Kanárské ostrovy – Gran Canaria
Gran Canaria autem
Na ostrov Gran Canaria jsme se vydaly v březnu. Už dlouho jsem měla tento krásný ostrov na seznamu a nezklamal, určitě se někdy budu chtít vrátit. Najdete zde nádherné hory, krásné treky, písečné duny, soutěsky, malebná městečka, pláže a mnoho dalšího. Jako vždy najdete v tomto článku podrobné informace z naší cesty, které vám pomůžou při plánování, pokud se taky rozhodnete tento krásný ostrov navštívit.
Datum – 19.3.-26.3.2024
Itinerář
- Den 1 – Odlet z Vídně
- Den 2 – Treky v horách – Roque Bentayga, Roque Nublo, Ventana del Nublo, vesnička Tejeda
- Den 3 – Los Azulejos, Puerto de Mogán, písečné duny Maspalomas
- Den 4 – Fataga, Barranco de las Vacas
- Den 5 – Mirador El Balcón, Cenobio de Valerón, Firgas, Museo del plátano, Arucas (město + botanická zahrada)
- Den 6 – Trek na pláž Güi Güi
- Den 7 – ovocné sady Bodega Los Berrazales, El Bufadero, Barranco del Guyadeque
- Den 8 – Odlet do Vídně
Gran Canaria je opravdu nádherný ostrov. Vyrazily jsme v březnu, aby bylo příjemné počasí, ale žádná vedra. Jela jsem s dvěma novými kamarádkami, se kterými jsem se seznámila díky mému blogu. S jednou z nich už jsem byla loni v Itálii a s druhou kamarádkou to byla naše první cesta, před cestou jsme byly jen dvakrát na kávě. A musím říct, že jsme si sedly výborně, takže už s oběma plánujeme další cestu. Je neuvěřitelné na kolik nových sympatických parťaček jsem díky blogu narazila a nemám tedy problém sehnat partačky na cesty 😊 Takže jestli nemáte s kým jet, nebojte se vyrazit s někým koho neznáte, v fb skupinách najdete cestovatelských seznamek hodně 😊 Samozřejmě je dobré zajít aspoň předem třeba na kafe, abyste viděli, jak si sednete. Já teda dokonce už 3x vyrazila s někým, koho jsem před cestou vůbec neznala, jen jsme si psaly a volaly…A se všema jsem si sedla výborně 😊
Letenky
Jako vždy jsem hledala letenky přes Skyscanner a letenky jsem kupovala přímo u letecké společnosti. Vybraly jsme přímý let z Vídně s Ryanair.
Zpáteční letenka s přímým letem a 10 kg zavazadlem stála 6424 Kč osoba
Letištní salonek Vienna Lounge
Už jste vyzkoušeli letištní salónky? Díky salónkům je čekání na letišti hned mnohem příjemnější. Pěkné prostředí, pohodlná křesílka, wifi, není tam moc lidí a hlavně máte zdarma jídlo i alkoholické i nealkoholické nápoje. Najednou má člověk pocit, že to čekání utíká prostě nějak rychleji 🙂
Tím, že jsme odlétaly dopoledne, tak oproti minulé návštěvě jsme vyzkoušely snídani. Byly zde různé buchty, brownies, ovoce (jablka, hrušky, banány), vajíčka, bramborové placky, šunka a jiné uzeniny, sýry a několik druhů pečiva. A dobrý výběr nealkoholických i alkoholických nápojů.
A jak se do takového salónku zdarma dostat? Stačí si vyřídit kreditku od některé z bank, které v rámci kreditní karty nabízejí několik vstupů ročně. Já jsem si vyřídila hned karty dvě, abych občas mohla pozvat i kámošky, které tuto kreditku nemají a já nemusela do salónku sama. Takže jsem si udělala kreditku u ČSOB a zlatou platební kartu u RB.
Pro zřízení takové kreditky je však potřeba splnit určité podmínky (např. určitou výši příjmu, nebo určitou výši hypotéky nebo úspory na jejich účtu). Bližší info brzy najdete v samostatném článku v sekci Rady a tipy.
Ubytování Vídeň
Protože jsme měly let v 10:50, tak jsme se rozhodly přespat ve Vídni. Nemám ráda vyjíždět vlakem či busem někdy v noci, takže pokud to letí někdy dopoledne, radši přespím ve Vídni. Vybrala jsem ubytování asi 1,5 km od vlakového nádraží (Wien Hbf). Ubytování nebylo moc drahé (30 EUR noc/osoba) a bylo moc hezké. Na jednu noc ideální a byl zde self checkin, takže jsme nemusely čekat, až někdo dorazí s klíčema.
Ubytování – home exchange
I zde nám klapl home exchange. Klapla teda jen jedna nabídka a byl to menší obyčejný domek, ale určitě to stačilo. Ubytování bylo ve vesničce Aldea de San Nicolás na západě ostrova. Tady na blogu najdete informace, jak taková výměna domovů funguje – https://lenkacestounecestou.cz/home-exchange/
Praktické informace
- Posun času – na Gran Canarii je o hodinu méně než v ČR.
- Zásuvky – stejné jako u nás, adaptér není potřeba.
