiž na levádu padal poměrně silný proud vody a koryto bylo tak vylité, že by už nešlo projít suchou nohou. Skončila jsem zhruba 300 metrů před cílem a vodopád si prohlédla jen z dálky.
Takže rozhodnutí je jasné – sem se budu muset ještě někdy vrátit, ideálně v období, kdy nebude po vydatných deštích. Teprve pak si ho budu moct vychutnat v celé jeho kráse zblízka.
Při objevování Madeiry mě ale baví i něco jiného než samotné cíle. Cestou jsem si ráda prohlížím, co všechno se tu pěstuje a kvete. Narazili jsme na malá políčka, papáju, pimpinelu (čajot) i sad s anonami – další připomínka toho, jak pestrý a úrodný tenhle ostrov vlastně je.😊
Vyhlídka Miradouro Nossa Senhora do Bom Caminho
Dále jsme navštívili tuto krásnou vyhlídku Miradouro Nossa Senhora do bom Caminho
Miradouro Curtado – výhled na Orlí skálu
A další zastávkou byla tato vyhlídka s výhledem na ikonickou Orlí skálu a vesničku Faial.
Santana
Další zastávkou byla Santana, kde jsme si dali oběd. Tou dobou začínalo dost pršet, takže se hodilo, že sedíme v restauraci.
Autentický doškový domek s původním vybavením
Typické doškové domečky už jsem tu viděla mockrát, ale při této návštěvě jsme objevili jeden moc hezký a autentický a měla jsem možnost pokecat s majitelem a byla to velmi příjemná a zajímavá zastávka. V domku bylo původní vybavení, říkal, že ta nejstarší původní část je 200 let stará a část, kde je skromná kuchyň a záchod s koupelnou, je cca 70 let stará, dřív bylo vše venku. Postel, kterou nám v domku ukázal, byla původní postel, na které se narodil.
Ve 4 letech s rodiči emigrovali do Venezuely a tam prožil celý život (pánovi bylo odhadem kolem 65 let). Nikdy nečekal, že by se vrátil na Madeiru, nicméně režim a bezpečnostní situace ve Venezuele je natolik špatná, že se přece jen rozhodl na stará kolena vrátit na rodnou Madeiru a svůj rodný domeček zrekonstruovat a ukazovat turistům, už prý má vyřízený projekt.
Jinak tady ještě foto těch známých domků s doškovou střechou v centru u radnice.
A na pár dalších místech jich také pár najdete.
Např. u restaurace O Colmo
A tady ještě jeden 🙂
A tady další kus před Santanou
V Santaně jsme si pak prohlédli vánoční vesničku a výzdobu, ale pak začalo opět pršet a proto jsme vyrazili dál. Ale měli jsme tudy cestu i jiný den v lepším počasí, takže přidávám raději fotky i z jiného dne.
Plán byl původně jiný, ale bylo vidět, že by v této oblasti počasí nebylo dobré, a tak jsme se rozhodli vydat radši do Machica, kde nepršelo.
A nechyběly ani menší vánoční trhy, kde se dalo dobře nakoupit i ovoce.
Machico
V Machicu jsme se prošli v centru a prohlédli si vánoční výzdobu a betlém. Večerní Machico už jsme později nestihli, neměli jsme sem už cestu.
Také jsme opět viděli nádhernou duhu.
Mapa – https://mapy.com/s/bakolufopa
Celý den bylo počasí doslova aprílové, drobně pršelo snad 10 krát tak na 5 minut, ale vždy jen velmi drobně, takže to nebylo ani na deštník, ten jsme pak jednou vytáhli jen v Santaně. Ale jinak se drobný deštík střídal se sluníčkem a takto pořád dokola. To je něco s čím je potřeba v zimě počítat a obzvlášť na severu Madeiry, kde prší častěji.
Funchal – vánoční výzdoba
Poté jsme pokračovali do Funchalu, abychom si vánoční výzdobu prohlédli po setmění. Nejprve jsme zašli na večeři do Zona Velha, odkud byl krásný výhled (více informací a fotografií najdete v sekci Restaurace).
Vánoční výzdoba ve Funchalu je opravdu neskutečná. Město je doslova zaplavené světýlky a dominuje mu vánoční strom v madeirském stylu – ne živý strom, ale kužel ze světel, který neustále mění barvy. Do jeho středu je možné vstoupit a zevnitř pozorovat barevnou světelnou hru.
Dalším výrazným prvkem je osvětlený tunel ze světýlek, kterým se můžete projít.
Ve všech ulicích pak najdete světelné dekorace zavěšené nad hlavami, které dotvářejí kouzelnou atmosféru.
Ve městě se nachází také krásný betlém.
Zastavili jsme se i v katedrále Sé, která je během Vánoc rovněž slavnostně vyzdobená.
Zároveň zde přidávám fotografie z jiného dne, kdy jsme ve Funchalu navštívili další místa, která jsme tentokrát nestihli. Najdete zde vánoční trhy s různými stánky nabízejícími výrobky i občerstvení. Poprvé jsme zde ochutnali také šťávu z cukrové třtiny – není špatná, ale je hodně sladká, takže to není nápoj, který bych si kupovala pravidelně.
Během svátků stojí za návštěvu také park Jardim Municipal, který má rovněž nádhernou vánoční výzdobu plnou světýlek.
Vánoční výzdoba u radnice a kostel Igreja de São João Evangelista do Colégio do Funchal
Madeirská výšivka Bordal – Traditional Embroidery
K tradičním řemeslům Madeiry neodmyslitelně patří i madeirská výšivka, která má na ostrově dlouhou historii. Pokud se budete procházet centrem Funchalu, možná vás zaujme žena v kroji, která přímo na ulici sedí na židli a vyšívá na rušné ulici Rua Dr. Fernão de Ornelas (č. 77).
Právě zde se nachází jedna z nejznámějších dílen a prodejen. Uvnitř si můžete zblízka prohlédnout (a případně i zakoupit) precizně vyšívané ubrusy, prostírání, ručníky i další textilie, nechybí ani oblečení pro děti a dospělé. Je to krásná ukázka poctivé ruční práce a ideální místo, kde si udělat představu o tom, proč je madeirská výšivka tak ceněná.
Kdybyste si chtěli o madeirských výšivkách přečíst více, mrkněte na článek mé kamarádky Ivy – https://www.madiva.cz/blog/bordado
Blandys Wine Lodge
Blandy’s ve Funchalu patří k nejstarším a nejznámějším výrobcům madeirského vína na ostrově. Rodinná firma byla založena už v roce 1811 a dodnes sídlí v historických budovách v centru města. Návštěvníci zde mohou nahlédnout do tradičních sklepů, kde víno zraje v dřevěných sudech, dozvědět se více o procesu výroby i historii madeirského vína a samozřejmě se zúčastnit řízené degustace. My jsme jen nahlédli, na placenou prohlídku jsme nešli.
Mapa – https://maps.app.goo.gl/NhAKnc5zXhH8qytD6, https://mapy.com/s/jufutolulu
Noite do Mercado
Dne 23. 12. jsme navštívili Noite do Mercado, známou tradiční slavnost konanou v noci z 23. na 24. prosince kolem Mercado dos Lavradores ve Funchalu. Noite do Mercado je lidová vánoční tradice, při které se ulice kolem trhu zaplní lidmi, stánky s jídlem, pitím a regionálními produkty, bary a kavárny zůstávají otevřené dlouho do noci a všude panuje živá atmosféra s hudbou, zpěvem a společenským setkáváním místních obyvatel i návštěvníků.
Na akci najdete typické stánky s občerstvením – od pečených kaštanů přes bolo de caco až po tradiční vánoční jídlo carne de vinha d’alhos, které se zde často podává jako sendvič.
Tento večer je jednou z největších a nejživějších událostí v rámci vánočních oslav na Madeiře, takže musíte počítat s obrovskými davy lidí – ulice jsou plné návštěvníků a místních, což vytváří velmi intenzivní, rušnou atmosféru.
Pokud preferujete klidnější procházku během svátků, doporučuji sem nejít právě 23. 12. v nejrušnějších hodinách, protože v ten den je v centru opravdu velmi těžké se protlačit a večer bývá velmi těžké najít parkování. My jsme proto v tento den raději přijeli autobusem z našeho bytu, což se ukázalo jako praktická volba.
Malované dveře v Zona Velha
Máte rádi street art? Na Madeiře ho najdete docela hodně a moc pěkný street-art je i ve Funchalu, kde najdete v Zona Velha spousta krásných malovaných dveří. Je to pár ulic, kde je hodně restaurací a tak jsem často neměla možnost některé dveře vidět, protože byly dveře otevřené. A tak jsem si říkala, že sem někdy musím vyrazit ráno, abych si je nafotila všechny.