Počasí
Jaro je pro návštěvu ideální, počasí je velmi příjemné, my měly cca 20-24 stupňů. Takže většinu času na krátký rukáv a někdy mikinu. Teda týden před námi bylo dle předpovědi dokonce 26-28 stupňů. Ale mě vyhovovaly teploty lehce přes 20 stupňů, velký vedra nemám ráda, když chce člověk chodit i na treky.
Počasí je zde velmi proměnlivé a tak se nenechte znepokojit, pokud podle předpovědi vypadá že bude pršet, nakonec může být počasí úplně jiné. Taky je příp. dobré zkusit popojet jinam. Jednou na druhé půlce ostrova byla taková průtrž mračen, že z ulic se stala řeka a přitom na druhé půlce ostrova, kde jsme byly my, nespadla ani kapka…
Měly jsme strach, že nám druhá půlka pobytu proprší, předpověď fakt nevypadala dobře. A nakonec ta předpověď vůbec nevyšla, pršelo nám víc jen jednou u soutěsky a pak pršet přestalo, tak jsme si ji zvládly prohlídnout a pak pršelo jen po cestě v autě. A pak jednou pršelo na 20 minut v horách a pak se vyčasilo a bylo krásně až do večera. Ale i tak je dobré sledovat počasí a dívat se odkud má déšť přijít a jet ideálně na druhou stranu. Takto jsme to dělaly a vyšlo nám to skvěle.
Na počasí jsme používaly appku Windy a Ventusky a musím říct, že zde se nám více osvědčilo Ventusky a sedělo to více než Windy.
Autopůjčovna
Musím říct, že tady bylo půjčení auta nejlepší ze všech dovolených. Super cena a levný benzín, takže tady vás půjčení auta naštěstí nezruinuje, člověk tady ani nemusí brát nejlevnější kategorii jako jinde, aby člověk ušetřil. Už z Tenerife jsem věděla, že je zde nejlepší půjčovna Cicar a tak jsem hned koukala na jejich web a zároveň pro jistotu porovnávala s dalšími. Pak jsem ještě narazila na trochu lepší cenu u Cabrera Medina, ale hned vzápětí jsem zjistila, že to spadá pod stejnou půjčovnu jako Cicar, na letišti dokonce název Cabrera Medina ani nenajdete a člověk vyzvedává auto v Cicar.
Jako vždy jsem nejdřív chtěla půjčit co nejmenší auto typu Fiat Panda, ale pak jsem zjistila, že i vyšší kategorie zde není drahá. Takže jsme vzaly o něco vyšší kategorii a dostaly jsme téměř nový Opel Mokka a vyšlo to na 23,5 EUR na den i s plným pojištěním.
Nejmenší auta jako Fiat Panda byly jen o 2 eura na den levnější, takže tady opravdu nemá smysl brát tu nejlevnější kategorii, když je cenový rozdíl takto zanedbatelný. Přece jen auto s trochu silnějším motorem se do hor plné serpentin hodí. A když jsme ještě auto vyzvedávaly, tak se nás ptali, jestli chceme automat či manuál. Automat byl za úplně stejnou cenu, což taky není standard, ten všude jinde bývá o dost dražší. Takže vše úplně super. A díky plnému pojištění ani auto nekontrolovali a nehledali žádné škrábance.
Zároveň se při plném pojištění neplatí žádný depozit a není potřeba kreditka, stačí debetka a nebo jde platit i v hotovosti, jak jsem viděla u klientů před námi.
Kámoška si teda vybrala manuál, je naštěstí velmi zkušená řidička a řízení zvládla skvěle. Řekla bych, že to tu není úplně pro nezkušené řidiče, je to tu opravdu samá serpentina a v horách úzké silničky…
Mělo by se to tu dát zvládnout i busem (jízdní řády zde – https://guaguasglobal.com/lineas-horarios/linea/ ), ale pokud máte možnost půjčit auto, tak je to určitě lepší varianta, protože jak vidíte, půjčení zde není drahé a stihnete toho o hodně víc.
- Cicar – https://www.cicar.com/EN
- Cabrera Medina – https://www.cabreramedina.com/EN
Den 1
Odlet z Vídně
Z Vídně jsme odlétali v 10:50 se společností Ryanair a přilétali jsme v 15:00. Letadlo bylo prakticky plné. Vyzvedly jsme auto a jely jsme do ubytování, které bylo přesně na opačné půlce ostrova.
Den 2
V plánu byly i hory a ty se snažím plánovat co nejvíc ze začátku pobytu, aby to šlo případně přeplánovat na později, kdyby nebylo dobré počasí. Protože když to člověk nechá až na konec pobytu a počasí je špatné, tak už to není kam přeplánovat. A protože hned na první den hlásili krásné slunečné počasí, vydaly jsme se do hor, kde jsme se rozhodly spíš pro kratší trasy, abychom toho viděly víc.
Roque Bentayga
Jako první jsme jely k Roque Bentayga, odkud jsme chtěly jít jen krátkou procházkou k této hoře, abychom se pokochaly výhledy.
Na hoře Roque Bentayga se nachází nejvyšší bod s nadmořskou výškou 1 414 metrů. Je odsud nádherný výhled na krajinu se skalnatými roklemi porostlých jen řídkou vegetací a trávou.
Zjistily jsme akorát, že nejde vyjet až nahoru k začátku trasy, protože tam byla závora, tak jsme zaparkovaly před závorou a šly kus po silnici. Nahoře je i muzeum a zjistily jsme, že jsme tam byly moc brzo, před 10:00, kdy muzeum otevírá, a proto byla závora zavřená. Na cestě zpět už byla otevřená.
Stezka vede od konce asfaltové silničky s parkovištěm a toaletami. Je to jen 1,5 km dlouhá cesta tam i zpět dohromady, my tedy šli o trochu více včetně té asfaltky, u které byla závora. Je to lehká trasa, převýšení není nijak velké.
Je to stezka vedoucí do kopce k hoře Roque Bentayga a výhledy jsou tam opravdu překrásné. Je odsud vidět i Roque Nublo, kam jsme měly namířeno hned vzápětí. Po cestě jsme také narazily na stromy mandloní, které už byly odkvetlé a měly menší plody.
Zde jsme potkaly jen velmi málo turistů, jen cestou zpět asi dva páry.
Trasa – https://mapy.cz/s/kadamezevo (2 km, dle mapy.cz 54 min.)
Roque Nublo
Pak jsme popojely kus autem a vydaly se na další menší trek k Roque Nublo. To je opravdu známé místo, takže tady bylo turistů dost…
Roque Nublo je velmi známý 67 metrů vysoký skalní útvar v nadmořské výšce 1813 m n. m. a je 3. nejvyšším místem na Gran Canarii. Díky neobvyklému tvaru je tohle místo jedním ze symbolů ostrova.
Cesta vede do mírného kopce, nic extra náročného, je to krátká příjemná procházka borovicovým lesem. U Roque Nublo jsou opět neskutečně krásné výhledy, rozhodně doporučuju na tento trek vyrazit.
Variant je více, člověk si to pak cestou zpět může prodloužit a udělat okruh kolem hory, ale zdálo se, že to bude spíš stezka lesem, takže pro tuto variantu jsme se nerozhodly a šly jsme stejnou cestou zpět, abychom stihly ještě další místa. Nebo pokud chcete celodenní trek, tak můžete zvolit jako start jiné místo, turistických tras je tady opravdu hodně.
Trasa – https://mapy.cz/s/gobuhadusa (3,9 km, dle mapy.cz 1:31 hod)
Ventana del Nublo
A nakonec jsme popojely kus dál, abychom se prošly k Ventana del Nublo, zajímavý skalní útvar, který vypadá jako skalní okno, kterým je vidět v dálce Roque Nublo, u kterého jsme byly předtím.
Trasa – https://mapy.cz/s/cofodorazu (3,2 km, 1:07 hod.)
Tejeda
A v závěru dne jsme vyrazily do městečka Tejeda, což je moc hezké horské městečko mezi skálami.
Najdete zde úzké malebné uličky lemované tradičními bílými domky a květinami.
Mapa – https://mapy.cz/s/putezecapo
Den 3
Los Azulejos
Další den jsme nejdřív vyrazily směrem na jih a jako první jsme navštívily Los Azulejos, skalní útvary u silnice, které mají modré zbarvení 😊
Když se magma z hlubin zemské kůry dostane k povrchu, mohou se v něm objevit hydrotermální roztoky různých sloučenin. Mohou mít různou barvu, přičemž modrou mají kationty mědi. Ty se většinou objevují na vnitřním okraji kaldery, což je právě případ Los Azulejos, kde je možné vidět modré horniny vzniklé z hydrotemálních roztoků, které po svém vzniku podlehly erozi a dnes se objevují na povrchu buď v přirozených skalních odkryvech nebo v zářezech silnic.
Mapa – https://mapy.cz/s/bavahopoho
Puerto de Mogán
Poté jsme navštívily nádherné malebné městečko Puerto de Mogán. Je to nejzápadnější letovisko z jižního pobřeží ostrova. Tohle místo rozhodně nesmíte vynechat, opravdu překrásné městečko, doporučuju 😊 Najdete zde uličky s bílými domky a nádherně kvetoucími buganvíliemi všech barev, je to opravdu pastva pro oči.
Pak jsme se prošly k pláži Playa de Mogán. Jemný zlatavý písek, který se na této pláži nachází, byl dovezen ze Sahary.
Parkování – parkovaly jsme zde – https://mapy.cz/s/notanasoda (dle mapy.cz to vypadá na placené parkoviště, ale žádné automaty jsme nenašly a ptala jsem se radši v nejbližší restauraci a potvrdili mi, že pouze tato část je parkoviště je zdarma, za rohem směrem do města už to bylo placené a byly tam automaty na parkovací lístky)
Mapa – https://mapy.cz/s/nebafelura
Maspalomas
Poté jsme vyrazily do Maspalomas, kde se nachází písečné duny. Duny jsou z velmi jemného písku a místy dosahují až 10 metrů. Poušť na tomto místě vznikla prouděním jihovýchodním větrů a navátím písku z dnes podmořského šelfu. Ten byl ale během poslední doby ledové obnažen a větry písek zanášely po staletí na pevninu, kde se zastavil o kamenné podloží.
Dá se zde udělat okruh po několika stezkách mezi dunami. My si vybraly okruh po celých dunách, cca 6 km. Na začátku jsou písečné duny nejhezčí a nejvyšší, jen samý písek. Později se mezi pískem objevují různé keříky, takže už to není tak působivé, ale i tak to byla moc hezká procházka.
Pak jsme se chtěly podívat i k moři za dunami a tak jsme zamířily ze stezky k pláži.