Existuje web, kde se o tomto projektu píše a jsou tam zmapované všechny ulice a jednotlivé dveře, kam jednotliví malíři namalovali nějaký obraz. Tak jsem si je takto chtěla vyfotit všechny postupně a vypsala jsem si seznam čísel popisných, abych to brala postupně. Zklamáním bylo, že když jsem zjistila, že dost z těchto dveří již nejsou malované… Těch malovaných dveří ve srovnání s webem chybělo docela dost. Ale zas naopak na tomto webu některé malované dveře zveřejněné nebyly a ve skutečnosti byly namalované.
Zkoušela jsem k tomu dohledávat nějaké informace:
Projekt artE pORtas abErtas vznikl v roce 2010 – 2011 s cílem oživit staré a opuštěné dveře ve starém městě Funchalu (Zona Velha) tím, že je umělci přemalují.
Webová stránka arteportasabertas.com uvádí fotky dveří, které byly namalované v různých letech, ale neznamená to, že tam všechny zůstaly trvale.
Důvody, proč dnes už nejsou všechny malované dveře viditelné tak, jak jsou na webu:
- budovy a dveře byly renovovány nebo přestavěny → původní dveře s malbami byly nahrazeny novými bez malby
- změna vlastníků nemovitostí → nový vlastník dveře neponechal
- ekonomické a provozní změny v ulici → restaurace a obchody se otevírají/zavírají a fasády/dveře se mění
Během 15 let projekt ztratil přes 45 % původně malovaných dveří (z cca 240 zůstává asi 130). Nejvíce jich najdete v ulici Rua de Santa Maria a nějaké další i v okolních ulicích, podrobnosti na webu výše.
Mapa – https://mapy.com/s/namepekemo (Rua de Santa Maria)
CR7 Museu
Syn pak chtěl poslední den ještě znova navštívit muzeum Cristiana Ronalda ve Funchalu, CR7 Museu.
Najdete zde spousta trofejí, zlatých míčů, také Ronaldovu sochu z čokolády. Není to moc velké, takže to má člověk projité za chvilku.
Venku najdete jeho bronzovou sochu, u které se všichni fotí a jednu partii si všichni osahávají, takže je pořádně vyleštěná dozlatova :p
Fotky z předchozí návštěvy najdete v tomto článku https://lenkacestounecestou.cz/madeira-08-2023/#CR7_Museu
- Mapa – https://mapy.cz/s/lavorerafe
- Web – https://museucr7.com/
- Cena – 5 EUR (i děti od 10 let)
- Otevírací doba – od pondělí do pátku 10:00 – 17:00
Den 3
Vyhlídka Raboseira/Pico das Bodes
Tento den bylo krásné počasí, a tak jsme vyrazili na výlet po jižním pobřeží směrem na západ. Naší první zastávkou byla nádherná vyhlídka Pico dos Bodes, malebné místo v okolí Paúl do Mar, které nabízí krásné panoramatické výhledy na okolní krajinu a oceán.
Zastavili jsme nejprve u vyhlídky Raposeira, odkud je výhled směrem k samotnému Pico dos Bodes. Cesta dolů k této vyhlídce vede po malé cestičce a schodech, takže pro někoho s horší pohyblivostí nebo bolavými koleny to nemusí být úplně ideální. Jinak je to ale příjemná procházka s úchvatnými výhledy.
Podle mapy se sem dá dojet i autem z jiné strany, takže pokud byste nechtěli chodit pěšky, je to dostupné i autem.
Vyhlídka samotná je opravdu nádherná a stojí za to si tady chvíli posedět a vychutnat si výhled zejména na Paul do Mar a okolí s oceánem v pozadí.
Vyhlídka Massapez
Dále jsme se zastavili na vyhlídce Massapez. Také nádherná vyhlídka s výhledem na oceán, ale protože byla směrem na východ, v dopoledních hodinách byla dost proti světlu, takže je lepší navštívit ji až v pozdějších hodinách. Teď v prosinci i tady byly nádherné květy aloe.
Paul do Mar
Pak jsme se přesunuli do Paul do Mar, malebné rybářské vesničky na jihozápadním pobřeží Madeiry. Paul do Mar rozhodně stojí za krátkou zastávku – je to klidné místo s působivým výhledem na oceán a útesy.
Vesnice je úzká a protáhlá podél pobřeží, s rybářskými loděmi, barevnými domky a několika kavárnami, bary a restauracemi. U pobřeží najdete sochu rybáře (Fisherman’s Statue) a z mola je pěkný výhled na vodopád Cascata do Paul do Mar mezi dvěma útesy.
Kromě procházek po promenádě a posezení u moře můžete v okolí objevovat i turistické trasy, například historickou cestu Caminho Real do Paul do Mar (PR19), která vede z vyšších poloh a nabízí krásné výhledy až do vesnice (tuto jsem ještě nešla, plánuji příště).
V samotné vesnici jsme si všimli také pekárny, kterou založili Slováci – Kamoshi, kde se dá zastavit pro české sladké pečivo nebo čerstvý chléb. Bohužel při naší návštěvě byla zavřená, tak třeba příště 😊.
Paul do Mar je ideální místo pro krátkou procházku u moře, posezení s výhledem na Atlantik nebo jako klidná zastávka na cestě po západním pobřeží Madeiry.
Vereda dos Zimbreiros
Poté jsme se vrátili zpět nahoru, aby mě rodiče vyvezli na začátek treku Vereda do Zimbreiros. Výhoda cestování s rodiči je v tom, že jim nevadí, když si některé trasy projdu sama – díky tomu jsem mohla jít trasu jednosměrně shora dolů. Rodiče mezitím zůstali v Paul do Mar, prošli se po promenádě u moře a zašli si na kávu.
Já jsem vyrazila shora dolů po této přibližně 2 km dlouhé stezce, která vede do Paul do Mar. Cesta je široká, bezpečná a technicky nenáročná, takže se jde velmi pohodlně. Po celou dobu vás provázejí nádherné výhledy na Atlantský oceán, okolní hory i samotné městečko Paul do Mar. Je to opravdu krásná a klidná trasa, kterou mohu jen doporučit.
Vereda do Zimbreiros patří mezi místní pěší cesty (veredas), které původně sloužily jako spojnice mezi obydlenými částmi a zemědělskými oblastmi. Nejde o oficiální značenou trasu typu PR a není vůbec frekventovaná, potkala jsem jen 2 Češky a další dva páry.
Praktické informace
- Neoficiální trasa, bez vstupného a bez nutnosti rezervace
- Délka cca 2 km (jednosměrně)
- Povrch: převážně široká zpevněná cesta
- Vhodná i pro děti, pokud zvládnou případnou cestu zpět do kopce (výraznější stoupání)
- Cestou jsem potkala jen 3 páry turistů, kteří šli v protisměru, takže jsem šla celou cestu úplně sama.
Trasa – https://mapy.com/s/bodegefote (2,1 km, dle mapy.cz 57 min.)
Den 4
Tento den jsme už potřebovali začít s nějakými drobnými opravami, kterých letos bylo bohužel více než obvykle, takže nám to zabralo nějaké to dopoledne…
Ribeira Brava
Na oběd jsme se vydali do Ribeira Brava, příjemného městečka na jihozápadním pobřeží Madeiry. Po obědě jsme si prošli jeho uličky, nasáli atmosféru a obdivovali vánoční výzdobu, která tu během svátků vytváří krásné a klidné prostředí.
Mercado Municipal da Ribeira Brava
V Ribeira Brava jsme se zastavili také na místní tržnici Mercado Municipal da Ribeira Brava, kde jsme si nakoupili čerstvé ovoce. Tržnice se nachází přímo v centru města a je oblíbeným místem jak mezi místními, tak i návštěvníky, kteří si chtějí koupit lokální produkty přímo od pěstitelů.
V tomto období zde bylo k dostání například anona, pepino, guajava, tamarillo a další druhy exotického ovoce, které jsou pro Madeiru typické.
Pokud vás madeirské ovoce zajímá víc do detailu, najdete u mě na blogu také samostatný článek věnovaný ovoci na Madeiře, kde jednotlivé druhy podrobně popisuji a přidávám i tipy, kde ovoce nakoupit. (https://lenkacestounecestou.cz/ovoce-na-madeire/)
Jiný den jsme zavítali do večerní Ribeira Brava, protože sváteční osvětlení a klidné ulice večer působí úplně jinak než přes den. A tak sem přidávám fotky i z večerní procházky, aby to bylo přehledně na jednom místě.
Hlavní dominantou městečka je krásný kostel Igreja de São Bento. V centru najdete několik kaváren, cukráren a restaurací, kde si můžete dát něco k jídlu či pití.
Ribeira Brava je skvělým místem na relax během dne i večer, když si chcete užít atmosféru městečka bez spěchu a zároveň ochutnat místní kuchyni nebo si dát kávu s výhledem na Atlantik.
V Ribeira Brava bylo krásné slunečné počasí a vypadalo to, že hezky je i v průsmyku směrem na São Vicente, a tak jsme se rozhodli pokračovat tímto směrem. Po chvíli se ale začaly objevovat mraky a objevila se i duha, což už naznačovalo, že počasí v horách nebude úplně ideální. I tak to ale stálo za to – duhy jsou na Madeiře opravdu neuvěřitelné a vidět je na pozadí hor je vždy zážitek.
Miradouro da Terra Grande
Zastavili jsme se na vyhlídce Miradouro da Terra Grande, odkud jsou krásné výhledy na hornatou krajinu centrální Madeiry. Tato oblast leží v přechodové zóně mezi jižním a severním pobřežím, kde se počasí často velmi rychle mění – slunce, mraky i déšť se tu mohou vystřídat během pár minut.
Pokračovali jsme dál směrem na São Vicente přes Encumeadu po menší horské silnici. Samozřejmě je možné jet rychlejší variantou tunelem, ale alespoň jednou doporučuji zvolit právě tuto starší trasu přes hory. Výhledy do hlubokých údolí a na zelené svahy jsou tu za dobrého počasí opravdu dechberoucí a cesta samotná je velký zážitek.
Po cestě se nachází ještě několik dalších vyhlídek, na které jsme se těšili, ale bohužel se obloha postupně úplně zatáhla, začalo drobně pršet a výhledy se během chvíle ztratily v mlze. I to je ale Madeira – ostrov, kde počasí často rozhoduje o programu za vás a je potřeba improvizovat a mít v záloze vždy plán B 😊
São Vicente
Pokračovali jsme tedy do São Vicente, kde jsem si chtěla prohlédnout kapličku Capela de Nossa Senhora de Fátima. Ke kapličce vede krátký výšlap po schodech a za dobrého počasí jsou odtud opravdu krásné výhledy na celé São Vicente a okolní zelené hory.
Po cestě už nepršelo, ale přesně ve chvíli, kdy jsme vystoupali ke kapličce, začalo znovu drobně pršet a výhledy se během pár minut postupně ztratily v mracích. Takže tohle místo si necháváme na příště. Od kapličky je navíc možné pokračovat po Levada dos Cardais směrem dolů k São Vicente, což je příjemná nenáročná levada s výhledy do údolí – ideální kombinace, pokud vyjde počasí (část levady dos Cardais jsme šli při jiné dovolené – https://lenkacestounecestou.cz/madeira-08-2023/#Sao_Vicente ).
Pak jsme sjeli přímo do São Vicente a tam už nás přivítalo zase lepší počasí. Městečko leží na severním pobřeží Madeiry a je známé svým zeleným údolím a klidnější atmosférou oproti rušnějším místům na jihu ostrova.
Do São Vicente jsme se vraceli ještě jiný den, kdy bylo krásné počasí, a proto sem rovnou přidávám i fotky z další návštěvy, aby byly snímky z tohoto místa přehledně pohromadě na jednom místě. Tady krátká procházka tunelem.
Také určitě doporučuju zastavit se u vodopádu Agua D’alto, který je hned u silnice.
A při jedné z dalších cest jsme tudy projížděli po setmění, takže jsme si alespoň v rychlosti prohlédli i vánoční výzdobu, která je tu během svátků příjemná, spíše decentní a hezky doplňuje klidnou atmosféru městečka.
Funchal – Noite de Mercado
Večer jsme se pak zastavili opět ve Funchalu na Noite de Mercado (foto a info viz den 2)
Den 5
Funchal
Levada dos Piornais
Na Štědrý den jsme hledali něco kratšího, protože na 18:00 jsme měli rezervaci v restauraci asi 2 km od nás. Nechtělo se nám tedy nikam daleko, abychom se stihli vrátit a aspoň trochu se hodit do gala.
Volba padla na Levadu dos Piornais – a zpětně musím říct, že to byla skvělá volba.
Na tuhle levádu jsem se letos těšila snad nejvíc. U jiných cestovatelů jsem totiž objevila krásný koncový úsek, dlouhý zhruba 2 km tam a 2 km zpět, o kterém jsem dřív vůbec netušila. Levada dos Piornais přitom začíná jen kousek od našeho bytu a dlouho jsem ji vnímala spíš jako obyčejnou městskou levádu mezi domy s výhledy na Funchal – příjemnou na procházku, ale ne úplně „wow“. Další část, vedoucí kolem banánových plantáží, už je o něco zajímavější, ale pořád to pro mě nebyla úplná topka (a ani tu jsem zatím nešla celou).
Tentokrát jsme se ale rozhodli projít právě ten koncový úsek, a pokud máte omezený čas, tohle je za mě ta nejhezčí varianta. Samozřejmě je možné projít celou levádu, a navíc není nutné se vracet stejnou cestou – u nástupu, odkud jsme vycházeli my, lze nasednout na autobus a vrátit se zpět. Celkově je Levada dos Piornais velmi dobře dostupná MHD, takže ji bez problémů zvládnete i bez auta.
Pokud budete ubytovaní u nás, můžete na start vyrazit pěšky z apartmánu, projít levádu a zpět se vrátit pěšky nebo busem.
My jsme dojeli autem přímo na start trasy, parkování se dá najít kdekoliv v ulici.
A teď to důležité:
Tenhle úsek je opravdu nádherný, ale rozhodně ho nedoporučuji pro malé děti ani pro lidi s omezenější pohyblivostí. První zhruba kilometr je ještě se zábradlím, ale pak zábradlí mizí a leváda se mění v exponovanou úzkou stezku se srázem pod vámi. Pokud trpíte závratěmi, tohle místo pro vás nebude. Jinak je ale trasa při pomalé a opatrné chůzi v pohodě zvládnutelná.
Po cestě narazíte na krásné malé tunely, které dělají z této levády opravdu pestrou trasu. Na některých místech je potřeba se sehnout, jinde si skoro dřepnout na bobek, aby se dalo projít – i to je důvod, proč bych trasu nedoporučila starším lidem s omezenou hybností. Tunely jsou ale nádherné, s přirozenými skalními „okny“, kterými dovnitř prosvítá světlo, takže baterka není potřeba.
Výhledy do krajiny jsou po většinu trasy opravdu krásné. Jen úplný začátek lehce kazí průmyslovější část dole v údolí Ribeira dos Socorridos, ale to se dá přežít.
Je tam umístěná štěrkovna a zázemí pro těžbu a zpracování materiálu. Jakmile ale leváda pokračuje dál, výhledy se rychle mění a průmyslová část zůstává za vámi.
Trasa končí u mříže – dál sice leváda pokračuje, ale už není vedená ani jako turistická trasa (ani na mapách), takže jsme to tady otočili a vraceli se stejnou cestou zpět. Během celé procházky jsme potkali jen jednoho Ira, jednoho místního a jeden pár v protisměru. Jinak jsme šli celou trasu opět úplně sami.
Praktické info
- Neoficiální trasa – zdarma, bez rezervace
- Délka tohoto úseku: cca 4 km (tam a zpět)
- Děti: nevhodné – část trasy je exponovaná a bez zábradlí
- Závratě: nevhodné
- Dostupnost: pěšky, autem i autobusem (ideální pro ty, kteří jsou ubytovaní u nás)
Trasa:
Varianta 1 – Trasa, jak jsme šli my: https://mapy.com/s/musamuseke (4,9 km, dle mapy.cz 2:17 hod.)
Varianta 2 – celá trasa – https://mapy.com/s/pozenemepa (jednosměrně 7,5 km, dle mapy.cz 2:40 hod., zpět lze od Lombada de Cima busem)
Na oběd jsme si vzali jen jídlo z take away restaurace u našeho bytu.
Vyhlídka Pico da Cruz
Ještě před odchodem na štědrovečerní večeři jsme si se synem udělali krátkou procházku na kopec Pico da Cruz, vzdálený asi 1 km od našeho bytu. Otevírá se odsud nádherný výhled na Cabo Girão, Funchal i širý oceán.
Místo je navíc ideální na pozorování západu slunce, které tu bývají opravdu kouzelné – určitě doporučuji sem vyrazit právě v podvečer. (tady foto z jiné dovolené – https://lenkacestounecestou.cz/madeira-08-2023/#Sao_Martinho_-_zapad_slunce_z_Pico_da_Cruz )
Miradouro da Nazaré
Štědrovečerní večeři jsem objednala v restauraci 3 L’s Restaurant (dříve Fora d’Oras) – podrobnosti a fotografie najdete v sekci Restaurace. Výběr byl skvělý a jídlo opravdu výborné, takže podnik můžu bez váhání doporučit i na běžný oběd nebo večeři kdykoliv během roku.
Restaurace je od našeho bytu vzdálená zhruba 2 km, a tak jsem navrhla jít pěšky a spojit večeři s příjemnou procházkou. Autem jsme jet nechtěli, aby si taťka mohl dát víno.
První zastávkou byla vyhlídka, z které jsme na Silvestra pozorovali ohňostroj.
Cesta dolů je pohodová – vede z prudšího kopce, nabízí krásné výhledy na Funchal a kousek trasy vede po Levadě dos Piornais.