Najednou ještě uprostřed dun dost daleko od pláže vidíme staříka jdoucí po stezce opodál, který byl úplně nahý… Po chvíli jsme zjistily, že ta pláž je zde nudistická… Takže stařík se neoblekl ani na cestu k autu… Ta nudistická pláž je asi hlavně pro gaye, vlála tam duhová vlajka. A Nejdřív jsem měla pocit, že tam jsou opravdu jen samý chlapi…Až kus dál mimo lehátka a slunečníky se objevila i sem tam nějaká ženská a občas i někdo v plavkách, všichni na této nuda pláži nazí nebyli.
Četla jsem, že Maspalomas je ráj nejen pro gaye a LGBT komunitu obecně, ale i pro další, kteří si chtějí užít a jsou vyznavači např. sexuální turistiky, protože i věci jako swingers party atd. tady prý taky frčí… No a když jsem pak koukala na internet, tak jsem viděla, že je zde vyloženě spousta resortů čistě pro gaye. Někde asi ani lesbičku nepustí, protože někdy už v názvu je Gay resort men only :p Do té doby jsem ani netušila, že takové resorty existují… Ze zvědavosti jsem googlila dál a zjistila jsem, že tady jsou evidentně i celé swingers hotely a resorty…Takže pokud byste chtěli být ubytovaní v Maspalomas, vybírejte pečlivě, ať pak nejste v šoku, až byste po příjezdu zjistili, jaká Sodoma Gomora se tam děje 😀 😀 😀 Jestli hledáte spíše klid, tak se raději ubytujte jinde 😊
Také jsme navštívily maják Faro de Maspalomas, ze kterého je pěkný výhled do okolí, dá se vystoupat do prvního patra na terasu (zdarma, vstup se sem neplatí).
Trasa – https://mapy.cz/s/feseconumu (7 km, dle mapy.cz 1:53 hod)
Den 4
Fataga
Další den jsme se vydaly do Fatagy. Je to nádherné údolí mezi horami, které se táhne asi 15 km od jihu směrem na sever. Na trek bohužel čas nebyl, tak jsme tuto nádhernou krajinu v horách projely jen autem a zastavovaly na různých vyhlídkách. Výhledy jsou tady opravdu neskutečné.
Mirador Degollada de las Yeguas
Na začátku jsme zastavily na této vyhlídce, výhledy jsou tu opravdu dech beroucí.
Mapa – https://mapy.cz/s/gugagufome
Camel Safari park
Pak jsme zastavily taky u Camel safari park, kde se člověk může projet na velbloudovi. My se projet nechtěly, jen jsme se podívaly na velbloudy a menší ovocnou zahradu, ale ta nebyla nic moc, byla dost zanedbaná a nebyla moc udržovaná. Člověk si zde i za 3 EUR může koupit krmení pro velbloudy a velbloudy nakrmit. Takže pokud se chystáte s dětmi, určitě budou nadšené.
- Vstupné – 6 EUR
- Web – https://camelsafarigrancanaria.com/en/
- Mapa – https://mapy.cz/s/jazobezego
Vesnička Fataga
Další hezkou zastávkou na konci údolí je vesnička Fataga, kde jsme si prohlídly malebné uličky s bílými domky.
Barranco de las Vacas
A pak jsme navštívily soutěsku Barranco de las Vacas. Chybělo nám tak pět minut, a když jsme sešly od silnice dolů, začalo pršet. Schovaly jsme se teda pod most a čekaly, až přestane pršet.
Překvapilo mě, že na to, že to je takové zapadlé místo, kde u silnice ani není žádný ukazatel, tak tam bylo dost turistů. Evidentně díky sociálním sítím je to už docela profláklé místo. Když někomu ukážu fotky, tak prohlásí, že to vypadá tak trochu jak Antelope Canyon v USA. No, na fotkách to tak opravdu tak trochu vypadá, ale je takové menší evropské šméčko, tady je to opravdu malinké a kaňon s těmito pískovcovými skalami je opravdu kraťoučký. Takže aby to tak vypadalo, tak se člověk musí zasnažit, aby udělal správný záběr bez oblohy, protože ty skály nejsou moc vysoké…S kaňonem v USA teda nemám srovnání, ale tady je to opravdu maličké, tak na to radši upozorňuju, aby pak někdo nebyl zklamaný. Ale mě se místo moc líbilo a dají se zde udělat moc hezké fotky…
Asi po 20 minutách čekání přestalo pršet a tak všichni turisti, co se nastřádali pod mostem všichni najednou vyrazili do kaňonu. My jsme si tam počkaly, až všichni odejdou a pak jsme tam zůstaly úplně samy, takže jsme si mohly udělat fotky bez lidí 😊
Cestou autem zpět na ubytování se pořádně rozpršelo, byl to vlastně jediný větší déšť za celý pobyt.