Krpál je to místy opravdu velký, podívejte, jak to vypadá, když v takovém kopci parkují auta, někdy jedno kolo tak trochu ve vzduchu :p
Zpět jsme jeli Boltem, je to zde opravdu za pár korun, protože jsem dřív Bolta nepoužívala, tak asi proto mi to hodilo nějakou akční slevu a měli jsme to jen asi za 3,50 EUR (busem ve 4 lidech by to bylo za 8 eur, my se slevou pro syna 7 EUR pro všechny osoby), kdybychom neměli tu slevu, tak je to i tak o něco levnější než bus.
Den 6
Dopoledne jsme strávili opět nějakými opravami.
Na oběd jsme se zastavili opět v Ribeira Brava v naší oblíbené restauraci.
Počasí bylo tentokrát lepší než minule a vypadalo to, že i v horách by mohlo být pěkné počasí a tak jsme jeli stejnou trasou mimo tunely a vzali jsme to přes Encumeadu.
Pico da Murta
Doporučuju zastavit se na vyhlídce Pico da Murta, je to krásná vyhlídka s výhledy na hory.
Pobřežní cesta po staré silnici za Seixalem
Dalším cílem byla relativně krátká pobřežní cesta po staré silnici kousek za Seixalem, na kterou jsem dostala tip od kamarádky Máji, která tu žije a má to tady pořádně prochozené – odkaz na její web https://madeiraisland.cz/ .
Silnice dnes není oficiálně otevřená pro auta.
Trasa vede podél skalnatého pobřeží, a proto je tu občas riziko padajícího kamení – po vydatném dešti nebo silném větru bych sem raději nechodila. Ale za pěkného počasí je to moc hezká procházka s úžasnými výhledy na oceán a dramatické útesy severního pobřeží Madeiry.
Po cestě můžete narazit i na menší vodopády, které z této trasy dělají velmi fotogenické místo.
Došla jsem až k tunelům ve skále a tunelem jsem pokračovala sama (ostatním se nechtělo, protože je to dost do kopce), a byl to opravdu zajímavý zážitek. Tunel byl osvětlený a všude kapala voda, někde docela dost, takže jsem ocenila vyšší trekové boty, a ani cca 1 cm vody naštěstí nebyl problém.
Jakmile jsem vyšla z prvního tunelu, otevřely se mi další krásné výhledy na oceán a menší vodopád.
Pak jsem pokračovala ještě další krátký úsek a prošla i druhým tunelem. I za tímto tunelem byly krásné výhledy.
Praktické info
- Neoficiální trasa – zdarma, bez rezervace.
- Přístupnost – není pro auta, ale pěšky je přístupná
- Počasí – po deštích a větru je tu zvýšené riziko padání kamení
- Parkování – ideálně v bodě, kde vidíte start trasy na mapě níže
Trasa – https://mapy.com/s/cagedukeze (2,6 km, dle mapy.cz 1:25 hod.)
Porto Moniz
Pak jsme vyrazili do Porto Moniz, kde jsem se setkala s kamarádkou Češkou, kterou jsem také inspirovala ke koupi bytu a koupili si byt v Porto Moniz. Seznámili jsme se před 3,5 lety na lodi při výletu na delfíny na Azorech. Od té doby jsme v kontaktu a už jsme společně podnikly i cestu na Maltu.
Potkaly jsme se společně i s jejím přítelem v kavárně Art Café Sardinha, kterou vlastní Češi – Irenka a Jirka, kteří se před pár lety přestěhovali z ČR na Madeiru a nejdřív měli jen malý obchůdek s bižuterií, kterou Irenka vyrábí a před nějakou dobou si otevřeli tuto kavárničku v které najdete u vchodu právě i bižuterii ke koupi (tady příp. odkaz i na Irenky Instagram – limetka.art – https://www.instagram.com/limetka.art_/ ). Kavárna je moc hezká a můžete si zde dát i nějaké jídlo, my jsme bohužel teda nemohli ochutnat, protože v tento den o svátcích selhalo zásobování, ale doporučuju zkusit, kámoška s přítelem sem chodí pravidelně a říká, že Irenky kuchyně je výborná.
Porto Moniz určitě jinak také stojí za návštěvu hlavně v sezóně, kdy si můžete užít krásné koupání v přírodních lávových bazéncích.
Sao Vicente
Cestou zpět jsme se ještě zastavili v Sao Vicente a prohlídli si v rychlosti vánoční výzdobu (foto viz den č. 4).
Den 7
Vyhlídka Sagrada Familia
Po obědě jsme vyrazili na vyhlídku Sagrada Familia, kterou jsem už delší dobu chtěla vidět. Je to opravdu krásné a trochu netradiční místo.
Vyhlídka je situovaná v oblasti Ribeira Brava a označuje se jako Miradouro / Capela Sagrada Familia – jde o kombinaci malého poutního místa s kaplí a pěších cestiček s dekoracemi a prvky inspirovanými Gaudího stylem.
Místo nabízí mnoho zákoutí, malé kapličky a domečky, stoly k posezení, toalety i prostor pro piknik či grilování, takže se sem dá udělat hezký výlet s odpočinkem a občerstvením v přírodě.
Vyhlídka je poměrně rozsáhlá, takže stojí za to si tu chvíli udělat a projít si celé okolí. Z různých míst se vám otevřou úchvatné výhledy do údolí a na hory.
Pod vámi vede i Levada do Norte, takže si ji můžete někdy projít a užít nádherné výhledy.
Nám se pak začalo trochu lehce pršet, takže se hory halily do mraků – ale zase se dvakrát ukázala nádherná duha. 😊
Určitě se sem chci vrátit při lepším počasí, abych si mohla nafotit ještě lepší záběry výhledů na hory a krajinu. Je to moc hezká a ne úplně klasická vyhlídka, kterou rozhodně doporučuju navštívit.
Levada do Norte z Boa Morte
Pak jsme se vydali na Levadu do Norte z Boa Morte. Levada do Norte je dlouhá a tak si volíte jen určitý úsek. My už dříve šli tuto levádu také z Boa Morte ale přesně na opačnou stranu právě směrem, kde je vyhlídka Sagrada Familia, až téměř po Espigao (tento úsek není úplně vhodný pro děti a lidi se závratí, v určité části mizí zábradlí a leváda je exponovaná).
Tentokrát jsme se tedy rozhodli jít také z Boa Morte, ale na opačnou stranu. Také hezká trasa, s pěknými výhledy, ale jestli nemáte tolik času a musíte si vybírat, ta druhá část kterou jsme šli dříve, je určitě zajímavější.
Tohle byla pohodová procházka, lehká trasa i pro rodiče a i pro dítě.
Délku si volíte sami, podle toho, kolik ujdete a kdy se rozhodnete jít zpět. My šli jen kousek, musela jsem hlavně mamku šetřit.
Praktické info
- Neoficiální trasa, zdarma, bez rezervace
- Vhodná i pro děti, starší lidi a lidi se závratí (tento úsek)
Trasa – https://mapy.com/s/kazodunuca (4,6 km, 1:29 hod.)
Ribeira Brava
A pak jsme opět navštívili Ribeira Brava, tentokrát po tmě kvůli vánoční výzdobě (viz foto den č. 4)
Den 8
Další den to vypadalo, že i na severu by mohlo být hezké počasí a tak jsme se vydali opět směr Santana, abychom navštívili zbytek věcí, které jsme první den kvůli proměnlivému počasí nestihli.
Levada do Curtado
První zastávkou byla krátká procházka po Levadě do Curtado. Na začátku se projde krátkým tunelem a když z něho vyjdete, otevře se vám krásný výhled na oceán. Popojedete kousek po levádě a otevře se vám tento krásný výhled na Orlí skálu.
Já sama pokračovala ještě kousek dál, jen abych prozkoumala, jak to vypadá, tato část už nebyla moc zajímavá, kvůli stromům byla už bez výhledů. Pak cesta pokračuje strmě dolů až na Ponta do Clérigo, tak se třeba někdy časem hecnu jít dolu a zpět do šíleného krpálu, tuto trasu jsem ještě nešla.
Mapa – https://mapy.com/s/harevokeje (1,2 km, 38 min.)
Santana
Aguage vodopád
Další zastávkou byla krátká procházka k vodopádu Aguage u Santany na severovýchodě Madeiry, což je krásné a snadno dostupné místo po široké cestě – ideální jako krátká vycházka i pro rodiny s dětmi.
Santana
Pak jsme si ještě v rychlosti prohlídky vánoční výzdobu v Santaně, tentokrát v krásném počasí. (viz foto den č. 2)
Miradouro da Santinha
Dále jsme se zastavili na této vyhlídce v Boaventuře. Oblast kolem Boaventury je nádherná a poměrně málo turistická.
A tady ještě jedna vyhlídka za Boaventurou – https://mapy.com/s/naholozemo
Ponta Delgada
Vodopád Chamusca
Levada da Chamusca
Dále jsme navštívili u Ponta Delgada dva krásné vododopády. Byla jsem tu už loni v říjnu, ale to byly téměř vyschlé, tak jsem si říkala, že musím využít návštěvy v zimě, kdy standardně vodopády bývají krásně plné vody a ukážou se v plné kráse.
Na tento první jsme šli všichni i s rodiči (mamka 68 a taťka 70 let), zvládli to v pohodě, tohle je jednoduchá trasa po kratičké Levada da Chamusca až přijdete pod tento nádherný vodopád. A jak jsem očekávala byl krásně plný vody.
Ale i říjnová návštěva byla fajn, to zas ještě u cesty ještě kvetly krásné hortenzie fialové barvy, každé období má prostě něco do sebe.
Vodopád São Nicolau
A hned na opačnou stranu se jde k vodopádu São Nicolau. Tam jsem šla už sama, protože zde je cesta náročnější, ale pro běžně zdatného turistu v pohodě. Cesta pak zčásti vedla potůčkem a skákala jsem po kamenech, ale naštěstí to vůbec neklouzalo, ale opatrnost je samozřejmě na místě.
Tento vodopád je také nádherný. U obou jsme byli úplně sami, nepotkali jsme nikoho. Jen u startu místňáka, který stříhal hortenzie u schodů.
Až sem ke startu, kde začíná stezka k oboum vodopádům, vede velmi strmá silnice. Při první návštěvě jsem si radši autem netroufli a vyšlápli jsme to pěšky, ale mamce, kterou bolí nohy hlavně při chůzi z kopce, jsme chtěli ušetřit tento krpál a tak jsme se rozhodli vyjet autem, protože jsme věděli, že toto jezdí velmi dobře a zvládli jsme to v pohodě, ale musím říct, že to byl snad největší krpál, co jsme autem vyjížděli.
Presépio – betlém u lidí v garáži
A po návštěvě těchto vodopádů jsme úplně náhodou narazili na neuvěřitelně propracovaný betlém v garáži místních obyvatel. Fotky mluví samy za sebe, ale pokud budete mít cestu někdy od adventu zhruba do konce ledna, určitě doporučuju zastavit se osobně – naživo je to ještě mnohem větší zážitek.
Na Madeiře má tradice betlémů (presépios) silnou tradici a zdaleka se neomezuje jen na kostely nebo oficiální výstavy. Spousta betlémů vzniká doslova v garážích, dílnách nebo sklepech soukromých domů – a právě to jim dává jejich jedinečné kouzlo.
Tyto „betlémy v garáži“ jsou většinou:
- ručně vyráběné místními rodinami, často po generace
- otevřené veřejnosti jen v období Vánoc
- zdarma nebo za dobrovolný příspěvek
Nejde jen o narození Ježíše. Madeirské betlémy často zobrazují:
- celý život ostrova – zemědělství, sklizeň hroznů, rybolov
- madeirskou krajinu – hory, terasy, levády i vesnice
- tradiční domy, kostely a místní slavnosti
Tady byl např. krásně zobrazeny kostelík na Monte i s typickou jízdou na saních
Používají se přírodní materiály jako korek, mech, kámen a dřevo a běžné jsou i pohyblivé prvky – tekoucí voda, mlýny nebo pracující figurky. Někdy betlém zabere celou místnost a jeho stavba trvá týdny až měsíce.
Majitel, kterého jsme potkali, nám říkal, že příprava tohoto betléma trvá přibližně dva měsíce.
Stačilo přijít ke garáži, otevřít si dveře, řídit se instrukcemi, kde rozsvítit a co zapnout – a rázem jsme byli uprostřed malého madeirského světa .
A jak tyto betlemy najít? Obecně to není asi úplně jednoduché, protože jsem nenašla nikde, že by se to někdo zveřejňovalo…Takže pokud budete projíždět městečky a uvidíte nápis „Presepio“, jdětě po šipkách, takto jsem viděla šipku ještě jinde, ale už jsme neměli čas tam zajet. Takže tady jak jsme jeli dolu od vodopádu, zahlédla jsem nápis „Presepio 600 m“ a šla jsem po směrovkách až jsem ho našla a rodiče pak ze snack baru přijeli autem.
A tady pár fotek z procházky vesničkou k betlému. Pěkné výhledy jsou na Madeiře všude, i při takovéto náhodné procházce vesničkou.
Den 9
Funchal – malované dveře
Ráno jsem si přivstala a šla si nafotit malované dveře ve Funchalu – více info a foto u dne č. 2, aby vše z Funchalu bylo uceleně na jednom místě.
Sao Vicente – centrum + vodopád
Pak jsme vyrazili opět směr Sao Vicente, kde jsme se naobědvali. Prohlédli jsme si vodopád u cesty a krátkou trasu podél skály (foto viz den č. 4) a pak jsme vyrazili dále.
Vodopád Cascata do Véu da Noiva
Dále jsme se zastavili u známého ikonického vodopádu Veu da Noiva. Moc hezké místo, které určitě stojí za zastávku.
Mapa – https://mapy.com/s/dagelokovu (https://mapy.com/s/jajoregemo )
A u parkoviště byly vidět další dva vodopády.
Seixal – vyhlídka Espaco Infinito
A další zastávkou byla tato ikonická vyhlídka v Seixalu, kde se dají udělat krásné fotky. V jiném období to bude určitě ještě hezčí, až to bude zelené.
Espaço Infinito u Seixalu je jedno z těch míst na Madeiře, která se nejdřív dává jako tajný tip a pak se stanou jednou z nejfotogeničtějších zastávek na severním pobřeží. Toto místo s výhledem vzniklo v roce 2024 díky snaze místního nadšence vytvořit klidné místo s výhledem na oceán a okolní krajinu. Najdete tu jednoduché posezení, stoly a židle a dřevěné konstrukce obrácené směrem k panoramatům nad černou písčitou pláží a útesy Seixalu, které učarují fotografům i milovníkům klidné přírody.
Místo není typická komerční vyhlídka – má spíš útulnou atmosféru, skoro jako schované piknikové místo s výhledem, kde si můžete posedět, dát si něco malého k pití, a nasát tu atmosféru severu ostrova. Hostitelé často nechávají láhev domácího vína nebo likéru a někdy i zápisníky pro návštěvníky, kteří tu chtějí zanechat pár slov ze své zkušenosti.
K místu se dá dojít krátkou procházkou z centra Seixalu směrem k pláži – stačí sledovat malou cestu, která vede podél terénu a polí směrem k přístupu k oceánu. Ačkoliv Espaco Infinito vzniklo jako soukromý projekt, díky sociálním sítím a doporučením se začíná stávat jedním z „must-see“ míst pro ty, kdo objevují severní cíp Madeiry mimo nejznámější turistické trasy.
Stará cesta u Ribeira da Janela
Pak jsme vyrazili dále a projeli si moc hezkou starou silnici u Ribeira da Janela, poté co jsme na ní vjeli, tak nám ukazovalo, že je slepá, ale dá se normálně projet. Vlastně i v mapě to jde zadat pouze jako pěší trasa, ale opravdu projet jde. Po cestě můžete vidět dva vodopády.
Trasa – https://mapy.com/s/camezacuno
Porto Moniz
Miradouro da Santinha
A pak jsme se zastavili na této vyhlídce s krásnými výhledem na Porto Moniz.
Adrenalinová houpačka a zipline nad oceánem
Pak jsme pokračovali dál, abychom se podívali na dvě nové adrenalinové atrakce, které se tu letos otevřely – zipline a adrenalinovou houpačku nad oceánem. Obě se nacházejí na severozápadě Madeiry v oblasti Porto Moniz a provozuje je společnost Adrenaline Adventures Madeira.
Ceny (aktuální k datu 12/2025):
- Zipline: cca 69 €
- Adrenalinová houpačka: cca 39 €
- k dispozici je i kombinovaný balíček pro obě atrakce
Zatímco u houpačky byl vidět poměrně velký zájem, zipline je umístěná o kousek dál, takže nevím, jak je vytížená. Upřímně – zipline mi osobně nepřijde zas taková bomba. V jiných destinacích je běžné, že se člověk sveze několikrát a to mi přijde zajímavější než jet jen jeden úsek.
Já osobně se na tyhle atrakce nechystám. Adrenalinové aktivity nejsou úplně moje parketa – na zipline jsem se hecla jen jednou, na Mauriciu, s hodně adrenalinovou kamarádkou. Bylo to fajn, ale rozhodně to není něco, co bych sama vyhledávala.
Na Madeiře mám k těmto atrakcím navíc trochu rozporuplný vztah. Ostrov je sám o sobě tak nádherný, že mi podobné komerční zážitky přijdou spíš zbytečné. Bohužel je to ale součást vývoje turismu – i tady je vidět snaha přitáhnout návštěvníky adrenalinovými atrakcemi, které už známe z mnoha jiných míst po světě.
Pokud ale někdo adrenalin vyhledává a chce si Madeiru užít i z trochu jiného úhlu, houpačka nad oceánem může být zajímavým zpestřením – výhledy jsou bez debat působivé.