Trasa – https://mapy.cz/s/cofozujare (889 m, dle mapy.cz 21 min)
Den 5
Tento den už od začátku pobytu vypadal z hlediska počasí velmi tragicky, mělo vydatně pršet celý den a tak jsme přemýšlely, co podniknout, když to na chození venku v dešti moc nebude. Takže jsme chtěly do hlavního města do akvária, ale každá jsme jich už viděly několik a nebylo to něco, kvůli čemu bychom sem jely. Naštěstí den před předpověď lehce změnili a vypadalo to, že aspoň dopoledne bychom mohly stihnout něco bez deště nebo jen s lehčím deštěm a pršet mělo až od 11:00. Nakonec počasí vyšlo skvěle, předpověď naštěstí nevyšla 😊 Navštěvovaly jsme jedno místo za druhým a kolem poledne už jsme čekaly, že déšť přijde, protože obloha byla z jedné strany úplně černá. Ale naštěstí pršet nezačalo, jen bylo oblačno a nakonec na večer se ještě dokonce krásně vyjasnilo a byla krásně modrá obloha. Tady to tak bylo často, že předpověď ukazovala dost vydatný déšť a pak nebyla ani kapka a bylo krásné počasí, takže se tímto nenechte odradit.
Mirador El Balcón
Ráno jsme nejdřív navštívily známou vyhlídku Mirador El Balcón. Bohužel z rána nebylo tak dobré světlo na fotky, ale je to opravdu krásná vyhlídka s nádherným výhledem na oceán.
Mapa – https://mapy.cz/s/gunepudope
Cenobio de Valerón
Další zastávkou byly jeskyně Valerón. Taky moc krásné zajímavé místo.
Jeskyně Valerón (Cenobio de Valerón) patří mezi nejvýznamnější archeologická naleziště na Kanárských ostrovech. Přírodní jeskyně ve strmém skalnatém masivu nedaleko severního pobřeží Gran Canarie byly osidlovány již v předhispánské době, kdy Kanáry obývali původní obyvatelé Guančové. Jeskyně sloužily jako ideální úkryt i strategické místo blízko oceánu a zároveň na velmi snadno bránitelném místě. Malé jeskyně se používaly na uložení potravin, hlavně obilí. Jeskynní obydlí jsou vykutaná v 8 patrech a o rozměrech zhruba do 3 m2 a je jich zde asi 298.
- Vstupné – 3 EUR
- Web – http://www.arqueologiacanaria.com/cenobio_de_valeron/cenobiodevaleron.html
- Mapa – https://mapy.cz/s/luladopume
Firgas
Další zastávkou bylo městečko Firgas, to také určitě nesmíte vynechat, pokud se budete pohybovat v této části ostrova. Hlavní atrakcí je teda prakticky jedna ulice, ale fakt nádherná, malebná. Je to ulice vedoucí do kopce a v první polovině se nachází kaskádovitě tekoucí voda a na kraji krásné barevné lavičky z kachlíků.
V druhé části ulice jsou vyobrazené všechny ostrovy Kanárů a u každého ostrova je tam i informace, jaká je tam nejvyšší hora, kolik obyvatel a rozloha.
Mapa – https://mapy.cz/s/lucacolube
Museo del plátano
Pak jsme vyrazily do banánového muzea Museo del plátano. Já už sice jedno viděla loni na Madeiře, ale pěstování banánů je opravdu zajímavé a i tady jsem se dozvěděla další zajímavosti o pěstování a muzeum bylo trochu jinak koncipované. Tady nám průvodce ukazoval docela dost druhů banánů z celého světa, včetně banánů na pečení nebo červených banánů.
- každý banánovník má pouze jeden trs banánů a pak se rostlina musí dole celá odříznout a mezi tím už tam rostou nové výhony, ze kterých budou další banánovníky
- jeden trs váží přes 50 kg
- na Kanárech se pěstují jen dva druhy banánů, ty ostatní druhy mají jen tady v muzeu
- když se z květů udělají banány a na konci je zbytek květu, farmáři musí ručně všechny květy odstranit, aby rostlinu nevysilovaly
- možná jste si všimli, že se někdy banány dávají do modrých igelitů. Průvodce říkal, že to je proto, že když při větru listy dotýkají banánů, tak by je to prý ničilo.
- Plantáže byly dost velké a překvapilo mě, že je obdělává jen 5 lidí.
Objednala jsem opět prohlídku ve španělštině a holkám jsem to nejdůležitější překládala. Díky tomu, že jsme měli prohlídku ve španělštině, jsme měly téměř soukromou prohlídku, kromě nás tří tam byl jen jeden italský pár. Jinak na prohlídky v angličtině byly výrazně větší skupinky.
Prohlídka stojí 12,50 EUR a prohlídka je zakončená ochutnávkou. Byl tam pro každého banán, několik druhů marmelády, 3 druhy alkoholu z banánů, a tyčinky s typickými omáčkami mojo rojo a mojo verde. Vše bylo výborné a všechny produkty je pak možno zakoupit v obchůdku se suvenýry.
- Vstupné – 12,5 EUR
- Web – https://www.haciendalarekompensa.es/museodelplatano/
- Mapa – https://mapy.cz/s/parogepuhe
Arucas
Poslední zastávkou bylo Arucas. Arucas je malé městečko na severu Gran Canarie s krásným historickým centrem, které zdobí typické kanárské domy s barevným lemováním. Hlavní dominantou městečka je monumentální kostel sv. Jana Křtitele (Parrochia Matriz de San Juan Bautista).
Mapa – https://mapy.cz/s/bamezelode
Pak jsme se prošly ještě v parku Parque de las Flores
Mapa – https://mapy.cz/s/pocupodora
Jardín Botánico de la Marquesa de Arucas
Pak jsme navštívily ještě botanickou zahradu, která se nachází na kraji městečka Arucas. Návštěvu určitě doporučuju, najdete tam spousta krásných kaktusů, stromů a květin. Také zde najdete krásný dračí strom asi 300 let starý.