Miradouro da Boa Morte
Cestou zpět jsme to vzali spodem po jižním pobřeží a ještě jsme se zastavili u Miradouro da Boa Morte u vesničky Cabo, právě proto, že jsem tuhle vyhlídku chtěla znovu vidět v zimním období. Poprvé jsem ji navštívila před šesti lety v zimě a byla jsem z ní nadšená. Pak jsem se sem podívala ještě v létě – a ten rozdíl je opravdu markantní.
V létě je okolní krajina spíš vyprahlá a hnědavá, zatímco v zimě se celé okolí promění v sytě zelený koberec. Zelená tráva v kombinaci s otevřenými výhledy na oceán působí až neskutečně – barvy vypadají skoro jako přehnaně upravené ve Photoshopu, ale realita je skutečně taková. Fotky jsem nijak neupravovala.
Oproti mé první návštěvě tu mezitím proběhly menší úpravy – původní přírodní cestička byla vybetonována a na konci vyhlídky přibyla lavička s nápisem.
Miradouro da Boa Morte je krásným příkladem toho, jak moc se Madeira mění podle ročního období. Pokud ji znáte jen z léta, zimní návštěva vás může velmi mile překvapit.
Ponta do Sol
A poslední zastávkou tohoto dne bylo Ponta do Sol, kde jsem také chtěla vidět vánoční výzdobu a musím říct, že i Ponta do Sol o Vánocích rozhodně stojí za návštěvu. Výzdoba je tu opět nádherná.
Den 10
I tento den jsme zas věnovali dopoledne nějakým opravám. Možná si říkáte, proč si to nenecháme opravit místními řemeslníky… Má to dva důvody – někteří se snaží turisty natahovat, třeba kámoška mi říkala, že potřebovali vyřešit jen něco s jedním stropním svítidlem a elektrikář si za to řekl 200 EUR… Já teda mívám standardní ceny, protože to řeším přes uklízečku, ale při tom množství by se to docela nasčítalo (např. letos byly např. velmi zničené zásuvky, dost vyrvané ze zdi, nevím co s tím klienti dělají… Také jsme letos museli povyměňovat baterie v koupelně i v kuchyni atd. a poopravovat většinu klik v bytě, s každou byl nějaký problém. A druhým důvodem je to, že místní řemeslníci nejsou vždy moc šikovní a když byl problém s klikou u vstupních dveří, protože za ni klienti berou silou – je to klika, ale neotvírá se s ní, protože funguje jako naše koule a tudíž se otevírá klíčem, a proto je to asi matoucí a každý za ní bere silou, až se velmi uvolnila a viklala se… Když jsem to řešila na dálku, protože to bylo urgentní, odpověď byla, že to nejde vyřešit, protože je tam od šroubu velká díra a šroub tedy nejde utáhnout a že bude potřeba koupit celé nové dveře…Dočasně to vyřešili tak, že tam napatlali lepidlo, aby šel šroub utáhnout… Takže i to je ten důvod, proč se snažíme řešit méně urgentní opravy sami, když přijedu s šikovným taťkou nebo s jednou šikovnou a velmi technicky zdatnou kámoškou.
A pak to vypadalo, že bude spíš pršet, takže jsme již nechtěli začínat žádnou levádu, navíc jsme měli vybranou výjimečně jednu placenou, takže by nebylo dobry zaplatit a pak zjistit, že začalo pršet, rodiče a syna bych nechtěla tahat někde v dešti…
A už jsme neměli moc času, protože jsme byli pozvaní na návštěvu, takže jsme zvolili už jen návštěvu Calhety.
Calheta
Engenho da Calheta – rumárna
V Calhetě jsme navštívili rumárnu Engenho da Calheta, která patří k tradičním cukrovarům Madeiry a dnes funguje i jako malé muzeum. Řekla bych, že ta v Porto da Cruz je známější, aspoň dosud jsem od lidí nějak info a fotky z této nevídala. Vstup je také zdarma a můžete si projít celý areál – výroba zde však probíhá jen sezónně, protože místní rum se destiluje výhradně z madeirské cukrové třtiny, obvykle v období od března do dubna, někdy až do května. Mimo sezónu tu ale můžete vidět technologii výroby, ochutnat rum, likéry nebo ponchu (cca 1 € za štamprli) a posedět u kávy.
Nás zaujal také obrovský tradiční „bolo de mel“, typický madeirský medový koláč, u kterého bylo uvedeno, že má zrát celý rok.
Bolo de mel je tradiční madeirský koláč z melasy z cukrové třtiny, koření, ořechů a medu z cukrové třtiny. Díky vysokému obsahu cukru a koření má přirozeně velmi dlouhou trvanlivost a na Madeiře je běžné, že se nechá zrát týdny až měsíce, aby se chutě propojily a koláč zvláčněl – čím déle leží, tím je chuť intenzivnější. V obchodech se samozřejmě prodávají malé verze, které se vám do kufříku v pohodě vejdou a také prý tyto nenechávají zrát tak dlouho.
A pak jsme si prošli ještě Calhetu u pobřeží.
Návštěva
Poté jsme se vydali do Arco da Calheta na návštěvu k nové kamarádce. Je to paní, která u mě v bytě bydlela tři měsíce ještě předtím, než jsem začala s krátkodobým pronájmem. Byly jsme tehdy dost v kontaktu, ale osobně jsme se nikdy nepotkaly. A teď se mi ozvala, že by bylo hezké se konečně poznat osobně. Z Česka se přestěhovala na Madeiru už před třemi lety a zůstala zde natrvalo.
Návštěva byla moc příjemná a zároveň to byl nečekaný gastronomický zážitek. Její přítel totiž strašně rád a opravdu skvěle vaří – odcházeli jsme odsud doslova přecpaní. Původně jsme plánovali jen krátkou zastávku na hodinku, maximálně hodinu a půl, ale než jsme všechno probrali a snědli všechny chody, byli jsme tam skoro čtyři hodiny.
Začali jsme naprosto famózní dýňovou polévkou, lepší jsem nikdy nejedla. Následoval předkrm v podobě italských salámků, sýrů a paštiky s výborným domácím chlebem, který pekla jejich sousedka. Hlavním chodem byly těstoviny carbonara – opět výborné, lepší jsem také nikdy nejedla. Dezertem bylo zabaglione se zmrzlinou, které jsem měla poprvé v životě a bylo to také opravdu výborné. Nakonec ještě salát s perfektní zálivkou a my už jen tiše funěli.
Na cestu jsme navíc dostali domácí chléb od sousedky a já ještě pár videí ze zákulisí místního života, která tu sdílím. Sousedka má vlastní pec a prý vždy upeče cca čtyřicet chlebů, které pak rozdává po vesnici. Ostatní se jí zase odvděčí tím, co zrovna mají – ať už ovocem, zeleninou nebo jinými domácími produkty. A jak vidíte na fotkách, také nesmí vždy chybět chlebová panenka pro vnučku.
Den 11
Tento den jsme také vyráželi později a nejdřív jsme zašli na oběd v restauraci 1 km od našeho bytu, takže jestli budete ubytovaní u nás, doporučuju, vaří tam výborně a je možné si dát jak velmi levný oběd za 10 EUR, tak i dražší např. výborné pokrmy z hovězího – foto a více info v sekci Restaurace.
Vyhlídka Bica da Cana
Poté jsme se vydali na vyhlídku Bica da Cana, ke které se jde příjemnou krátkou procházkou od parkoviště. O tomto místě jsem už slyšela mockrát, ale pokaždé, když jsme tudy dříve projížděli, počasí zrovna nepřálo – zataženo, mlha nebo žádné slunce. Tentokrát jsem si ji chtěla konečně užít naplno… a vyšlo to. Počasí bylo doslova ukázkové.
Vyhlídka je opravdu dechberoucí a nabízí neuvěřitelné výhledy na São Vicente, oceán i okolní hory. Je to přesně ten typ místa, kam přijdete a buď vám spadne brada, nebo si z té krásy sednete na zadek. 😄 Opravdu za mě jedna z TOP vyhlídek na Madeiře.
Fanal
Pak jsme přemýšleli, co ještě podnikneme. Původně jsem plánovala nějakou levádu, ale nestihli bychom ji do setmění celou, a tak jsem se rozhodla naposledy navštívit Fanal. Proč naposledy? I zde, podobně jako v jiných turisticky populárních místech, dochází ke změnám – počet návštěvníků se bude regulovat a vstup bude zpoplatněn. Některé shluky stromů už začínají oplocovat a plánují se i chodníčky, takže volný pohyb po celém Fanalu už nebude možný. Bohužel je to asi nutné, protože někteří turisté se chovají nezodpovědně a někteří dokonce lezou po těchto unikátních starých stromech.