Ale největší atrakcí pro nás byli stejně pávi, kterých tady bylo hodně a všichni ochotně roztahovali jejich krásná péra.
- Vstupné – 6 EUR
- Mapa – https://mapy.cz/s/jedevacuko
- Web – http://jardindelamarquesa.com/
Den 6
Trek na pláž Güi Güi
Další dny bylo potřeba opět prioritizovat kam vyrazíme, protože odpoledne kolem třetí mělo začít pršet. Vybrala jsem teda raději trek bližší našemu ubytku, abychom netrávily moc času na cestě. Takže volba padla na trek na pláž Güi Güi. Naprosto boží trek, ale dost náročný, je zde velké převýšení, takže pro někoho, kdo není zvyklý, to může být dost náročné. Kdo je zvyklý, tak bych to spíš označila jako středně náročný trek, pro ostatní velmi náročný trek. Ale jinak to není žádný nebezpečný trek, byly zde pohodlné klikatící se cestičky, jen je potřeba dávat pozor, aby neuklouzla noha, protože je zde kamenitá a štěrková cesta.
No věděla jsem, že je tady slušné převýšení, ale mě to jaksi vždycky na mapě nepřipadá tak hrozné. Z pohodlí gauče doma mam vždy tak trochu velké oči :p No, když jsem pak viděla ten kopec, který budeme muset přelézt, tak mě polévalo horko a říkala jsem si, že kdybych to viděla dopředu, tak řeknu, že to nejdu ani omylem :p Ale stálo to za tu námahu, je to naprosto boží trek a pokud vás to převýšení neodradí, doporučuju všema deseti, ty výhledy jsou tady opravdu impozantní a když se člověk vyškrábe nahoru, člověk tam doslova stojí s hubou otevřenou, jaký krásný výhled se vám otevře. Fotky jsou samozřejmě poloviční, to se prostě musí vidět na vlastní oči.
Zaparkovaly jsme u rozbitých skleníků s roztrhanou látkou a vyrazily jsme na trek. Jedna z kamarádek má velmi dobrou kondičku a tak šla tak trochu napřed. V půlce kopce se nám najednou ztratila z dohledu a najednou začalo pršet. S druhou kámoškou jsme řešily, co teď. Před námi celodenní trek a řešily jsme, zda se rozprší a bude nepříjemné jít ve velkém dešti a bez výhledů nebo je šance, že pršet přestane a vyplatí se jít dál. Pršet mělo začít podle předpovědi až odpoledne a ráno to mělo být v pohodě…ale déšť zesílil a už to bylo i na pláštěnku. Takže jsme natáhly pláštěnku a čekaly v půlce kopce, jak se situace vyvine. Stejně nemělo cenu to hned otočit a jít k autu, protože klíčky měla naše rychlá kámoška. Jenže blbý bylo, že zde nebyl signál a tak jsme jí ani nemohly zavolat, že to asi chceme vzdát a jít zpět dolů….
A řešily jsme, jestli jí to napadne, když uvidí, že dlouho nejdeme. Před námi šly jen dva páry turistů a naše kámoška. Další turisty jsme pod námi neviděly, až pak jsme spatřily jednoho, který se blížil k nám. To byla poslední šance něco po něm kámošce vzkázat. Tak jsem ho zastavila, zjistila, že je to místňák a tak jsem ho španělsky poprosila, jestli až potká na cestě samotnou holku, tak jestli jí může vzkázat, že čekáme, jestli přestane pršet a jestli ne, tak to balíme a jdeme zpět dolů k autu. Ještě jsem pro jistotu ověřila, jestli umí anglicky, abych zjistila, jestli nebude lepší napsat mu pro kámošku papírek. Naštěstí trochu prý anglicky uměl. Čekaly jsme dál a déšť trochu ustával. Pak jsme najednou uviděly kámošku v kopci a během chvilky přestalo pršet úplně a u vrcholku hory se začínala objevovat modrá obloha. Tak jsme na kámošku nahoru křičely s krásnou ozvěnou, ať čeká nahoře, že to zkusíme a vylezeme aspoň kopec, ať vidíme výhled nahoře a uvidíme, jestli se znova nerozprší a budeme moct pokračovat dál.
Když jsme došly ke kámošce, tak říkala, že při dešti se schovala do jeskyně a tak by na ní ten Španěl nenarazil. Ale naštěstí i ona měla stejný nápad a tak když ho viděla, tak na něj zavolala a ptala se jestli nás nepotkal. A on hned poznal, že to je ta, které měl vyřídit vzkaz a tak vzkaz vyřídil a kámoška šla za námi dolů.
No a když jsme se vyšplhaly nahoru, otevřel se nám neskutečně krásný výhled na moře a okolní hory, stálo to za tu námahu.
A obloha vypadala lépe a lépe a tak jsme pokračovaly dále. Teď nás čekala už jen cesta dolů z kopečka až k pláži. Sestup byl po klikatých cestách také pomalý, teda aspoň my dvě chodíme hodně pomalu a opatrně, aby nám na prašné štěrkové cestě neuklouzla noha. A tak třetí kámoška šla opět napřed a počkala nás na pláži. My dorazily až o hodinu později…
Asi kilometr před pláží je rozcestí, my se rozhodly vydat napravo, kde vypadalo, že je lehčí cesta. Ke konci jsme pak nějak trochu nechtěně uhly na tu druhou stezku a narazily jsme také na skromný domek, kde se dal koupit čaj, káva a limonáda. Kousek pod tímto jsme narazily ještě na jeden skromný domeček, kde jsme v zahradě viděli toho Španěla, kterému jsme dávaly vzkaz pro kámošku. Takže tady evidentně pár lidí dokonce bydlí nebo to využívají třeba jako chatu na víkendy? Nevím…
Na konci je krásná pláž Güi Güi obklopená skálami.
Chvíli jsme si odpočinuly na pláži a pak jsme vyrazily zpět, protože nás čekala opět dlouhá cesta do kopce. Počasí naštěstí vydrželo a až do večera už vůbec nepršelo 😊
Trasa (https://mapy.cz/s/dacotafelu (10,2 km, dle mapy.cz 4:06 hod. dle mého názoru nereálné, velké převýšení)
My to šli asi 7,5 hod. (po odečtení přestávky na jídlo a čekání v dešti než přestane pršet), takže to chce vyhradit si celý den
Den 7
Bodega Los Berrazales
Poslední den jsme původně chtěly na další trek, ale vzhledem k náročnému treku předchozí den jsme se rozhodly spíše pro volnější program, protože i další mé treky na seznamu měly slušné převýšení.
Takže jsme nejdřív navštívily ovocné sady Bodega Los Berrazales u městečka Agaete. Prohlídka sadů s ochutnávkou stojí 12 EUR. No, my to měly nakonec zadarmo, protože od nás jaksi zapomněli peníze vybrat. Když jsme přijely, ujala se nás jedna paní, která byla venku a já se za ní hnala do budovy, protože jsem myslela, že jde na kasu, abychom si zaplatily. Ale ona jen řekla, ať čekáme venku a pak přišla jiná průvodkyně se kterou jsme měly prohlídku ve španělštině, takže byla jen pro nás, protože tam jinak byly jen větší skupinky s anglickým výkladem. Pak následovala ochutnávka a pak jsme si šly sady prohlédnout samy ještě více a pořádně v klidu nafotit. No a až později když jsme odjely, tak nám došlo, že jsme vlastně nezaplatily…
Sady jsou hezké, pěstují se zde citróny, pomeranče, nějaké banány, manga a také v menším množství káva. Takže nám ukázali i pěstování a zpracování kávy. A také zde mají vinohrady. Po prohlídce byla ochutnávka, která nás teda zklamala, protože tím, že je březen, tak nebyla žádná ochutnávka místního ovoce, ale jen nějaká marmeláda, buchta, sýr a jejich víno, ale to nepijeme… Předpokládám, že v létě dávají ochutnat místní ovoce… Ale sady se mi celkově moc líbily, je vždy zajímavé vidět, jak různé ovoce roste nebo jak se pěstuje káva.
- Vstupné – 12 EUR
- Mapa – https://mapy.cz/s/japorahogu
Na fotkách níže můžete vidět keříky kávovníku a kávu v různých fázích zrání a zpracování.
El Bufadero
El Bufadero je zajímavý geologický útvar na východním pobřeží ostrova. Díky sopečné činnosti se zde na dvou místech vytvořily velké díry, kterými při přílivu prudce proudí voda nahoru a dolů.
Bufadero je takovým přírodním bazénkem, který se plní vodou každých pár minut a připraví vám tak zajímavou podívanou.
Je třeba jen upozornit, abyste se nepokoušeli se v El Bufaderu vykoupat, síla vody je ohromná a prý si vyžádala si zde už nejeden lidský život.
Při naší návštěvě byly bohužel obrovské vlny, takže jsme si tento přírodní úkaz nemohly vychutnat v plné kráse, protože jsme se mohly dívat jen z vyhlídky, která je dost daleko. Vlny byly tak velké, že by nebylo úplně bezpečné jít až ke kraji.
Pak jsme se šly ještě projít po pobřeží k pláži opodál.
Mapa – https://mapy.cz/s/rekesubazo
Barranco de Guayadeque
Barranco de Guayadeque je největší soutěskou ostrova. Hluboké údolí mezi skálami se táhne více než 10 km od městečka Agüimes až do nitra ostrova.
Údolí je známé díky přírodním jeskyním, které si původní obyvatelé upravovali k žití v době zhruba tisíce let př. n. l. Některé jeskyně jsou přebudovány na obchody se suvenýry a jiné zas na stylová ubytování.
Nejvíc jeskynních domů najdete na konci silnice ve vesničce Montaña de Las Tierras. Odsud se můžete vydat na krásné horské treky, na tohle nám bohužel nezbyl čas, tak třeba někdy příště 😊
Mapa – https://mapy.cz/s/repaneturo
Den 8
Odlet do Vídně
Poslední den nám to odlétalo odpoledne, takže jsme musely být kolem jedné na letišti. Vrácení auta proběhlo v pohodě, vůbec ho nekontrolovali.
Restaurace
Ve všech restauracích, kde jsme jedly, nám chutnalo. Vybíraly jsme spíš restaurace pro místňáky, takže i ceny tam bývaly v pohodě, často kolem 9 – 11 EUR.