Rozhodla jsem se tedy užít si ještě jednu návštěvu. Fanal jsem navštívila několikrát – kromě první návštěvy bez auta vždy – a viděla jsem jej jak v mlze, tak ve slunečném počasí. Tentokrát bylo krásné slunečné počasí, a výhledy tu byly naprosto nádherné. Tajemná mlha má své kouzlo, ale za slunce je Fanal pro mě ještě působivější.
Nakonec jsme zůstali až do západu slunce, a barvy při zlaté hodince a samotném západu byly opravdu dechberoucí – byla to má první návštěva právě v tuto dobu.
Při odjezdu z Fanalu mě napadlo, že nám ještě krávy nevlezly do cesty. Sotva jsem to dořekla, uviděli jsme před námi několik stojících aut – a kolem nás se pomalu procházelo několik krav. V těchto místech je tedy opravdu potřeba jezdit pomalu, a značky „Pozor, krávy“ rozhodně mají své opodstatnění.
Cesta zpět byla také naprosto úchvatná s neskutečnými výhledy na mraky a oceán po západu slunce, takže to byl další fantasticky strávený den.
Câmara de Lobos
A cestou zpět jsme ještě stihli rychlou návštěvu Câmara de Lobos, abych ještě i tohle městečko viděla s vánoční výzdobou. A i zde to bylo opravdu krásné se spoustou světýlek a nádhernou vánoční výzdobou.
I zde najdete pěkný street art s malovanými dveřmi a posledních pár dveří s obrazy z etiket (většina už byla předělána na klasické malované dveře) – https://mapy.com/s/motoradazo
A také přibyly dvě krásné nové nástěnné malby na domech hned za parkovištěm.
Den 12
Poslední den před odjezdem jsem původně měla jiný plán, ale hlásili dost špatné počasí a déšť, tak jsme se nakonec rozhodli zůstat ve Funchalu. Nakonec to naštěstí nebylo tak špatné a začalo pršet až k večeru.
Prošli jsme si tedy ještě další část Funchalu (foto viz předchozí den, ať je vše z Funchalu uceleně na jednom místě) a muzeum CR7. Prošli jsme si část u radnice a pak jsme šli centrem k Mercado dos Lavradores, to už začalo pršet a když jsme přišli k tržnici, tak už to byl pořádný liják. Takže jsme si zavolali Bolta a jeli jsme k večeru už domů.
Funchal – silvestrovský ohňostroj
Když jsme se rozhodli strávit Vánoce na Madeiře, nemohli jsme si nechat ujít silvestrovský ohňostroj, který je na ostrově tradicí a skutečně patří k největším a nejvelkolepějším na světě. Do jeho přípravy se investují obrovské prostředky a show je opravdu dechberoucí.
Ohňostroj lze sledovat z několika míst, my jsme zůstali blízko našeho bytu v São Martinho, na vyhlídce s krásným výhledem – ideální, protože vyhlídka je jen pět minut chůze od domu. Začíná přesně o půlnoci a nejlepší je přijít asi hodinu předem. Já dorazila asi 40 minut předem a už tu byla slušná davy lidí. Musela jsem hledat místo v první řadě, abych mohla pohodlně fotit a natáčet. Nakonec jsem místo našla, ale bylo trochu níž, takže se mi do záběrů dostal jeřáb – ideální by bylo být o něco výš nebo níž, ale nechtěla jsem riskovat, že se moje místo zaplní.
Naši se synem totiž ještě zůstali doma, protože si říkali, co by tam dělali tak brzo, že tam přece nebudou tak dlouho čekat, tak jsem jim hned volala ať ihned vyrazí za mnou ať mají vůbec šanci se ke mně na dobrý výhled protlačit. Všude hodně lidí a parkovalo se úplně všude, kde to šlo. Pro ty, kdo budou bydlet v našem okolí, je to ideální místo – nemusíte řešit dopravu ani parkování v centru.
Ohňostroj trval přesně osm minut a byla to opravdu nádherná podívaná. Ohňostroj začíná přesně jak odbije půlnoc. Míst na sledování je samozřejmě více – hodně lidí chodí přímo do centra k přístavu, kde se nachází jedno z odpalovacích míst, ale my jsme zůstali na vyhlídce blízko bytu, protože jsme nechtěli řešit parkování a přemísťování v centru mezi davem lidí.
Den 13
Odlet
Na Nový rok nás čekal odlet domů. Trochu jsme se lekli, abychom odletěli, protože začínal slušný vítr, silný déšť a asi dva lety už zrušili. O našem letu naštěstí nepsali a vypadalo to, že většina přistává a vzlétá. Dojeli jsme taxíkem na letiště a asi 6 letů bylo zpožděných o 1-5 hodin právě kvůli počasí a tím, že na letišti bylo tolik lidí z letů, které už měly dávno odletět, malinké madeirské letiště bylo nacpané k prasknutí a nešlo najít ani dvě místa vedle sebe, lidi seděli i všude po zemi.
Už to vypadalo, že i náš let bude zpožděný, naštěstí z toho byla nakonec jen hodina zpoždění, za což je člověk rád, když vidí, že jindy lety ruší nebo je zpoždění několikahodinové.
Přiletěli jsme tedy asi až v 22:45 (mělo to přiletět 22:10, takže zpoždění se trochu stáhlo), ale měli jsme strach, abychom stihli vlak do Brna. Naštěstí kufr dorazil brzo (na Madeiru občas ještě letím holt s kufrem, protože potřebuju občas něco dovézt do bytu) a tak jsme nakonec stihli ještě o jeden vlak dřív. Jeli jsme AE expressem a k nemilému prekvapeni všech cestujících, byla přesně od tohoto dne navýšena cena o 100% na 200 Kč osoba… To už je opravdu dost, normálně přes den je samozřejmě lepší jet běžnou MHD, ale teď jsme potřebovali přímý a kdyby nám nešlo o minuty, tak jsme objednali Bolt či Uber, který by ve 4 lidech vycházel výrazně levněji. Ale protože nám šlo o minuty a poté co jsme dorazili na zastávku, bus jel tak brzo, že jsem nechtěla riskovat že ujede a že by třeba řidiči Boltu nedorazili tak brzo a mezi tim by nam ujel poslední bus kterym byla sance stihnout poslední vlak do Brna… Takze pokud takto nechvatate, tento bus již nedoporučuju…
Restaurace
Funchal
Churrascaria de São Martinho BBQ restaurant
Výborná restaurace v docházkové vzdálenosti od našeho bytu, kde jsme byli dvakrát a určitě se budeme rádi vracet. Můžete si dát jak velmi levné polední menu za 10,5 EUR nebo i dražší např. výborné hovězí. My měli picanha (hovězí – květová špička), kterou přinesli na tácku, pod kterým byl kahan a člověk si mohl maso dopéct dle libosti nebo nechat medium. Maso bylo fakt výborné. Byla to obrovská porce, že by to klidně stačilo pro dva. Dále jsem tu měla tresku, také velmi dobrá. K tomu jsem si dala pečené batáty, ty jsou všude výborné. Rodiče si dali smaženou rybu a grilované kuře.
- Picanha (hovězí – květová špička) – 21,5 EUR (bez přílohy)
- Bacalhau Sao Martinho (treska) – 13 EUR (bez přílohy)
- Filet pescada – 10 EUR (i s přílohou)
- Frango (grilované kuře) – 10 EUR (i s přílohou)
- Batata frita (hranolky) – 4 EUR
- Batata doce (pečené batáty) – 5 EUR
Restaurante Casa da Sogra
První den jsme vyrazili na večeři v docházkové vzdálenosti od našeho bytu a určitě mohu tuto restauraci jen doporučit, obzvlášť pro vás, kdo budete ubytovaní u nás a hledáte něco blízko bytu. Restaurace je moc hezká a jídlo bylo výborné. Měli jsme těstoviny s mořskými plody, rybu espadu na víně a na česneku a rybí špíz a na předkrm moje oblíbené pečivo bolo de caco s česnekovým máslem.
- Pasta com camarao (těstoviny s krevetami) – 17,5 EUR
- Espatada vinho e alhos (espada na víně a na česneku) – 15,5 EUR
- Espetada peixe (rybí špíz) – 21 EUR
- Batada salteada – 5 EUR
3 L’s Restaurante
Tuhle restauraci jsme vybrali pro naši štědrovečerní večeři a byla to skvělá volba. Na Štědrý den tu mívají speciální tříchodové menu, které je samozřejmě dražší než běžné à la carte. Letos vyšlo na 85 € a musím říct, že stálo za to. Menu mi přišlo už někdy v listopadu e-mailem.
Na předkrm jsme měli potato skins (plněná brambora se sýrem a slaninou), bruschettu a já se synem krevety – ty byly opravdu výborné.
Na hlavní chod si mamka dala espadu s krevetami, taťka grilovaný steak z tuňáka a musím říct, že to byl nejlepší tuňák, jaký jsme na Madeiře ochutnali. Konečně nebyl úplně propečený – objednali jsme medium. Na Madeiře se totiž tuňák často dělá úplně propečený. Tady byl krásně šťavnatý, lehce růžový a nádherně ovoněný grilem.