Playa de San Nicolás
Bar Restaurante El Puente
Častěji jsme chodily spíš na večeře, takže dvakrát jsme zašly ve vesničce kus od našeho ubytování do obyčejné restaurace Bar Restaurante El Puente. Ceny jsou tady opravdu velmi nízké. Poprvé jsme si všechny tři daly Ropa vieja, což je takové typické místní jídlo z jednoho hrnce (brambory, cizrna, trhané maso, zelenina atd.) a stálo to pouze 5,80 EUR.
Podruhé jsem měla rybu a také byla moc dobrá (10 eur).
Puerto de Mogán
Restaurante Marina Dennehy’s
V Puerto de Mogán jsme zašly do této restaurace, kde jsme si daly paellu. Ta se dělá standardně min. pro dvě osoby, pro jednu osobu standardně porci neudělají. Tady stála 16 eur osoba (pozor, může být někdy matoucí, že porce je pro dvě osoby, ale v jídelním lísku je uvedena cena 16 eur, což je cena za jednu osobu). Paella tady byla fakt výborná.
Fataga
Restaurante El Labrador
Ve vesničce Fataga jsme vybraly Restaurante El Labrador. Já si dala typické brambory papas arrugadas s mojo picón a krokety. Obojí bylo výborné.
- Papas arrugadas – 5,9 EUR
- Croquetas – 10,9 EUR (8ks)
- Pulpo frito (chobotnice) – 14 EUR
Gáldar
Bar Restaurante Hnos. Melian
V této restauraci jsme taky byly dvakrát po cestě z výletu. Ceny jsou zde také velmi příznivé. Měla jsem zde např. rybu za 11 EUR a také tuňáka jen za 11 eur. Oproti ČR zde tuňáka teda nedělají medium, ale úplně propečeného.
- Pescado a la plancha (ryba) – 11 EUR
- Atún (tuňák) – 11 EUR
- Papas arrugadas (brambory) – 5,50 EUR
El Calero
La Montañeta
Před odletem jsme se potřebovaly najíst co nejdřív, abychom už v jednu vracely auto. Pro jistotu jsme si nechaly rezervu a tak jsme k restauraci dorazily už před jedenáctou a doufaly jsme, že někde už budou vařit. V jedné vedlejší nás odbyli, že vaří až od dvanácti, tak jsme zkusily tuto kousek vedle a zde sice taky říkali, že normálně vaří až později, ale číšník byl hodný a šel se zeptat kuchaře, co by mohl připravit už teď a z celého menu nám ukázal 5 jídel, které jsme si mohly objednat. Tak jsme byly rády, že nemusíme hledat další restauraci, protože všude často vaří až od dvanácti.
Já si dala rybu, a kámošky vepřové medailonky a ledvinky. Vše kolem 8-9 EUR
Naklady
Celkem – 14342 Kč/osoba (bez nakladů na ubytko, měly jsme home exchange, takže náklady na ubytko neuvádím)
- Letenky – 6424 Kč osoba
- Auto 159,55 € (za všechny), tj. 53,2 EUR osoba (23 EUR /den ve trech osobach) – 1329 Kč osoba
- Benzin – celkem 92 EUR za týden (tj. 30,5 EUR osoba)
- Vlak z Brna do Vidne 175 kc
- Vlak letiště z Vidne do Brna (Regiojet) – 429 Kč
- Ubytovani Viden – 90,2 EUR celkem, tj. 30 EUR osoba
- Jízdenka vlak z Wien Hbf na letiště – 4,40 EUR
- Jídlo – 55 EUR
- Restaurace – 92 EUR
- Vstup – 27,5 EUR
Odkazy
- Ryanair – https://www.ryanair.com/cz/cs
- Skyscanner – https://www.skyscanner.cz/
- Home exchange – https://lenkacestounecestou.cz/home-exchange/
- Busy – jízdní řády – https://guaguasglobal.com/lineas-horarios/linea/
- Autopůjčovna Cicar – https://www.cicar.com/EN
- Autopůjčovna Cabrera Medina (Cicar) – https://www.cabreramedina.com/EN
- Camel Safari park – https://camelsafarigrancanaria.com/en/
- Cenobio Valerón – http://www.arqueologiacanaria.com/cenobio_de_valeron/cenobiodevaleron.html
- Museo del plátano (Banánové muzeum) https://www.haciendalarekompensa.es/museodelplatano/
- Ovocné sady Bodega de los Berrezales – https://bodegalosberrazales.com/
- Arucas – Jardín de la Marquesa – http://jardindelamarquesa.com/
Pokud se vám článek líbil a ušetřil vám čas při plánování vaší dovolené a chtěli byste přispět na provoz tohoto webu, můžete mi poslat nějakou symbolickou částku na účet 1017134683/5500
Tvorba webu zabere spoustu času a provoz webu i nějaké ty peníze, ale určitě nechci vytvářet jako ostatní nějaké placené e-booky či placené členské sekce, takže web bude vždy pro všechny celý zdarma, protože není nad to, když mi posíláte milé zprávy, jak vám můj blog pomáhá při plánování vašich cest 🙂 Ale kdybyste mě chtěli podpořit a obdarovat mě nějakým dobrovolným příspěvkem na provoz webu, určitě mě potěší jakákoliv částka, kterou mi zašlete 🙂
Pokud se vám líbí Kanárské ostrovy, můžete mrknout na mé další články z Tenerife a Lanzarote 😊