Já se synem jsme si dali hovězí steak s pepřovou omáčkou a oba jsme se shodli, že to byl nejlepší steak, jaký jsme kdy jedli. Maso bylo neuvěřitelně měkké, doslova se rozplývalo na jazyku – a to i přesto, že jsem už jinde měla steak z pravé svíčkové.
Na dezert následoval cheesecake, čokoládová pěna a tiramisu – ideální sladká tečka.
Určitě se sem budeme rádi vracet.
I na běžném menu to tu nepatří k nejlevnějším (cca 20–26 € za hlavní chod), ale kvalita jídla, zpracování i prezentace tomu plně odpovídají.
Možná tuhle restauraci znáte ještě pod původním názvem Fora d’Oras.
Tourigalo
Toto je další restaurace v docházkové vzdálenosti od bytu na odnos sebou. Jídlo je zde na váhu, ryby samozřejmě dražší, ale standardně běžná porce vyjde kolem 7-8 EUR i s přílohou. Chodíme sem, když potřebujeme něco rychlého třeba k večeři.
Story Centre Restaurant
Do této ulici v centru Funchalu v Zona Velha jsme zašli na večeři. Na tuto restauraci bychom sami nenarazili, protože vchod je pěkně schovaný v obchodě, kde je výtah nahoru do restaurace. Ale venku jsou aktivní naháněči, kteří se snaží ukázat nabídku a nalákat do restaurace nejen na jídlo, ale i na krásný výhled. Ten je odsud opravdu nádherný a v létě si člověk může užít ještě lepší výhled z obrovské střešní terasy. Jídlo bylo také dobré, měli jsme espadu na bananu, syn opět jeho oblíbené těstoviny s krevetami, taťka rizoto a já tuňáka. Ceny bych řekla na centrum Funchalu standardní.
Jo a na silvestrovské menu nedoporučuju, zahlédli jsme menu ve výtahu a šli jsme do kolen, když jsme viděli tu cenu – 190 EUR za silvestrovské speciální menu.
- Filete de espada com banana (ryba espada na banánu) – 15,9 EUR
- Rissotto com cogumelos (houbové rizoto) – 13,9 EUR
- Esparguette com camarao (špagety s krevetami) – 15,9 EUR
- Bife de atum com molho vilhao – 15,9 EUR
Ribeira Brava
Restaurante D. Luís
Tuto restauraci v Ribeira Brava jsme si velmi oblíbili a byli jsme tu hned třikrát a rádi se příště opět vrátíme. Jídlo zde bylo opravdu výborné. Je tu příjemné posezení venku, ale i vevnitř je restaurace moc hezká.
Měla jsem tu výbornou hovězí i kuřecí espetadu (u kuřecí jak to má být, ugrilované kousky z jednotlivých částí kuřete) a také tuňáka na cibuli. Ostatní měli picado, špagety s mořskými plody (obrovská porce, klidně stačí pro dva) a rýži s mořskými plody (taky klidně pro dva).
- Picado frango – 12,2 EUR (s hranolkami)
- Espetado de vaca (hovězí špíz) – 15,8 EUR (bez přílohy)
- Espetada de porco (vepřový špíz) – 13,1 EUR (bez přílohy)
- Espargueti marisco (špagety s mořskými plody) – 20,9 EUR
- Arroz de marisco (rýže s mořskými plody) – 20,9 EUR
Paul do Mar
Snack Bar dos Pescadores
V Paul do Mar jsme zašli na oběd do Snack Bar do Pescadores. Já si dala prego especial, což je místní sendvič z pečiva bolo de caco s plátkem hovězího masa, šunkou, sýrem, vajíčkem a salátem. Ostatní měli prego no prato com ovo (hovězí steak s volským okem), hovězí picado – typické madeirské jídlo, kostky masa s omáčkou a žampiony, s obrovskou porcí hranolek (většinou je to jídlo, z kterého se nají dva lidi). Jídlo bylo dobré. Picado sice dražší než jinde, ale zde by opravdu stačilo pro dva.
- Prego no prato (hovězí steak s volským okem) – 12 EUR
- Prego especial (sendvič z bolo de caco) – 8 EUR
- Picado de carne (hovězí kostky s hranolkami) – 16 EUR
Sao Vicente
Restaurante O Virgilio
V Sao Vicente jsme zašli do Restaurace O Virgilio, další restaurace, kterou mohu doporučit, jídlo bylo výborné. Rodiče si dali kuřecí picado, opět obrovská porce. Syn si dal opět hovězí steak s volským okem Prego no prato a já svou oblíbenou kuřecí espetadu, která byla fakt výborná, krásně šťavnatá s vůní grilovaného masa.
Mapa – https://maps.app.goo.gl/URKp2cn2X7kGJpAB9
- Espetada de frango (kuřecí špíz) – 14 EUR (včetně hranolek)
- Picado de frango (kuřecí kostky s omáčkou a hranolkami) – 9,5 EUR (včetně hranolek)
- Prego no prato (hovězí steak s volským okem) – 18 EUR (včetně hranolek)
Santana
Restaurante O Colmo
V Santaně jsme také zašli na oběd do Restaurante O Colmo, jídlo zde bylo velmi dobré, mohu doporučit. Syn měl opět jeho oblíbený hovězí steak s volským okem Prego no prato, taťka tuňáka, který byl také moc dobrý a nebyl vysušený. Já si dala svou oblíbenou hovězí espetadu, která byla také moc dobrá a mamka pizzu.
A jak jsem psala, betlémy tady najdete všude, třeba i v hypermarketu nebo tady v restauraci 🙂
- Prego no prato com ovo – 13,5 EUR
- Bife de atum – 16,5 EUR
- Espetada regional – 18,5 EUR
- Pizza – 13,5 EUR
Restaurante do Curtado
No, tady jídlo bylo spíš průměrné, dobré, ale žádné pecka, kterou bych mohla doporučit. Syn měl hovězí steak a my kuřecí espetadu, která byla pro mě zklamáním, protože tady byla jen čistě z kuřecích prsou a ne tak jak jsem zvyklá, že jsou zde ogrilované jednotlivé kousky kuřete, které bývají šťavnatější a krásně ovoněné grilem.
Syn tu měl ještě cheescake, chutnal mu, ale za mě madeirský cheesecake není cheesecake, protože je vidět, že ho nedělají z tvarohu, má spíš takovou víc šlehačkovou chuť (nejen tady).
Odkazy
- Madeira – naše nabídka ubytování – https://lenkacestounecestou.cz/madeira/
- Fb skupina – Madeira – cestování, užitečné tipy, itineráře, koupě/správa nemovitosti – https://www.facebook.com/groups/515294160077990
- Seznam všech tras, které jsem dosud na Madeiře absolvovala – https://lenkacestounecestou.cz/rady-na-cestu/#Seznam_vsech_tras_ktere_jsem_dosud_na_Madeire_absolvovala
- PR trasy – návod k platbě – https://lenkacestounecestou.cz/rady-na-cestu/#Placene_trasy
- Sekce Madeira – cestopisy + itineráře – https://lenkacestounecestou.cz/category/madeira/
- Rady na cestu – https://lenkacestounecestou.cz/rady-na-cestu/
- Tipy na letenky – https://lenkacestounecestou.cz/madeira-tipy-na-letenky/
- Autobusová doprava na Madeiře – https://lenkacestounecestou.cz/autobusova-doprava-na-madeire/
- Madeira – užitečné odkazy a aplikace – https://lenkacestounecestou.cz/madeira-odkazy-a-aplikace/
- Ovoce na Madeiře – https://lenkacestounecestou.cz/ovoce-na-madeire/
- Letištní salónky https://lenkacestounecestou.cz/letistni-salonky/
- Letištní salonek Erste premier Praha – https://www.prg.aero/erste-premier-lounge
- Taxi z/na letiště https://madeira-airport-transfers.com/FunchalAirportTransfers.html
- Taxi z/na letiště –https://www.madeiraairporttransfer.net/
- Museu CR7 – https://museucr7.com/
- Adrenalinová houpačka a zipline nad oceánem –https://adrenalineadventures.pt/pre%C3%A7os
- Funchal malované dveře – arteportasabertas.com
Pokud se vám článek líbil a ušetřil vám čas při plánování vaší dovolené a chtěli byste přispět na provoz tohoto webu, můžete mi poslat nějakou symbolickou částku na účet 1017134683/5500
Tvorba webu zabere spoustu času a provoz webu i nějaké ty peníze, ale určitě nechci vytvářet jako ostatní nějaké placené e-booky či placené členské sekce, takže web bude vždy pro všechny celý zdarma, protože není nad to, když mi posíláte milé zprávy, jak vám můj blog pomáhá při plánování vašich cest 
Ale kdybyste mě chtěli podpořit a obdarovat mě nějakým dobrovolným příspěvkem na provoz webu, určitě mě potěší jakákoliv částka, kterou mi zašlete
